Vlasta Burian


Josef Vlastimil Burian

∗ 9. dubna 1891 (Liberec, Rakousko Uhersko)

† 31. ledna 1962 (Praha, Československo)

Otec: Antonín (krejčí, ochotnické divadlo, úředník výběrčí potravinové daně)

Matka: Marie (v domácnosti, přivydělávala si praním prádla)
Nevlastní sestra ze strany matky: Žofie Picková (křtěná Sofie) - 1884

Manželství: 1919 - Františka (Nina) Červenková (bez dětí) - dcera natěračského ministra

Láska:  Anči Pírková (divadelní, filmová tanečnice) nemanželská dcera Emílie Pírková (*1912-1996) provdaná Kristlová. Emílie v padesátých letech byla jako úřednice zaměstnaná v několika zaměstnáních (např. v Ústřední půjčovně filmů). V letech 1953 – 1984 (do odchodu na odpočinek) pracovala v oddělení práce a mzdy v Armádním filmu. O tom, že je dcera „Krále komiků“, kromě pár přátel, nikdo nevěděl. Emílie Kristlová - syn Vlastimil Kristl (*1946) dcera Monika (*1974) a syn Vlastimil (*1972) Kristlovy. Vlastimil a Monika Kristl se chvíli zabívali herectvím a dabingem a od r. 2013 jsou spolu se sestrou v produkční společnosti Dawson Films jako majitelé.

 

Vlasta Burian byl milovníkem dobrého jídla. On sám nevařil. Ani jeho manželka Nina v kuchyni příliš nevládla. Proto zaměstnával důstojného kuchaře Jaromír Trejbal asi od r. 1937 . Mistr svého oboru ve vyhlášeném pražském lahůdkářství Lippert.
Burian trpěl zácpou. Trejbal mu na ni servíroval mixovaná rajčata s mlékem. Prý to zabíralo. Zajímavost: Trejbal fandil Slavii a Burian Spartě, takže byly spory kvůli fotbalu. Nejraději ze všech jídel na světě měl král komiků obyčejnou koprovou omáčku, kvůli štíhlé linii mu ji Nina ale zakazovala.

Byl štědrý a nesmírně rád druhé hostil. Zatímco však jiní své bohatství skrývali za vysokými zdmi dobře střežených sídel, komik si svého poctivě vydřeného majetku užíval s ostatními.
Na své vile mu vlála vlastní vlajka. Miloval uniformy - nosil důstojnickou hodnost poručíka dragounů v Klatovech.
Miloval koně z celého srdce, zvlášť bělouše, které míval.
Ženy: nebyl žádný svatoušek a na tolerance své manželky Niny často hřešil. "Musím uznat, že měl vybraný vkus. Při pouhém doteku krásné ženy se z něj stal hotový ďábel," vzpomíná Jaromír Trejbal* (…). (viz Retro Osudy Special Vlasta Burian 04/2018-20.11.2018).

Zvířata: Nina zbožňovala psy. Vedle setra Rolfa měli Burianovi i teriéra a dvě zástupkyně tehdy módního plemene foxteriéra, Dezinu a Zorku. Na jejich statku se zase pásly krávy, které pojmenoval podle velkých postav z oper: Carmen, Libuše, Mařenka aj...
Rekreace: Grandhotel Starý Smokovec ve Vysokých Tatrách
Burian byl znám jako všestranný sportovec. Dařilo se mu v cyklistice, tenisu, boxu, jezdil na koni, hrál hokej, ale nejvíc ze všeho miloval kopanou. Tam neznal bratra!

Vlasta Burian začínal v Divadle Na Vinohradech a Švandově divadle, ale nebylo to nic pro Vlastu B.. Až Karel Hašler věděl co potřebuje - rozlet. Doporučil Vlastu Buriana svým přátelům v kabaretech a to bylo přesně pro něho. Tady konečně byl sám sebou.
Buriana kabaret úplně uchvátil na tolik,že střídal několik kabaretů za večer až je nestíhal a chodil pozdě. K tomu všemu byl velkým nadšencem sportu, hrál tenis, věnoval se boxu, jezdil na kole a i brankářem AC Sparta. Nedařilo se mu skloubit čas s divadlem a sportem a proto často chodil na představení pozdě. Dobíhal na představení v posledních minutách ještě ve fotbalovém dresu, převlékal se za běhu a kolegové zdržovali začátek, jak mohli. Jednoho dne pak přišlo to, co už delší dobu hrozilo - vyhazov.

O Burianovi se rozhodně nedá říct, že byl intelektuál, zato byl ohromně pověrčivý. Bohužel byl snadno ovlivnitelný, takže s ním někteří jedinci manipulovali. (viz reklamy - propagace)
Někdy se zavřel sám se psy v obýváku a v hlubokém ušáku jen tak meditoval.

