1896 Díky svému otci, který byl český vlastenec a divadelní ochotník. „Už jako pětiletý kluk si poprvé Vlastimil stoupl na jeviště. Objevil se v roli cikáněte v představení Dráteníček.“ Vladimír Just
1896 Díky svému otci, který byl český vlastenec a divadelní ochotník. „Už jako pětiletý kluk si poprvé Vlastimil stoupl na jeviště. Objevil se v roli cikáněte v představení Dráteníček.“ Vladimír Just
1898 „… asi jako sedmiletý hrál malou roli ve Fidlovačce.“ Vladimír Just – ochotnicky
1909 / 1910 První vystupování (1909 – 1910) V přátelských kruzích začíná předvádět nejrůznější parodie a imitační čísla, která si sám vymýšlí (převážně ve fotbalové šatně Clubu Slavoj) – kde vznikali čísla jako „Italská opera“ a „Řeckořímský zápas se židlí“. Následuje k prvnímu divadelnímu angažmá, které se datuje kolem roku 1910 v předměstském kabaret U Deutschů v Libni. Vlasta zpívá „Operu“ všude, kde je nějaké publikum: Kantýny fotbalových klubů, předměstské hospody, kabaret U Deutschů v Libni, U Kuřího oka na Vinohradech, Montmarte na Starém Městě. Samozřejmě s velkým úspěchem. (Pokračování textu…)
1910 – Vlasta Burian: Řecko – římský zápas se židlí – /zápasník/; vystupuje: Kantýny fotbalových klubů, předměstské hospody, kabaret U Deutschů v Libni, U Kuřího oka na Vinohradech, Montmarte na Starém Městě (Pokračování textu…)
1912 – Vlasta Burian: Box – /boxer/; vystupuje: Kantýny fotbalových klubů, předměstské hospody, kabaret U Deutschů v Libni, U Kuřího oka na Vinohradech, Montmarte na Starém Městě (Pokračování textu…)
1913-1915 – sólová vystoupení v menších kabaretech; Burian se vyskytuje sólově v menších kabaretech: U kuřího oka – kde, byl největší hvězdou Ferenc Futurista; Montmartre, kde se mohl setkat s Jaroslavem Haškem; Rokoko či Červená sedma… (Pokračování textu…)
1914 – Vlasta Burian, Dalibor Pták: Italská opera /zpěvák/; vystupuje: U kuřího oka, Montmartre, Rokoko, Červená sedma, Lucerna, Varieté + nesčetná zájezdová pódia v letech 1914 – 1925 a 1950-1962. * V roce 1914 se seznamuje s Daliborem Ptákem, který mu pomohl z dokonalit „Italskou operu“. Do té doby Burian sám sebe doprovázel pískáním a celé vystoupení bylo poněkud beztvaré a bezbřehé sólové číslo. (Pokračování textu…)
1914-1916 – angažmá ve sboru zpěvohry Vinohradského divadla; Seznamuje se s Daliborem Ptákem, který mu pomohl z dokonalit „Italskou operu“. Do té doby Burian sám sebe doprovázel pískáním a celé vystoupení bylo poněkud beztvaré a bezbřehé sólové číslo. (Pokračování textu…)
1916-1919 – kabaret Rokoko – první profesionální působení v Rokoku a zároveň začátek jeho velké éry herecké kariéry. (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Hudební nástroje /imitátor/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Národy /zpěvák/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: ZOO /imitátor/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Muž s penkalou /muž s penkalou/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Přípitky /imitátor/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 V kabaretu Rokoko se prvně seznamuje s E. A. Longenem, který s Burianem v příštím období (1916-1925) prošel všechny významnější pražské scény zábavných podniků – jako herec – režisér – autor – dramaturg – šéf. Od roku 1925 – se situace obrací a Burian zaměstná svého učitele.
1916 Výpověď z Varieté – Vlast Burian nestihl vystoupení kvůli zápasu Sparta – Union Žižkov se prodlužoval a Vlasta Burian nestihl vystoupení. Při návratu do Varieté ho čekala výpověď.
16. ledna 1917 – Vlasta Burian: Parodie kolegů /parodista/; vystupuje: v Rokoku (Pokračování textu…)
velikonoce 1917 Rokoko Divadelní ředitel Eduard Bass odmítnul dát Vlastovi dovolenou na zápas Viktorie Žižkov – Budapešť. Vlasta přesto odjel a při příjezdu tu na něho čekal modrý arch.
1918 – Vlasta Burian: Na vysokém dubě čili Svatební košile /recitátor/; vystupuje: v Rokoku, Červená sedma, Lucerna (Pokračování textu…)
1. dubna 1918 – Vlasta Burian: Pouliční zpěváci /zpěvák/; vystoupení: Červená sedma a … (Pokračování textu…)
16. ledna 1918 – Vlasta Burian: Hrůzy z válka /vypravěč/; vystupuje: v Rokoku (Pokračování textu…)
4. května 1918 – Jiří Dréman: Nerozhodný volič /volič/; vystupuje: Červená sedma * Jedná se o Burianovu první opravdovou divadelní roli coby „profesionál“. (Pokračování textu…)
16. května 1919 – František Hvížďálek: Snoubenci /milenec/; vystoupení: Červená sedma (Pokračování textu…)
16. června 1919 – Ruda Jílovská, Jiří Dréman: Úvahy telete /přednášející/; vystoupení: Červená sedma (Pokračování textu…)
1920 Založen E. A. Longenem kabaret Bum – Divadlo pěti komiků, které sídlilo v hotelu Adria na Václavském nám. (E. A. Longen, Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Eman Fiala – později Josef Rovenský). Trvání kabaretu pouze dva měsíce – kdy se rozpadl za příčiny vzájemného obviňování z krádeží vtipů a veřejnému vzájemnému skandalizování.
