ČASOVÁ OSA

1882

Francouzský fysiolog Marey  sestavil jednoduchý přístroj, nazvaný fotografická ručnice, kterého používal jako důležité pomůcky při svých pohybových studiích ptačího letu. (více)

10.1.1888

Le Princeův patent, který mluví o perforačních otvorech, důležitý vynález perforace, bez níž by nebylo nikdy dosáhnout požadované přesnosti přerušovaného pohybu obrazových pásů.

1888

Emile Reynaud patentuje svůj projekčíní praxinoskop, aparát, na němž pracoval přes deset let a kterým bylo lze promítat oživlé obrazy s libovolně dlouhých pásů, opatřených perforačními otvory. (více)

24.4.1891

T. A. Edison přihlašuje patent pro kinetograf, přístroj ,který by podle jeho vlastních slov ... "po oko znamenal totéž, co pro ucho znamená fonograf". (více)

28.10.1892

Emile Reynaud zahajuje v Musée Grévin na pařížském Boulevardu Montmartre pravidelná představení Reynaudových Světelných Pantomim. 

13.2.1895

příhlášení patentu přístroj na pořizování a projekci - Cinématographe Lumiére (August a Lous Lumiér) (více)

28.12.1895

film přichází na svět na pařížškém Boulevardu des Capacines v sálu Grand Café (Cinémagographe Lumière) - představuji bratři Lumiérové

15.7.1896

film v ČR poprvé představen v Karlových Varech a v Praze až v říjnu 1896

1912

objeven detail v praxi - D.W. Griffith (unás dlouho neuměli detail)

1919 - 1929

točí se české němé filmy kvalitou srovnatelné se zahraniční produkcí

1926

Studio Warner Brother natáčí v USA první film na světě, ve kterém zazní slovo - Don Juan (r: Alan Crosland)

1927

první kompletně zvukový snímek Jazzový zpěvák (r: Alan Crosland), opět v produkci Warner Brothers

13.8.1929

pražské kino Lucerna uvádí jako první v Československu celovečerní zvukový film; americký hudební snímek Loď komediantů (1929)

1930

premiéra prvního českého zvukového filmu Když struny lkají (r: Fredrich Fehér)

1930

Jeden z prvních plně zvukových českých filmů C. a K. Polní maršálek (r: Karel Lamač)

23.11.1931

položení základního kamene pro stavbu barrandovských filmových ateliérů (podnikatel Miloš Havel a architekt Max Urban)

1932

Kontingentní systém - za jeden vyrobený film (u nás), mohl dovozce přivézt sedm zahraničních; dovozní poplatek činil 1 500,- korun (1932-1934); na konci roku 1932 se poměr změnil na 1 VF = 5 ZF + 20 000,- korun z nichž se hradila domácí výroba

1933

dokončení stavby barrandovských filmových ateliérů

První film, který se natáčí na Barrandově je Vražda v ostrovní ulici (r: Svatopluk Innemann) premiéra: 24. března 1933

1933

Miloš Havel docílil, aby za půjčku, kterou si na výstavbu ateliérů bere, ručil stát. Ten také finančně podporuje výrobu česckých filmů a na Havlovu žádost omezí dovoz filmů zahraničních.

1935

V Anglii, Sovětském svazu, USA, Francii a Německu probíhají první experimenty TV vysílání. 22. března 1935 v Berlíně proběhlo vůbec první vysílání. Vysílalo 90 minut, třikrát týdně.

1936

2. září 1936 zahájení užívání Filmových ateliérů ve Zlíně v částí Kudlov. Rozloha ateliérů byla 12,5 x 18 x 12 m. První zvukový film, reklama Podzimní rozmary na baťovskou obuv, byl dokončen v listopadu 1936.

1936

2. listopadu 1936 začíná pravidelně vysílat BBC (na 300 majitelů TV).

1940

Registrační systém = dovozce žádal o povolení dovozu filmu a za 1=20 000,- korun. Do registračního fondu; (žádná regulace do objemu) = příspěvek na výrobu tuzemských filmů /MH-126-2013-01/

1941 - 1945

modernizace barrandovských ateliérů pod německou taktovkou

1945

s koncem války definitivně mizí i doba nonšalantních elegánů a půvabných krásek černobílého filmu, na řadu přichází budovatelská tématika a veřejné nadšení ze Sovětského svazu

1946

založen Filmový umělecký sbor

1946 - 1947

barevný film