U Deutschů
1865 - 1903
Původní hostinec U Deutschů: Na místě dnešního Divadla Pod Palmovkou stával zájezdní hostinec „U Deutschů“, kde se již od roku 1865 pořádaly ochotnické divadelní představení a kulturní akce. V roce 1892 získal jeden z tehdejších majitelů, Jan Hurt, divadelní koncesi a upravil sál na divadlo. Později byla přistavěna i letní divadelní aréna.
V roce 1908 koupila budovu herečka a zpěvačka Marie Zieglerová, která zde provozovala vlastní divadlo - Divadlo Marie Zieglerové. Kvůli finančním problémům však bylo divadlo v roce 1909 prodáno v dražbě a divadelní činnost ukončena.
Od roku 1910 byl sál adaptován na kino, které fungovalo pod názvem Svépomoc až do roku 1950.
V roce 1949 se do budovy přestěhoval soubor Městského a oblastního divadla ze Žižkova, který zde působí dodnes. Divadlo bylo později přejmenováno na Divadlo S. K. Neumanna a od roku 1990 nese název Divadlo pod Palmovkou.
Působiště dnešního Divadla pod Palmovkou v Libni (Zenklova 34, čp. 566) má dávnou divadelní tradici a složitou stavební historii. Už od šedesátých let 19. století tu pořádali svá představení ochotníci v zájezdním hostinci U Deutschů. Časem vznikl na zahradě hostince velký taneční sál, upravený k divadelním účelům poté, co jeden z pozdějších majitelů Jan Hurt získal roku 1892 divadelní koncesi. Postupně tu vystupovaly různé divadelní společnosti. Roku 1899 hostinec koupil významný pražský architekt a stavební podnikatel Václav Romováček (1853 - 1932), který celý objekt roku 1903 zbořil, na jeho místě postavil moderní hotel s kavárnou a následujícího roku nahradil i starý divadelní sál novou a rozlehlejší budovou. Nový sál získala někdejší subreta Švandova divadla Marie Groszová, pro niž jej Václav Romováček upravil na skutečné divadlo s 495 sedadly a 400 místy k stání. Soubor Marie Groszové tu pak hrál pod jménem Nové lidové divadlo Praha VIII v Libni. Provoz zahájil 16. prosince 1905, ale již po roce a půl se stal novým majitelem objektu Jaroslav Sedláček. Od něho divadlo odkoupila roku 1907 subreta Marie Zieglerová, která dala scénu i hlediště upravit pro operetní provoz a lesk interiéru zvýšila i novou úpravou foyeru (stavitelem byl opět Václav Romováček). Provoz nového Divadla Marie Zieglerové zahájila 23. ledna 1908 Lehárova Veselá vdova. Jeho činnost však z finančních důvodů trvala jen do konce roku, kdy byl sál i s ostatními budovami prodán v dražbě. Roku 1909 tu hrál pod hlavičkou Lidového divadla Praha VIII soubor ředitele Arnošta J. Frýdy, ani ten však nebyl úspěšný a koncem roku zanikl. Objekt pak přešel do majetku sociálně demokratické strany, která divadelní sál přeměnila na kino Svépomoc. Také v něm občas vystupovaly ochotnické soubory. Situace se začala měnit až ve chvíli, kdy do Libně přešel roku 1948 soubor, založený původně Antonínem Kuršem při žižkovském divadle Akropolis. S názvem Městské a oblastní divadlo a již pod vedením nového režiséra Jana Strejčka uvedl 31. srpna 1948 v improvizovaných podmínkách své první libeňské představení – Jiříkovo vidění Josefa Kajetána Tyla. Následně byla zahájena rekonstrukce budovy podle plánů architektů Bořivoje Kodery a Františka Kadlece. Její výsledky soubor vyzkoušel 27. října 1949 představením Kornejčukova Makara Dubravy a 2. prosince téhož roku zahájil stálý provoz Tylovou Fidlovačkou. Scéna, která pak působila po čtyři desetiletí pod názvem Divadlo S. K. Neumanna, získala v pražském divadelním prostředí právem respektované postavení. Od 27. září 1990 nese nový název Divadlo pod Palmovkou.