7. května 1920 – Vlasta Burian: Burian zázračné dítě (velká revue: Praha – Paříž) /zázračné dítě/; vystoupení: Kabaret Bum (Pokračování textu…)
16. září 1920 – Karel Hašler aj… : Černá ruka /padouch/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
1. října 1920 – Vlasta Burian: Burian pouze u nás (O tom převratu) /vypravěč/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
1. listopadu 1920 – Vlasta Burian: Burian boxuje /boxer/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
4. února 1921 – Jaromír John: Kadlata /vypravěč/; hráno: Červená sedma (Pokračování textu…)
17. března 1921 – Vlasta Burian, Karel Hašler: Vdovec /vdovec/; vystoupení: Lucerna, Rokoko (Pokračování textu…)
22. dubna 1921 – Karel Hašler aj.. : Čehonové /Čehona/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
22. května 1921 – Vlasta Burian: Veřejná soutěž pro filmování /vypravěč/; vystoupení: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
17. června 1921 – Vlasta Burian, Dalibor Pták: Ach, ten tyátr! /zpěvák/; vystoupení: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
19. června 1921 – Johann Nepomuk Nestroy: Lumpacivagabundus (inzerováno též: Zlý duch Lumpaivagabundus aneb Ludrácký trojlístek) /švec Kneip – Knejp/; režie: E. A. Longen – hráno: Revoluční scéna – hostování: Holešovické Uranii, 4.7.1921 smíchovská Aréna, 26.7.1921 v přírodním divadle v Šárce a jinde… (Pokračování textu…)
24. června 1921 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek/; režie: E. A. Longen – hráno: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
25. června 1921 – Hloupý Honza v Princgavské republice /Honza/; režie: E. A. Longen – hráno: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
13. července 1921 – Vlasta Burian: §733-A-B-00 /obviněný/; režie: E. A. Longen; hráno: Revoluční scéna (uvedeno spolu se Schnitzlerovým Rejem) (Pokračování textu…)
17. července 1921 – E. A. Longen: Don Quijot de la Mancha /Don Quijote/; režie: E. A. Longen; hráno: Revoluční scéna v přírodním divadle v Šárce. Ve hře vystupoval Karel Noll /Sancho Panza/, E. A. Longen /Rosinanta/… (Pokračování textu…)
28. srpna 1921 – Jiří Červený, Vlasta Burian, Dalibor Pták: Polovina /přednašeč/; hráno: Červená sedma (Pokračování textu…)
října – prosinec 1921 – F. a P. Schönthan: Únos Sabinek /ředitel šmíry/; hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
15. září 1921 – G. N. Mayerhoffer: Mistr píše kus /švec/; hráno: Červená sedma. * Pod pseudonymem Nina Vlastimilová tu sehrála svou jedinou roli /Primadonu/ – Nina Červenková-Burianová (Pokračování textu…)
4. října 1921 – Paul, Vlasta Burian: Svěcení praporu /Škrdle, veterán, skaut/; hráno: Variéte Parisien (mezinárodní podnik v hotelu Centrál) * Jedná se o první představení, kde přestala hrát Červená sedma (od 3.10.1921) a Vlasta Burian byl do konce roku ředitelem a spolu s Daliborem Ptákem hlavní atrakcí kabaretu. (Pokračování textu…)
1. dubna 1922 – Vlasta Burian: Aviatik /aviatik/ – hráno: Lucerna (Pokračování textu…)
10. června 1922 – Eugen Labiche: Slaměný klobouk /Fadinard/ – hráno: Národní divadlo (Pokračování textu…)
30. prosince 1922 – Karel Hašler, Egon Ervín Kisch, E. A. Longen: Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní /Mikulášek/; hráno: Divadélko Adrie * labutí píseň Revoluční scény, která byla úředně uzavřena a byla povolena pouze výjimečná vánoční, předsilvestrovská a silvestrovská představení (Pokračování textu…)
1. ledna 1923 – umělecký ředitel kabaretu Rokoko – od 1.1. 1923 ředitelem divadla Rokoko, kde angažuje sám sebe. Jedná se o důsledek, kdy byl odmítán v ostatních divadlech. Jednalo se o následek, kdy Vlasta Burian kvůli, své vášni – fotbalu – nestíhal představení, které nasliboval. Proto se ředitelé divadel sjednotili, že nebudou angažovat Vlastu Buriana. Ale po zákazu se poptávka po Vlastovi ještě více zvýšila a toho využil plukovník Josef Roja (nájemce divadla Rokoko a později 20 let hospodářský šéf Burianova divadla), který se souhlasem majitele objektu Jana Červeného obešel zákaz tím, že nabídl provinilci místo ředitele. Vlasta nabídku přijal a vydržel až do 29. května 1925. (Pokračování textu…)
9. ledna 1923 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek/ – hráno: Uranie (Pokračování textu…)
24. ledna 1923 -Václav Menger: Ubohý Feďa /Feďa/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
25. ledna 1923 – Rudolf Piskáček, Petr Slavík: Slovácká princezna – hráno: Vinohradská zpěvohra (Pokračování textu…)
1. února 1923 – Vlasta Burian: Burian v ráji /přednášející/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
15. února 1923 – Leopold František Šmíd: Batalion /Beznoska/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
16. března 1923 – Dáma v bílém klobouku /detektiv/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
24. srpna 1923 – E. A. Longen: Už mou milou… (uvedeno i jako Funebrák) /funebrák/ – hráno: Rokoko * 17.2.1924 inzeruje Rokoko již 80. reprízu. Tato hra je pak v roce 1932 námětem pro film Funebrák, kde Vlasta Burian hraje hlavní roli. (Pokračování textu…)
leden 1924 – Egon Ervín Kisch: Vyzvědačská aféra obršta Rédla /arcivévoda Viktor Salvátor/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen * 12.12.1924 inzerováno 175 repríza (Pokračování textu…)
20. března 1924 – F. a P. Schöntha: Únos Sabinek aneb Trampoty divadelního ředitele (inzerováno taky jako Skandál v divadle) /Švehla, ředitel šmíry/ – hráno: Švandovo divadlo (několik repríz v rámci pravidelných hostovacích pondělků …) (Pokračování textu…)
duben 1924 – Ladislav Stroupežnický: Naši Furianti /švec Habršperk/ – hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
