Kabaret Lucerna

 Kabaret Lucerna, dnes známý jako Lucerna Music Bar, má bohatou historii sahající až do počátků 20. století. Nachází se v Paláci Lucerna v centru Prahy, který byl postaven Václavem M. Havlem, dědečkem pozdějšího prezidenta Václava Havla.

22.09.1910: Prostor byl poprvé využíván jako příležitostné divadlo a později jako Kabaret Lucerna pod vedením Karla Hašlera. Koncese Jaroslav Kvapil, režisér Karel Hašler (do r. 1912), obchodní ředitel všech podniků Richar Baláž. Od roku 1912 ředitel Willy Schüff, koncese Bohumil Sodoma, režiesér Leopold František Šmíd.

1914-1918 V přůběhu první světové války se přejmenoval na Varieté Lucerna a profitoval se dále jako podnik pro německé důstojníky. Ředitel H. Helm a od roku 1915-1917 R. Wagner, který zavádí pouze německý program.

03.11.1918-1922 Karel Hašler, opět obnovuje český program a název Kabaret v Lucerna

01.09.1922-1923 - Hašlerova scéna v Lucerně

14.09.1923-1927 - Divadlo Komedia, otevírá ředitel Felix Achilla de la Camara. 1924-1925 ředitel Ferenc Futurista a od r. 1926 ředitel Felix de la Camara, Jr. (syn).

31.05.1927 -  Divadlo Komedia vyhořelo

02.12.1927 - Po požáru byl sál zrekonstruován a otevřen jako Kabaretn Restaurant Lucerna. Vystupovali zde slavní umělci jako Jiří Voskovec a Jan Werich, a hrály zde populární jazzové kapely.
1948: Po únoru 1948 byl majetek rodiny Havlů, včetně Paláce Lucerna, znárodněn. Prostor sloužil jako noční podnik bez konkrétního  zaměření.
1995: Dne 25. října byl prostor otevřen pod názvem Lucerna Music Bar, zaměřený na živou hudbu a videoparty z 80. a 90. let.
2015: Při příležitosti 20. výročí prošel klub rekonstrukcí, která mu navrátila prvorepublikovou atmosféru. Bylo obnoveno unikátní vysunovací kruhové pódium a interiér byl upraven podle historických fotografií.

 Dnes je Lucerna Music Bar jedním z nejvýznamnějších hudebních klubů v České republice, kde vystupují domácí i zahraniční interpreti. Je známý svou jedinečnou atmosférou a bohatou kulturní tradicí.

  Nejreprezentativnější předválečná kabaretní scéna v Praze, nejvýraznější z nečetných pokusů o institucionalizaci mezinárodního, převážně dvojjazyčného českoněmeckého programu. Kabaret vybudovali čeští podnikatelé Ing. Václav Havel (majitel), spisovatel a režisér ND Jaroslav Kvapil (koncese, a do r. 1912 umělecký poradce), Karel Hašler (režisér, herec, zpěvák a umělecký šéf), Josef Wenig (výtvarník), rakušan A. Wiene (ředitel mizinárodního programu).

 Kabaret Lucerna byl otevřen 22.09.1910 v nově vybudovaném dvorním traktu paláce Lucerna, orientovaném k Vodičkově ulici (dvě patra v suterénu). Secesně vybavená místnost s balkonem a postranními lóžemi (360 osob).

 Od roku 1912 se stal koncesionářem Bohumil Sodoma a ředitelem se stal Willy Schüff. Od roku 1913 byl ředitelem H. Helm a v období 1915-1917 R. Wagner, který zavedl pouze německý program.

 Ředitel Karel Hašler - 1918-1923 obnovil převážně český program a od 01.09.1922 přejmenoval kabaret na Hašlerovu scénu v Lucerně.
 Navzdory programově českému, až národně zabarvení si Kabaret Lucerna i po válce zachoval mezinárodní charakter.
 Od první sezony Kabaretu Lucerny se mimo obligátních zpívaných, hudebních nebo varietních vystoupení, se hlavně uplatňovaly činoherní nebo zpívané aktovky. Stali se tak hlavním programem kabaretu narozdíl od ostatních činoherních scén.

 Nejvíce je Kabaret Lucerna spojován s Karlem Hašlerem a to oprávněně. Pravě jemu se podařilo s předválečného (1910-1914), tak z poválečného (1918-1923) období Kabaretu Lucerna skutečnou éru. Hašlerovy staropražské, národně laděné i satiricky kousavé písně, scénky, vtipy a monology udávaly společenský tón, byly přesným vyjádřením dobových pocitů a nálad. (před válkou: vlastenecky zabarvená secese, sentiment, nostalgický návrat k biedermeieru, během války a krátce po válce převládalo útočné antirakušanství, antimilitarismus, antiklerikalismus a především antibolševismus). Bohužel s nástupem jazzu, němého filmu a jiných uměleckých avangard americké a západoevropské kultůry, bylo z jednou příčin zániku Kabaretu Lucerna v dubnu 1923.

/theatre-architecture.eu/cs/ /encyklopedie.idu.cz/ Jaromír Farník
Pavel Stříbrný - 22.05.2025