Do své vily mnoho herců nezval. Jednou z výjimek byl Jaroslav Marvan, který měl u něj v divadle výsadní postavení.

  • Odmalička viděl špatně barvy
  • Tatínek ho vodil do Národního divadla na operu, později Vlasta vážnou hudbu miloval. Od dětství zpíval v kostele na kůru.
  • Po přistěhování na Žižkov se zakoukal do fotbalu pražské Viktorky (kde později také hrál). Trávil celé dny čutáním s hadrákem na tamním vyhlášeném plácku Melandrovka. Instinktivně tíhnul k pozici brankáře. V roce 1908 začíná hrát v žižkovském klubu Saturn. Jak sám Burian vzpomíná: "Jednou před zahájením zápasu se na hřišti objevil elegantně oblečený pán, hodil na zem balík s kopačkami a řekl: ,Kluci, kdo chce hrát za Slavoj Žižkov, ať se obuje, a já si vás vyzkouším hned teď na místě., a bylo rozhodnuto." O pár let později Sparta Slavoji zaplatila 100 korun odstupného a Burian nastoupil u konkurence.
  • Učil se v obchodě s textilem a volné chvíle trávil na fotbalovém hřišti, kde rád bavil diváky za brankou.
  • Fotbal: Rád bavil kolegy s legráckami. Po zápasech Sparty a Slavie uspořádal Vlasta v hotelu Na Valdeku soutěž o ceny ve skocích do světlíku. Skákalo se do peřin a rozhodovala zejména elegance a efektivní dopad. /Retro Special Osudy Vlasty Buriana 2018/04-20/11/2018/
  • Dlouho se mezi divadlem a sportem nemohl rozhodnout, a dokud to šlo, věnoval se oběma svým zálibám. Právě ve fotbalovém klubu se prý odehrálo jedno z jeho úplně prvních komických vystoupení. "Tam mě viděl Karel Hašler a hned se mnou šup do kabaretu," vzpomínal na zlom ve své kariéře. (Osudový fotbalový zápas, který Buriana stál místo, byl mezi Spartou a Unionem Žižkov.
  • Karel Hašler mu nabízel měsíční gáži 200 korun a příplatky za nedělní vystoupení. (Tehdy to byly velké peníze).
  • U Deutchu se setkává s tanečnicí Anči Pírkovou se kterou má dceru Emilku. Dceru vychovávají rodiče Vlasty Buriana a později sám.
  • Vystudoval obchodní školu - pracoval jako obchodní příručí ve Vopálkové obchodě s textilem v Praze na Perštýně.
  • Jeho hereckou kariéru přerušila 1. světová válka. Snažil se jí vyhnout, ale nakonec narukoval. To nebylo nic pro něho a proto zběhl i za cenu trestu. S přítelem, klavíristou Dalibor Pták, uprchli a schovávali se se na venkově, kde vystupovali po hospodách, aby si vydělali na jídlo. Nakonec ho přece jen chytli a zavřeli ho do vězení. Zachránila ho amnestie. Po amnestii strávil Burian nějaký čas ve vojenské kapele. Po válce se vrátil zpátky do kabaretu.
  • 1914-1918 se ukrýval se před rakouskou policií v domě č.p. 9 u svého přítele, mělnického obuvníka Antonína Řehořka.
  • Osudné setkání s Emil Artur Longen, který mu nabídne jeho první divadelní roli v Don Quijota v pražské Divoké Šárce. Longen viděl v Burianovi velký talent, který ale bylo potřeba rozvinout. Rozjel se s ním proto po Evropě, aby získal přehled. Navštívili kabarety, divadla a varieté v Německu, Holandsku i ve Francii. Burianova hvězda pak začala rychle stoupat.
  • Burian prošvihnul představení, už po několikáté, a Karel Hašler ho na hodinu vyhodil. Ale nejen to. Nechal jeho nedisciplinovanost projednat ve Svazu divadelních ředitelů s tím, že ho nesmí přijmout do angažmá žádná scéna. Řekl si, že když ho nemůže mít v souboru on, nebude ho mít ani nikdo jiný. Burian - zakládá svoje divadlo = jako direktor se posadil ve svazu mezi ty, kteří mu předtím dali distanc.
  • 1925 otevírá svoje divadlo a Emil Artur Longen mu píše hry přímo na tělo.
  • V divadle má v angažmá Jindřich Plachta. Do doby kdy jeden na druhého začal žárlit a sledovat počty aplausů diváků. "Od komedie jsem tady přece já," dával Burian najevo, ale Plachta se tomu nedokázal podřídit.
  • Největším partnerem na divadle mu byl Jaroslav Marvan. Největší opora a nahrávač. To Vlasta uměl náležitě ocenit.