duben – červen 1924 – Thomas Brandon: Charleyova teta /Lord Babberley/ – hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
8. dubna 1924 – František Zavřel: Mrtvý – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
květen 1924 – Jiří Dréman, Vlasta Burian: Srážka vlaků (inzerováno také jako Čekatel bolestného) /čekatel/ – hráno: Rokoko * hráno až do 29. května 1925; námět pro film Funebrák (1932) (Pokračování textu…)
4. července 1924 – Eugen Labiche: Slaměný klobouk /Fadinard/ – hráno: Stavovské divadlo; výprava: Josef Čapek; režie: V. Novák (Pokračování textu…)
15. srpna 1924 – Caillante: Kalhoty – hráno: Rokoko * hráli: Ferenc Futurista, Karel Noll, Jára Sedláček (Pokračování textu…)
4. července 1924 – František Zavřel: Boxérský zápas /Továrník Rot/ – hráno: Stavovské divadlo (Pokračování textu…)
19. září 1924 – Ferenc Futurista: Dostanem se tam? – hráno: Rokoko * aby to tentýž večer ze Stavovského divadla stihl, musel být Burianův výstup umístěn až v závěru této „revue o Marsu“ (Pokračování textu…)
24. října 1924 – Johan Paul Richter, Jára Sedláček: Burianův zdravý nemocný (uvedeno také jako C. a K. marodka, Jak se nám to mašíruje, Eins, zwei, drei!) /ošetřovatel na marodce (Werter)/ – hráno: Rokoko * hrálo se patrně denně, 30.1.1925 inzerováno 100 repríza; Burianův „švejkovský saniťák“, zkoušející na sobě projímavé účinky, se stal i později jedním z nejhranějších silvestrovských výstupů Burianova divadla (Pokračování textu…)
1. prosince 1924 – Egon Ervín Kisch: Král zlodějů /zloděj/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen; hráli: Karel Noll, Xena Longenová, E. A. Longen (Pokračování textu…)
22. prosince 1924 – Jaroslav Hašek, Egon Ervín Kisch: Z Prahy do Bratislavy za365 dní /Mikulášek/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen * hráno denně, 23.1.1925 inzerováno již 40. repríza (Pokračování textu…)
16. března 1925 – E. A. Longen: Desertér z Volšan /Balabis, nebožtík/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
1. dubna 1925 – Eugen Burg, Louis Taufelstein, Rudolf Kautský: Děti v notesu /baron/ – hráno: Rokoko * námět k filmu Baron Prášil (1940); poslední představení v Rokoku bylo 29.5.1925 (Pokračování textu…)
18. dubna 1925 – Régis Gignoux, Max Maurey, Alfred Savoir, Jacques Théry: Nezralé ovoce /Lord Steeple/ – hráno: Stavovské divadlo; režie: Miloš Nový, Otto Rubík; hráli: Andula Sedláčková (Pokračování textu…)
1. září 1925 Burianovo divadlo v Adrii 1. září 1925 otvírá své vlastní divadlo „Burianovo divadlo“ v přízemním a později zemním sále hotelu Adrie na Václavském náměstí v č. 26. Divadlo mělo otáčivé hlediště, které umožňovalo v létě hrát na zahradě. V lednu 1927, pro zvýšení kapacity, byly v divadle restaurační stoly nahrazeny divadelními sedadly. Nemohl udělat nic rozumnějšího než „peníze vydělané svými vlastními ústy, strkat též do své vlastní kapsy„. Od roku 1925 – 1944 provozuje vlastní divadlo „Burianovo divadlo“. Vlasta Burian byl pověrčivý, miloval horoskopy a dal i na čísla. V šatně mu vysela podkova pro štěstí a číslo jeho šatny byla sedmička – jeho šťastné číslo. Za svůj nejlepší den považoval pátek, proto se všechny premiéry konaly v tento den, a na konec pracovního dne odkládal i důležitá rozhodnutí. Od sezóny 1936/37 změnil název na „Divadlo Vlasty Buriana“. V Adrii působí Burianovo divadlo do 20. května 1928, kdy se stěhuje do Švandova divadla na Smíchově. (Pokračování textu…)
1. září 1925 – Vlasta Burian, E. A. Longen: Neviditelný Vlasta Burian /manžel/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen; výprava: Martin Frič; hudba: Dalibor Pták * zahajovací představení Burianova divadla v divadle Adrii na Václavském náměstí * hráno společně s fraškou Manžel na hřebíčku a revuálním skečem Jiřího Červnéhéh a E. A. Longena Hráč (Pokračování textu…)
15. září 1925 – Egon Ervín Kisch: Pasák holek /Pepík Sladký/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen; (hráno s – Neviditelný Vlasta Burian) (Pokračování textu…)
4. října 1925 – E. A. Longen: František Ferdinand d´Este (Konopišťské růže) /arcivévoda Bedřich/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen; scéna: E. A. Longen; (hráno s fraškou: M. Sams Argent: Cihly v kufru) (Pokračování textu…)
4. listopadu 1925 – S. Vegesack: Člověk v kleci /opice/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Vlasta Burian; výprava: A. V. Hrstka (Pokračování textu…)
4. listopadu 1925 – Richard Havelka: Ich melde (hráno taky jako Vojno povol.. Herj rup!) /důstojnický sluha/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Vlasta Burian; výprava: A. V. Hrstka (Pokračování textu…)
20. listopadu 1925 – Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost /milenec/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; (hráno s hrou: Ich Melde) (Pokračování textu…)
5. listopadu 1925 – Hans Müller-Schlösser, E. A. Longen: Už mne vezou /ostrostřelec Špulka/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Jaroslav Marvan * námět k filmu Anton Špelec ostrostřelec (1932) (Pokračování textu…)
22. prosince 1925 – E. A. Longen: Kasta pro sebe čili Travičská aféra nadporučíka Hofrichtera /nadporučík/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Jaroslav Marvan * námět k filmu Pobočník Jeho Výsosti (1932) – Adjutant seiner Hoheit (1933) (Pokračování textu…)
18. ledna 1926 – Ignát Herrmann, Růžena Pohorská: U snědeného krámu /Rytmistr Kylián/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * námět k filmu U snědeného krámu (1933) (Pokračování textu…)
