Ferenc Futurista

 Ferenc Futurista se narodil jako František Fiala na Smíchově č. 204 a pokřtěn římskokatolickým kaplanem Fr. Taušem dne 13. prosince 1893. Od té doby nese jméno František de Paula Fiala.  /oddací list K. Fialy a A. Zelenkové/ Některé zdroje uvádějí místo narození Mmníšek pod Brdy, ale to se jednalo o nepodložené ústní tvrzení. 

  Vysoká mohutná - klátivá postava s výranými zuby. Jeko komika byla velmi útočná, drastická a agresivní (nebál se ani politického humoru) - diváky bavyl, ale i děsil a strašil.  = "car IVAN HROZNÝ české komiky", jak ho označil divadlení krititk Jindřich Vodák. 

 Ferenc Futurista byl, a doufám, že je, považován za jednoho z našich nejlepších herců jak na divadle tak ve filmu. Byla to velká osobnost, jeho jméno lákalo diváky do kabaretů, divadel a i jeden čas do biografů. Byl uznávaným hercem - velká divadla ho chtěla mít ve svém souboru ... Ale Ferenc zůstal svůj - lidovým klaunem. Chtěl být všude, kde se něco nového - výstředního zkouší, děje nebo začíná. Jeho humor se skládal především z parodie, zesměšňování, glosování, napodobování a kritizování současné doby (od opilce k politice). O je ho pavaze svědčí i fakt, že jeho vystupování, které mělo charakter výstřednosti, pravidelně končilo soudním sporem.

  Ferenc mioval umělecký směr futurismus a když přijel do Prahy básník a dramatik F. T. Marinetti, Ferenc byl vybrán aby pro něj ilustroval ve Švandově divadle přednášku a od té doby se mu říkalo Ferenc futurista. Později se vloudilo velke F.  Ferenz zase vzniklo v době jeho učení - Ferencz nagy (velký František), tak ho oslovoval jeho maďarský mistr ze sochařské dílny firmy Maver, Popp a Riedl na Vinohradech. Nikoliv podle amerického sochaře Ferenthe, jak se často nepodloženě uvádí.

  Ferenc Futurista nebo Vlasta Burian? Dva komici v jedné době, dokonce stejně staří, a přesto si našli každý své diváky a fanoušky. Ferenc na začátku své kariéry byl vyhledávanější než Vlasta Burian a přesto jeho sláva odstupem času zhasíná... Tady se stáváme svědky marketingového umění Vlasty Buriana, který měl to štěstí, pokud by se tomu tak mohlo nazívat, že narazil na Emila Artura Longena (spisovatel, divadelní režisér). Nejen, že Longen napsal životopisný román o Vlastu Burianovi a dál mu titul "král komiků, ale psal mu hry přímo na tělo a našli cestu k divákovi, poslouchali požadavky diváků široké veřejnosti. Zatím co Ferenc svým temperamentem šel svou cestou, specifickým humorem, který málokdo pochopil nebo byl jím dokonce znechucen. Přesto se našli tací, kteří jeho satiru, ať v jakékoliv podobě, vyhledávali. Ferenc volil humor "vzdělaný, drastický" u něhož se muselo přemýšlet a tím se jeho výstupy moc neměnili a zaujímal menší okruh diváků. Vlasta Burian vsadil na humor "lidový" na svoji mimiku a ruce, které dokázal bravůrně ovládat a vpasovat jej do různého prostředí jak na divadle, kabaretních estrádách či ve filmu.

 Stejně jako na jevišti měl Ferenc smůlu i ve filmu. I přes to, že v němém filmu exceloval, zvukový film mu nenabídl žádnou výraznou roli, ve které by mohl prokázat svůj talent. Sice v roce 1941 ho Martin Frič obsadil do role "majordomus Hynek" ve veselohře Tetička, kde mohl uplatnit kousek svého talentu, mu stejně nepřinesla ten správný odkaz pro další generaci. Ve filmografii Ference se najdou i další snímky co stojí za zmínku: Hotel Modrá hvězda - opilec; Dědečkem proti své vůli - Ostenův sluha Ferdinand; Lucerna - vodník Ivan; Otec Kondelík a ženich Vejvara - tovaryš Vopička nebo Cesta do hlubin študákovy duše - školník Peťule. Ferenc natočil 60 filmů převážně v menších rolí "figurkářské", zatím co Vlasta Burian exceloval téměř v každém filmu co natočil.