  •  "EMIL ARTUR LONGEN BYL GENIÁLNÍ, I KDYŽ PĚKNĚ VYŠINUTÝ. S VLASTOU BURIANEM SE ALE PĚKNĚ NADŘEL." - herečka Erna Červená. Longen skutečně v Burianovi objevil divadelní talent, na nějaký čas se stal dramaturgem a režisérem v jeho divadle, dokonce i navrhoval výpravu a maloval kulisy. (viz… Retro Special Osudy: Vlasta Burian 2018/04 - 20/11/2018)
  • Buriana byl vůbec od dětství dost pověrčivý, miloval horoskopy a dal i na čísla - Vědma mu tehdy prorokovala úspěch, ale pronesla i temné varování, že komik bude celý život hrát vabank - založil vlastní divadlo. V šatně mu vysela podkova pro štěstí a číslo jeho šatny byla sedmička - jeho šťastné číslo, a všude, kde to jen šlo byly rozmístěné ochranné amulety proti černé magii. Za svůj nejlepší den Vlasta považoval pátek, proto se všechny premiéry konaly v tento den, a na konec pracovního dne odkládal i důležitá rozhodnutí.
  • O seznámení s Ninou se vypráví několik historek. Jedna z nich tvrdí, že se Nina vsadila s kamarádkou, že se slavným komikem stráví noc. Jiná říká, že si zašla pro podpis, a přeskočila jiskra. Pravdou je, že si Nina skutečně pro podpis přišla, ale oné jiskře trochu pomohla. Když viděla, že se svému idolu líbí, sebevědomě ho pozvala na víno. Herec přijal, a až po té byla ruka v rukávě.
  • Důvodem pro rychlý sňatek bylo i Ninino těhotenství. O miminko pak ale přišla a doktoři jí nedávali naději na další těhotenství.
  • 1928 -Jaroslav Marvan se rozhodl, že se ožení s přítelkyní Marií. Ohlásil úmysl Vlasta Burian a ten okamžitě rozhodl: "Ale já tě povezu!" A tak skutečně vezl ženicha v Lincolnu na Žižkov do kostelíka svatého Rocha. To se samozřejmě rozkřiklo, a z původně skromného privátního obřadu se stala monstrózní událost. /Retro Osudy Special Vlasta Burian 04/2018 20.11.2018/
  • Svědek na svatbě Emil Artur Longen a Marie Uhlířová. Marie vzpomíná: "Vlasta Burian a Emil se k sobě chovali jako věčně rozhádaní manželé, jeden bez druhého ale nemohli být. Právě v době, kdy se v divadle uváděl "Maršálek", se Longenovým narodila dcera a Burian pro ni vymyslel jméno Jiřina. "Říkal jí Řina - to proto, že je narozená v říjnu. Poslal mi koš plný růží a koupil nám kočárek. Chtěl být i kmotrem Jiřiny, ale sešlo z toho. Tak alespoň vozil z Longenem kočárek s holčičkou před divadlem a páchali přitom hlouposti jako dva malí kluci." zapsala si Marie do deníku. /Retro Osudy Vlasta Burian 2018/01-20/11/2018/
  • Zakoukal se do mladé Lídy Baarové. Paní Nina si ale uměla zjednat pořádek a po domluvě s Lídinými rodiči odklidila mladou herečku ze scény (Rytmus života: Retro Originál 11/20018)
  • Za roli v C. a K. polní maršálek dostal honorář 130 tisíc korun (dnešních 650 tisíc), a stal se naším nejlépe placeným hercem.
  • 1931 - Vyrazil s manželkou na francouzskou Riviéru do Juan-les-Pins. Tam se náhodou setkal s Charlie Chaplinem, kterého pozval do Prahy
  • 1936 - umírá Emil Artur Longen. Burian, který se běžně pohřbům vyhýbal, protože je špatně snášel, svému příteli na obřad přišel. Když kondoloval jeho ženě Marii, usedavě přitom plakal, tolik pro něj Artur znamenal. (Retro Special Osudy: Vlasta Burian 2018/04 - 20/11/2018)
  • V 45 letech - Odvrácená strana slávy byla vážná, stižená melancholií, splínem a depresemi. Burian tehdy ještě o to úzkostněji dbal o své zdraví.
  • Ke kabaretním výstupům se Burian vrátil po válce, kdy nemohl hrát, a přestěhoval se do Krkonoš. Pořádal utajená představení pro skromné publikum.
  • 1949 Hříběcí bouda v Krkonoších - oficiálně byl přijat jako s tím, že bude na okolních loukách pást krávy. Někdy obsluhoval hosty, procházel se po okolí a dokonce tu i vystupoval.
  • 1952 Natáčení filmu Plavecký mariáš: Václav Wassermann mu nabízí roli starého nahluchlého voraře Šindeláře. Burian nabídku zvažuje do té doby než Nina povídá: "Jak myslíš Vlastíčku, jenomže seš až druhej!" Tahle věta rozhodla, a Vlasta nabídku odmítnul. Nakonec roli zahrál Jiří Plachý.