12. února 1926 – Bill, E. Feigel, Walter Tschuppik: Princ Schwindelgrätz /princ Schwindelgrätz/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie a výprava: Jiří Halla (Jiří Dréman) (Pokračování textu…)
16. února 1926 – Josef Skružný: Kočička /Vendelín Pleticha, pobuda/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * námět k filmu Falešná kočička (1926) (Pokračování textu…)
5. března 1926 – E. A. Longen: Za pět minut dvanáct /Slombihoudek/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * hráno do konce března, kdy v repertoáru nahrazeno obvyklým večerem aktovek či skečů, jako byly Ich melde, Dezertér z Volšan apod.; * Podle cenzurních protokolech, před touto premiérou nepovolila cenzura 25.2.1926 Burianovi hru Arthur Schnitzler: Deset dialogů (Pokračování textu…)
12. dubna 1926 – Thomas Brandon: Charleyova teta /lord Babberley/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * hráno spolu s E. E. Kischovou hrou Piccaver v salonu Goldschmidt, v níž hráli Longenovi. (Pokračování textu…)
30. dubna 1926 – E. A. Longen: Karlovarská internacionála /tlumočník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
30. dubna 1926 – E. A. Longen: Cenzurní zákaz /Jaro Veit/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen * Burian si tu zahrál malou roli, hra byla psaná spíš pro Longenovy (Pokračování textu…)
12. května 1926 – E. A. Longen, Vlasta Burian: Čuba baskervillská (parodie) /Šuksla, detektiv/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
29. května 1926 – E. A. Longen: Už mou milou (Funebrák) /funebrák/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno střídavě s Longenovou hrou: Výhybka č. 145 a s Vyzvědačská aféra obršta Rédla do 8.6.1926 (Pokračování textu…)
12. června 1926 – Schönthan F. a P.: Skandál v divadle (Únos Sabinek) /Švehla, ředitel šmíry/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
30. června 1926 – Franz Robert Arnold: Čtyři na jednu noc je moc /továrník Kaplan/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno do 8.7. a od 25.8. – 20.10.1926 spolu s fraškou Modré pyjama s Járou Sedláčkem (Pokračování textu…)
21. října 1926 – Walter Tschuppik: Major Semič /majoj Semič/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
16. listopadu 1926 – Ernst Raupach, Vlasta Burian: Mlynář a jeho dítě /mlynář Rychnovský/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno znovu 30. a 31. října 1927 (Pokračování textu…)
16. listopadu 1926 – Hans Regina von Nack: V páře (taky jako V parní lázni) /hlavní role (?)/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; překlad: Otto Rádl (Pokračování textu…)
16. listopadu 1926 – Vlasta Burian: Cos mi to udělala? /hlavní role (?)/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; překlad: Otto Rádl * hráno taky o silvestrech 1926 a 1928 (Pokračování textu…)
30. listopadu 1926 – František Zavřel: Dědečkem proti své vůli /hlavní role (?)/ – hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
13. prosince 1926 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Přerušená svatební noc /hlavní role (?)/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
31. prosince 1926 – Vlasta Burian, E. A. Longen: Nehoupej mě! (hráno také jako Pimtertone, nehoupej) /Pimperton/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Vlasta Burian, E. A. Longen (Pokračování textu…)
31. prosince 1926 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Finfrlíne, jen do toho! /Finfrlín Ptáček/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
leden 1927 Burianovo divadlo v Adrii – odstranil stolové zařízení a tím se snažil změnit kabaret v divadlo.
1927 Hrdý titul Král komiků – tento titul mu přidělil v roce 1927 Emil Artur Longen, autor knižní biografie.
9. ledna 1927 – Vlasta Burian: Pohádky pro dospělé /vypravěč/ – hráno: Radiopalác (nedělní cyklus) * hráno ještě dvakrát 16. a 23. ledna 1927 (Pokračování textu…)
18. února 1927 – E. A. Longen a jiní: Forbes a Čejčl /Forbes, Čejčl/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * první představení, kdy bylo z divadla odstraněno stolové zařízení – přeměna z kabaretu na divadlo (Pokračování textu…)
únor 1927 – Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů /kontrolor/ – hráno: Švandovo divadlo; překlad: Olga Fastrová (Pokračování textu…)
únor 1927 – Franz Roert Arnold, Ernst Bach: Pst! Tondo zabrzdi! /Antonín/ – hráno: Vinohradská zpěvohra (Pokračování textu…)
17. března 1927 – E. A. Longen: Osud trůnu Habsburkého /kníže Fichtenberg/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii, režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
26. dubna 1927 – William Wig: Masér v dámské lázni /masér/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii, režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
23. května 1927 – Oskar Blumenthal, Gustav Kadelburg: U bílého koníčka /Václav Bartoníček, továrník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii, překlad a úprava: P. Nebeský (Pokračování textu…)
13. srpna 1927 – Franz Roert Arnold, Ernst Bach: Je to kluk jako buk (hráno také jako Kluk to musí být!) /trojrole/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
26. září 1927 – Alexander Roda Roda: C. a K. /arcivévoda z Vicenzy/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; úprava: I. Ješka * uvedeno znovu 6.3.1933, celkem 88 repríz (Pokračování textu…)
15. října 1927 – Julius Berstl: Dover – Calais /Patrick Sandercroft, majitel prepychové jachty/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * pokus o jevištní souhru s činoherečkou Andulou Sedláčkovou v roli žurnalistky Gladys O´Hallovanové – nepříznivé recenze – 25 repríz (Pokračování textu…)
9. listopadu 1927 – Karel Želenský: Tažní ptáci /ředitel Kostečka/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
