U Kuřího oka

verze 1: Jaromír Farník

 Literárně Umělecký kabaret - U Kuřího oka založil 03.07.1915 a 01.10.1915 odchází Ferenc Futurista. Majitelem byl František P. Vožický, spisovatel, redaktor. Později 06.10.1920 na tomto místě Kabaret KIKIRIKI a 04.11.1920 znovuzkříšení Kuřího oka - ředitelem K. Samec.

verze 2: Jiří Dréman

 ""Nálada při loupání buřta na okně" vznikla r. 1915 v kabaretu, který byl založen spisovatelem F. P. Vožickým na Vinohradech "u kuřího oka", ve prospěch strádajících literátů. Tam jsem uvedl, tehdy ještě velmi málo známého ochotníka Ference, který tam prvně přednášek "futuríe" našeho přítele malíře J. Skupy a moje. Dodnes rád vzpomínám na chvíle prožité "u kuřího oka", kde jsme si sami malovali dekorace, upravovali jeviště, osvětlení, závěsy a psali téměř celý repertoir. Škoda, že se mnohé věci z těch dob ztratily." - Jiří Dréman: Nálada při loupání buřta na okně

verze 3: Česká divadla Ecyklopedie Divadelních souborů z roku 2000; Vladimír Just

Kabaret U kuřího oka byl významnou součástí pražského kulturního života v letech 1913–1915. Nacházel se v restauraci stejného jména na Vinohradech, konkrétně v Hálkově ulici (dnes Londýnská 30).

 Kabaret založil mladý sochař a student pražské Uměleckoprůmyslové školy František Fiala, známý pod pseudonymem Ferenc Futurista. Jeho spolupracovníky byli režisér a výtvarník Jiří Dréman (pseudonym Hala) a spolužák Josef Skupa, pozdější tvůrce Spejbla a Hurvínka. Hudební doprovod zajišťoval Futuristův bratr Eman Fiala, který působil jako klavírista, skladatel a herec.

 Futuristovo herectví bylo charakteristické expresionistickým stylem, groteskními výrazy a hlasovými deformacemi. Jeho vystoupení často parodovala dobové umělecké a politické směry, využívala prvky černého humoru a hororu. Mezi jeho známé výstupy patřily například "Nálada při loupání buřta" (1913) a "Balada o vodníkovi" (1915).

 Po zániku kabaretu v prosinci 1915 přešel Futurista do nově vzniklého kabaretního divadla Rokoko. V roce 1928 zakoupila budovu na Londýnské 30 Církev adventistů sedmého dne, která sál kabaretu přestavěla na modlitebnu. Během 20. století prošel objekt různými změnami a rekonstrukcemi. V roce 1989 byla ve dvorním traktu vybudována nová sakrální stavba podle projektu architekta Aleše Langa, jejíž interiér byl oceněn zvláštní cenou Grand Prix Obce architektů.

 Dnes budova slouží jako modlitebna a společenské centrum sboru Církve adventistů sedmého dne na Vinohradech. V přízemí se nachází kavárna a prostory pro kulturní a vzdělávací aktivity, vyšší patra slouží jako administrativní centrum a komerční prostory.

 Kabaret U kuřího oka zůstává významnou kapitolou v historii českého kabaretního divadla a připomínkou bohémského života počátku 20. století.

_{/encyklopedie.idu.cz, nockostelu.cz, sborvinohrady.cz/
22.05.2025}