19. listopadu 1927 – Jaroslav Hašek, Egon Ervín Kisch: Z Prahy do Bratislavy za 365 dní /Mikulášek/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
26. listopadu 1927 – William Somerset Maugham: Viktorie – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; hrali: Andula Sedláčková * 15 repríz; hrálo společně s fraškou Jiřího Sedláčka a Čeňka Šlégla XIII. Přikázání aneb Nebudeš nikdy strkati hlavy své kam nemáš (Pokračování textu…)
9. prosince 1927 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Nudle /Servác Pipr, továrník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
31. prosince 1927 – Vlasta Burian aj.: Napříč Prahou /průvodce/ – hráno: Radiopalác (Pokračování textu…)
31. prosince 1927 – Boxer na kamnech /boxer/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
24. února 1928 – E. A. Longen: Princ Schanzenberg u pumpy /Princ Artur Schanzenberg/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
15. března 1928 – Yves Mirande, Gustave Quinson: Dáma s kozou (Vousatá!!!) /Felix Achil Paďourek/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; překlad: Maryška Klímová; režie: Čeněk Šlégl * v dubnu 1928 zaskakuje za Vlastu Buriana Čeněk Šlégl (Pokračování textu…)
13. dubna 1928 – F. Anger: Překvapení v posteli /Joachim Matějíček, továrník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno do 20.5..1928, kdy se konalo poslední představení Burianova divadla v Adrii. (Pokračování textu…)
20. května 1928 – Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; od 20.5.1928 – 21.11.1930 ředitel a majitel Burianova divadla Stěhování divadla s pasáže Adria do Švandova divadle na Smíchově – větší kapacita sedadel. (Pokračování textu…)
17. srpna 1928 – Josef Štolba: Mořská panna /?/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * zahajovací představení (Pokračování textu…)
7. září 1928 – W. Evans, Arthur Valentine: Foukni do svíčky /Allington, chemik/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
15. září 1928 – Vojtěška Baldessari Plumlovská, Vlasta Burian: Honza v zakletém zámku /Honza/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * zahájení pravidelného nedělního cyklu dopoledních pohádek, někdy se hrály i v sobotu odpoledne (Pokračování textu…)
8. října 1928 – Gulton: Jim Ťuntě, mistr zločinu /Jacgues Moluchet/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: Čeněk Šlégl; překlad: Jindřich Hořejší (Pokračování textu…)
2. listopadu 1928 – Margareth Mayo: Nemáte děti na prodej? Aneb Naše miminko /Jimmy Jinks/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
21. listopadu 1928 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Pod dozorem věřitelů (To neznáte Hadimršku) /Eduard Jeřábek, později Popelec Hadimrška, účetní/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: Jan Sviták; překlad: Helena Prostějovská * hráno do 23.5. 1929 a od 19.5. – 23.5. 1931, celkem přes 190 repríz; * námět k filmu To neznáte Hadimršku (1931) a Unter Geschäftsaufsicht (1931) (Pokračování textu…)
24. květná 1929 – Müller-Schlösser Hans, E. A. Longen: Už mne vezou /Šorfšic, Špulka/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * Burianovým partnerem v roli Kačaby Jaroslav Marvan; hráno do konce sezóny – 28.6.1929 * námět pro film Anton Špelec, ostrostřelec (1932) (Pokračování textu…)
16. srpna 1929 – László Fodor: Kostelní myš /Gordon – Lubič, prezident banky/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově (Pokračování textu…)
1. září 1929 – E. A. Longen: C. k. polní maršálek /Šebastián Katzelmacher c. k. setník v. v./ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * námět pro film C. a K. polní maršálek (1930) a K. und K. Feldmarschall (1930) (Pokračování textu…)
15. listopadu 1929 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Aj, aj, aj (uvedeno taky jako Ahoj na neděli, německý originál Weekend im Paradies) /odborový rada Rumpál/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * hráno do 10. dubna 1930 – odehráno 170 repríz (Pokračování textu…)
31. prosince 1929 – Alfréd Savoir, Jasques Théry, Max Maurey, Régis Gignoux: Nezralé ovoce /Lord Steeple/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * opět pokus s Andulou Sedláčkovou (její hra), uvedeno pouze jako silvestrovské představení (Pokračování textu…)
1930 Plánované turné v USA Chicago, New York, Klivlend pro naše krajany. Vzpomínka Václav Wassermanna: Turné se nikdy neuskutečnilo. „Klauna můžu dělat všude“ – cituje Vlastu Buriana.
11. dubna 1930 – Lamp, Jacoby: Sonny boy /Radůz Hacafán, majitel domu/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; překlad a úprava: Josef Šváb Malostranský (Pokračování textu…)
15. srpna 1930 – A. Monezy, J. Quilton: Utopil se Čuřila /Čuřila Jakobovič, vinárník/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; výprava a úprava: E. A. Longen; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
19. září 1930 – ranz Robert Arnold, Ernst Bach: Hulla di Bulla /Papendekl, filmový statista/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; výprava a úprava: E. A. Longen; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
21. listopadu 1930 – Richard Havelka: Vojno povol … hej rup! (uvedeno také jako Ich melde a Fajfka Petržel) /Petržel, infanterista/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * rozloučení se Švandovým divadlem; hráno pak i v novém působišti od 3.4.1936 (Pokračování textu…)
1930 Při návratu Burianova divadla do centra Prahy – opět proběhla petice a protesty konkurence. Jediný kdo se petice nezúčastnili byli konkurenti Jiří Voskovec a Jan Werich se svým Osvobozením divadlem.
19. prosince 1930 – Burianovo divadlo – nová budova – Palác Báňská a hutní společnost, Lazarská ul. 7. Nové divadlo se mohlo pochlubit s 850 sedadly – tím se přiblížil ke stejnému počtu k Osvobozenému divadlu, které sídlilo nedaleko. K divadlu patřilo kino, které promítalo nepřetržitě žurnály/ aktuality, které měnilo v průběhu let název: Kinema – Cinema – Vlasta. Palác pod Vedením Burianova divadla provozoval mnoho dalších aktivit: pravidelná sportovní utkání (boxerské zápasy, cyklistické závody ve šlapání na bicyklech na scéně, šermířská klání, módní přehlídky pod patronací Niny Burianové, osvětové přednášky, besedy, výstavy atd… Ale Divadlo Vlasty Buriana mělo větší ohlas. Působil zde až do 1. září 1944, kdy všechna divadla zavřeli Němci. (Pokračování textu…)
19. prosince 1930 – Hugo Vavris, Karla Lažanská: To dokáže Lemlíček /Lemlíček, dvojník krále/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Jan Sviták * nové divadlo v paláci Báňské a hutní společnosti Lazarská 7; premiéru zahajoval proslovem Jindřich Vodák * námět pro film Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) (Pokračování textu…)
27. února 1931 – Julius Horst, Pollaczek Wolfgang, E. A. Longen: Spodnička aneb 100 let podmínečně (uvedeno tako jako Děkuji, bylo to krásné, německý originál: Das rote Tuch) /Ignác Štěbenec, soudní rada, jindy též Ignác Kamenec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Jan Sviták * přes 70 repríz, uvedeno znovu 10. listopadu 1939 v režii Julius Lébla, dohromady přes 200 repríz; podle hry napsal Václav Wasserman scénář nerealizovaného filmu: Nepřítel žen – Der Weiberfeind (Pokračování textu…)
10. května 1931 – Emil Kavánek: Mluvící nemluvňata /Hazuka drogista/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
4. září 1931 – Ivan Špelec: Jako poslední čundr /lord Abel Selman, letec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Čeněk Šlégl (Pokračování textu…)
23. října 1931 – Vlasta Burian, E. A. Longen: Hajný v lese usnul /Hundršmonc, hajný/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
20. listopadu 1931 – Rudolf Bernauer, Rudolf Österreicher: Konto X (později hráno jako Ducháček to zařídí) /Jan Damián Ducháček/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian * hráno 130x, 12. května 1935 obnovené Léblovo nastudování pro zájezdové účely, 16.června 1944 – 2. července 1944 dáváno znovu, celkem přes 150 repríz * námět pro film Ducháček to zařídí (1938) (Pokračování textu…)
31. prosince 1931 – Georges Courteline: Četník je neúprosný – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian (Pokračování textu…)
26. března 1932 – Franz Robert Arnold: Veřejné pohoršení /Vincenc Bublík/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian (Pokračování textu…)
7. května 1932 – Antonín Sandtner: Jak Kašpárek v jednom hradě strašil krále na zahradě /Kašpárek/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní * sobotní odpolední představení pro děti, reprízováno o dalších sobotách (Pokračování textu…)
27. srpna 1932 – Václav Kliment Klicpera, E. A. Longen: Hadrian z Římsů /Srpoš, zbojnoš a trempíř/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: E. A. Longen; hudba: Eman Fiala; texty: Jaroslav Mottl; v titulní roli: Jindřich Plachta (Pokračování textu…)
5. října 1932 – Ralph Arthur Roberts, Franz Friedmann-Frederich, E. A. Longen: V tlamě velryby /Eman Vovísek a strýc Jonáš (dvojrole)/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Čeněk Šlégl * odložená premiéra z původně ohlášené na 30.září 1932 * námět pro film Nezlobte dědečka (1934); (Strýček Jonáš) (Pokračování textu…)
2. prosince 1932 – Richard Österreicher, Ludwig Hirchsfeld: Kozderka to prozradí /Kozderka/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian; hráli: Lída Baarová /Doolly/ (Pokračování textu…)
31. prosince 1932 – Julius Horst: Poslušně melduju, že rukuju (pravděpodně totožné s: Ich melde, Vojno povol.. Hej rup! A Fajfka Petržel) /dvojrole/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Čeněk Šlégl * silvestrovská předpremiéra hry, pravidelně reprízované od 27.ledna – 23. února 1933; (některé prameny uvádí další autory: Richard Havelka: Ich melde, Vojno povol … hej rup! a Fajfka Patržel; Čeněk Šlégl: Klíček od bran ráje aneb, Poslušně melduju, že rukuju) (Pokračování textu…)
24. února 1933 – Jan Albert: …zůstane to mezi námi /Silvestr Patín, lékarnický provizor a vynálezce/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní * Jan Albert = Josef Kodíček (Pokračování textu…)
7. dubna 1933 – Theo Holton, Hans Reimann, Bedřich Novák: Generál Babka /generál Babka/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní (Pokračování textu…)
1. září 1933 – Nicolas Nancey, André Mouézy-Éon: Přednosta stanice /Ťopka/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; výprava: J. M. Gottlieb; překlad: Jindřich Hořejší; hudba: O. Lampl * Julius Lébl je od této sezóny až do zániku divadla stálý režisér Burianova divadla * Burianovým protihráčem by v roli generálního inspektora drah Kokrhela Jaroslav Marvan * námět pro film Přednosta stanice (1941) (Pokračování textu…)
7. prosince 1933 – Wilhelm Lichtenberg: Komu Bůh dá úřad… /Rampada, kancelista/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; výprava: J. M. Gottlieb (Pokračování textu…)
31. prosince 1933 – Jiří Voskovec, Jan Werich, Vlasta Burian: Sanatorium doktora Hormona /Burian (2. zloděj)/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní + Osvobozené divadlo; režie: Jindřich Honzl * hráno pouze o silvestra a to 2x (1x Burianovo divadlo.. a 1x Osvobozené divadlo) (Pokračování textu…)
31. srpna 1933 – Paul Schurek: Ulice zpívá /Emil Beruška, lidový harmonikář/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * Burianovým partnerem v roli Rozchudy Jaroslav Marvan a v roli Lory Marie Rosůlková střídavě s Blankou Waleskou a Jarmilou Švábíkovou * po cca 100 reprízách znovu nastudováno 14. listopadu 1941 a hráno až do 11. července 1942, celkem přes 300 repríz * námět pro film Ulice zpívá (1939) (Pokračování textu…)
14. prosince 1934 – Nicolas Nancey, Paul Armont: Pronajme se balkon /Croissant/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
1. března 1935 – Gustav Davis, Miloš Kareš: Mušketýři z katakomb /oficiál Bohrman/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * námět pro film Katakomby (1940) (Pokračování textu…)
30. srpna 1935 – Jean Kolb, Léon Beliéres: Vláda padla /Plašimuška, čistič stok/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; (Tatík Lampion) (Pokračování textu…)
25. října 1935 – Miloš Kareš: Ryba a host třetí den… /Bolehlav Píďalka, berní kontrolor v.v., oběť restrikace/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; (Host do domu); režie: Julius Lébl; výprava: V. Titellbach * po 100 reprízách několik desítek na zájezdech (Pokračování textu…)
31. prosince 1935 – Jo Schwerling, Edward G. Robinson, Hanuš Lovotín: Čertovo kolo /Pajplíček, trafikant a válečný poškozenec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; (Kibicové); režie: Julius Lébl * silvestrovská předpremiéra, reprízováno od 17. ledna 1936 (Pokračování textu…)
28. srpna 1936 – Miloš Kareš, Hans Regina von Nack: Ruce vzhůru! /Bořivoj Čilimník, čsl. vystěhovalec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
1936 – 1944 – Divadlo Vlasty Buriana – Od sezony 1936/37 se Burianovo divadlo přejmenovalo na Divadlo Vlasty Buriana, zřejmě v souvislosti s blízkou scénou divadla E. F. Buriana – D34, která také sídlila v Jungmannově ulici. různé příspěvky do divadelního programu Divadlo Vlasty Buriana
28. srpna 1936 – Jiří Verner: U pokladny stál /Kryštof Rozruch, pojištěnec/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * po cca 130 reprízách znovu nastudováno 1. dubna 1938 pro cyklus zájezdových her, hráno až do 6. července 1938 u příležitosti sokolského sletu – celkem přes 160 repríz * námět pro film U pokladny stál (1939) (Pokračování textu…)
31. prosince 1936 – Kable Howard: Papej a nedrob! /dětská role/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní * pouze o silvestra (Pokračování textu…)
26. února 1937 – Leo Lenz, Ralph Arthur Roberts: Manželství po kapkách /manžel/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * Burianovou partnerkou Meda Valentová (Pokračování textu…)
20. dubna 1937 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Čtyři párky s hořčicí /Větrník, továrník/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
3. září 1937 – Rudolf Zoulek: Případ revizora Kožulína /Sverin Kožulín, vrchní oficiál a vlakový revizor/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
22. října 1937 – Sándor Hunyady: Pučalka, člověk naměkko /Duchoslav Pučalek, stavitelský kreslič/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
30. října 1937 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Ahoj na neděli (Aj, aj, aj!) /Rada Šušlar/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * i ze sezóny 1929/1930 odehráno celkem přes 310 repríz (Pokračování textu…)
2. září 1938 – Jiří Verner: Rozkaz, pane ministře! /oficiál Pifka/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
25. listopadu 1938 – Emil Synek: Navoněná primadona – dvojrole /oficiál Červíček /brankář Pírko/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * přes 150 repríz, původní verze s názvem „Až potud – a dost!“ neprošla cenzurou (Pokračování textu…)
31. března 1939 – Karel Piskoř: Svátek věřitelů /Kolčava, pokladník/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
1. září 1939 – Branislav Nusič: Za peníze všechno /Jovan Jakotič, bohatý obchodník/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní (Pokračování textu…)
19. dubna 1940 – Jindřich Hořejší, Julius Lébl: Provdám svou ženu /Blahomrav Ducánek, profesor botaniky/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * přes 130 repríz * námět pro film Provdám svou ženu (1941) (Pokračování textu…)
17. října 1940 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek, mistr obuvnický/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * přes 133 repríz (Pokračování textu…)
7. února 1941 – František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání /Bartoloměj Pecka, soustružník , velitel hasičů a ostrostřelců/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; úprava: Julius Lébl * hráno do 13. listopadu 1941 – celkem 280 repríz (Pokračování textu…)
6. prosince 1941 – rozhlasová skeč Hvězdy nad Baltimore V.B. – účinkuje jednou v roli Jana Masaryka – role mu bylo udělena rozkazem (donucen) – výkon špatný Na sklonku roku 1941 přišel Český rozhlas s „novinkou“ – politickými skeč. Hvězdy na Baltimore byli první z nich. Vysílal se v sobotu 6. prosince 1941 a v tisku byl inzerován „satira na židovskou panamerickou konferenci a na sociální poměry demokratické Ameriky“. Nelze dnes zjistit, na čí rozkaz Burian přijal toto účinkování. Jisté je jen tolik, že rozhlasovému režisérskému oddělení byl pro toto účinkování přidělen. Rozkaz mohl udělit buď intendand Thürmer nebo německý „Sendenleiter“ Horst Pabel. (dopis dr. M. Ocadlíka z 8. října 1945, adresovaný veřejnému žalobci u mimořádného lidového soudu v Praze)
29. ledna 1942 Rozhlasová skeč Obchod je obchod 29. ledna 1942 – odmítá dopisem další vystupování v rozhlasových skečích, činí tak po prvním vystoupením ve skeči Hvězdy nad Baltimore. Kde se vysvětluje své onemocnění larygintidou, a její ohrožení na večerní vystupování a na to mu bylo odňato právo jízdy autem a dlouhý pobyt v přeplněné tramvaji při jízdě ze vzdálené Hanspaulky by určitě zhoršil jeho stav, trvale ohrožovaný nepříznivým počasím.. (dopis V.B. adresovaný Čs. rozhlasu) – František Kožík
7. srpna 1942 – Anton Hamik: Prodaný dědeček /dědeček/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; výprava: Josef Lada (Pokračování textu…)
23. srpna 1943 – Robert Neuner: Když kocour není doma /Komerční rada Viktor Felix/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní * pod jménem Robert Neuner se skrýval antifašista Erich Kästner a jeho veselohra o 4 dějství „Tři muži ve sněhu“, originál: „Das Lebenslänglicher Kind“; hráno do 15. června 1944 – cca 350 repríz; novou sezónu 1944/45 už Divadlo Vlasty Buriana v Říši, nezahájilo (Pokračování textu…)
24. listopadu 1943 – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta: /principál komediantů/ – hráno: Národní divadlo * reprízy: 29. listopadu 1943 – 16. prosince 1943 – 6. ledna 1944 * po 9.5.1945 bylo Divadlo Vlasty Buriana závodní radou přeměněno na Divadlo kolektivní tvorby – pod vedením Zdeňka Podlipného („Brodského“) * Vlasta Burian řadí tuto roli za svojí nejlepší. (hrdý, že si ji mohl zahrát). (Pokračování textu…)
1. září 1944 Zavření divadel Němci , včetně Divadla Vlasty Buriana. To ovšem netušil, že už nikdy své divadlo neotevře. * po skončení sezóny 1943/1944 se uzavírá Divadlo Vlasty Buriana jako i ostatní divadla. Po 9. květnu 1945 bylo Divadlo Vlasty Buriana přeměněno na Divadlo kolektivní tvorby – pod vedením Zdeňka Podlipného („Brodského“)
24. května 1945 – 21. února 1950 – Zákaz veřejného vystupování – (Pokračování textu…)
1949 Hříběcí bouda v Krkonoších oficiálně byl přijat jako s tím, že bude na okolních loukách pást krávy. Někdy obsluhoval hosty, procházel se po okolí a dokonce tu i vystupoval. Strávil tu část roku 1949 se svou ženou Ninou a její sestrou Emou Erbenovou. (Pokračování textu…)
21. února 1950 – Zrušení hereckého zákazu – Předsednictvo 21. Svazu ROH: „uneslo se vyhověti žádosti vzhledem ke skutečnosti, že V. Burian svým prohlášením otevřeně přiznal svoji chybu, kterých se dopustil, a že chce svojí prací dokázat sounáležitost s lidem, kterého vyšel a kterému chce sloužit.“ * O návrat na divadelní prkna se zasloužili: Jindřich Plachta, Jiří Frejka a Jan Werich. * Zákaz trval skoro celých 5 let od roku 1945. * První hry po zákazu: Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek, mistr obuvnický/ Městské divadlo Kladno.; Angažmá v Karlínském divadle ve hře: Voskovec a Werich: Nebe na zemi /Horácius Darda/ re: Jiří Frejka (Pokračování textu…)
květen 1950 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek, mistr obuvnický/ – hráno: Městské divadlo Kladno * návrat Vlasty Buriana na scénu (Pokračování textu…)
21. prosince 1950 – Jiří Voskovec, Jan Werich: Nebe na zemi /Horácius Darda/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka * angažmá v Hudebním divadle v Karlíně až do roku 1957 (Pokračování textu…)
leden 1951 – A. Duschner, Vlasta Burian: V advokátní poradně /žadatel/ – hráno: zájezdy (Pokračování textu…)
leden 1951 – Vlasta Burian: Na nádraží /cestující/ – hráno: zájezdy (Pokračování textu…)
23. května 1951 – Iosif Naumovič Kovner, Nikolaj Al´fredovič Adujev, Ilja Bart, Aleksandr Sergevič Puškin: Akulina /Berestov, bohatý statkář/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka; na motivy Puškinovy Slečny selky (Pokračování textu…)
7. prosince 1951 – Josef Kajetán Tyl, Václav Trojan: Paní Marjánka, matka pluku /Sekáček, šikovatel/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka * „Jako by ta písnička o poslední spravedlnosti, co zpíval jako Sekáček v Paní Marjánce, matce pluku, byla napsaná o něm. A když ji zpíval, byl dojatý. Zůstane pro mě hercem, který dával divadlu život.“ Jaroslava Adamová, herečka (Pavel Bár – Hudební divadlo Karlín – 2016) (Pokračování textu…)
4. června 1952 – Vítězslav Nezval: Schovávaná na schodech /Mosquito/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka * poslední Frejkova režie před sebevraždou (Pokračování textu…)
18. října 1952 – Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus /krejčí Jehlička/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Alfréd Radok (Pokračování textu…)
8. května 1953 – Vítězslav Nezval, Alexandre Dumas: Tři mušketýři /Porthos/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Václav Kašlík; hrají: Vladimír Ráž /d´Artagnan/ (Pokračování textu…)
16. října 1953 – Jaroslav Zrotal: Zavinil to Ferkl /Florián Ferkl/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Karel Konstantin; hudba: Oldřich Flossman (Pokračování textu…)
prosinec 1953 – Jiří Dréman, Vlasta Burian: Srážka vlaků /čekatel/ – hráno: Divadlo estrády; spolu s Jaroslavou Adamovou a Jiřím Hlinomazem (Pokračování textu…)
prosinec 1953 – Vlasta Burian: V orcinaci psychiatrově /pacient/ – hráno: zájezdy; spolu s Frantou Černým (Pokračování textu…)
30. září 1956 – Smějeme se s Vlastou Burianem /Vlasta Burian/ – hráno: sál Dělnického domu, Prostějov * veselé estrády předních pražských umělců (Pokračování textu…)
1957 – konec angažmá v Hudebním divadle v Karlíně – Poslední jeho divadelní role v angažmá nejen v Karlíně, ale ve stálém angažmá vůbec, se stal odpůrce zemědělského združstevňování Florián Ferkl v neúspěšné opeře o kolektivizaci vesnice Zavinil to Ferkl? (1953). Burian přesto zůstal v angažmá až do roku 1957, kdy jej tehdejší karlínský ředitel a někdejší Burianův zaměstnanec Julius Lébl musel s těžkým srdcem propustit. Ale zůstala mu možnost vystupovat v estrádách a zájezdových programech. V angažmá v Hudebním divadle v Karlíně byl 7 let od roku 1950. (Pokračování textu…)