9. dubna 1891 – čtvrtek Josef Vlastimil Burian Narodil se v Liberci /Reichenberg/ – Rakousko-Uhersko – krejčímu, vlastenci a ochotníkovi Antonínu Burianovi. Matka: Marie Škaloudová – Burianová (Picková) – pradlena Sestra: 27.6.1884 – Marie Picková – Myšáková – vyučená švadlena (otec: Vincenz Picek – krejčí) (Pokračování textu…)
9. dubna 1891 Liberec, Zillergasse č.p. 39/2 bydlí v Liberci v rodném domě: v Zillergasse, dnešní Lucemburské ulici č.p. 39/2. (dům již nestojí), do roku 1893, kdy se stěhuje do Perlgasse (Perlova ulice). (Pokračování textu…)
1893 Liberec – Perlgasse č.p.6 v roce 1893 se stěhje do Perlgasse (Perlova ulice) 6, zvané Na ladech v Liberci, kde je do roku 1900. (Pokračování textu…)
1896 Díky svému otci, který byl český vlastenec a divadelní ochotník. „Už jako pětiletý kluk si poprvé Vlastimil stoupl na jeviště. Objevil se v roli cikáněte v představení Dráteníček.“ Vladimír Just
1898 „… asi jako sedmiletý hrál malou roli ve Fidlovačce.“ Vladimír Just – ochotnicky
1900 Liberec – Wiener Strasse č.p.357/17 v roce 1900 se opět stěhuje do Wiener Strasse (Vídeňské – později Moskevské) 357/17 v Liberci, kde je do roku 1901. (Pokračování textu…)
5. května 1901 Praha – Žižkov, Riegerova ulice stěhování do Prahy na Žižkov – Krásovy a posléze Riegerovy ulice (dnešní Bořivojova) – do roku 1908. (Pokračování textu…)
1905 – člen cyklistického oddílu D. K. Vinohrady
1905 Dokončil obecnou školu a nastupuje do Obchodní školy v Praze, kterou nedokončil. Následovali: Elektro technický závody Firmy Jeřábek v Žitní ulici – nedokončil Vopálkově textilním obchodě na Perštýně na obchodního příručího – nedokončil.
1906 Praha – Žižkov: fotbalový klub SATURN v roce 1906 se z žižkovských plácků propracoval do malého žižkovského klubu Saturn. (Pokračování textu…)
1907 Přestupuje do známého žižkovského klubu Slavoj. Jak sám Burian vzpomíná: „Jednou před zahájením zápasu se na hřišti objevil elegantně oblečený pán, hodil na zem balík s kopačkami a řekl: ,Kluci, kdo chce hrát za Slavoj Žižkov, ať se obuje, a já si vás vyzkouším hned teď na místě., a bylo rozhodnuto.“ Některé prameny uvádějí, že Burian hrál ještě v dalších dvou Žižkovských klubech Union a Viktorce, než přestoupil do Sparty, ale sám Vlasta Burian se ve svých vzpomínkách nikdy o nich nezmiňoval.
1909 / 1910 První vystupování (1909 – 1910) V přátelských kruzích začíná předvádět nejrůznější parodie a imitační čísla, která si sám vymýšlí (převážně ve fotbalové šatně Clubu Slavoj) – kde vznikali čísla jako „Italská opera“ a „Řeckořímský zápas se židlí“. Následuje k prvnímu divadelnímu angažmá, které se datuje kolem roku 1910 v předměstském kabaret U Deutschů v Libni. Vlasta zpívá „Operu“ všude, kde je nějaké publikum: Kantýny fotbalových klubů, předměstské hospody, kabaret U Deutschů v Libni, U Kuřího oka na Vinohradech, Montmarte na Starém Městě. Samozřejmě s velkým úspěchem. (Pokračování textu…)
1910 – Vlasta Burian: Řecko – římský zápas se židlí – /zápasník/; vystupuje: Kantýny fotbalových klubů, předměstské hospody, kabaret U Deutschů v Libni, U Kuřího oka na Vinohradech, Montmarte na Starém Městě (Pokračování textu…)
1912 – Vlasta Burian: Box – /boxer/; vystupuje: Kantýny fotbalových klubů, předměstské hospody, kabaret U Deutschů v Libni, U Kuřího oka na Vinohradech, Montmarte na Starém Městě (Pokračování textu…)
8. dubna 1912 Emílie Burianová – Kristlová Narození nemanželské dcery Emílie Burianové – Kristlové z poměru s Ančí Pírkovou – tanečnicí subretou ze Smíchovské arény, kde se pravděpodobně seznámili. „S matkou jsem se nestýkala. Od útlého dětství mě vychovávali Burianovi. Nejdřív, ještě jako malou, děda s babičkou, později pak otec.. Kde? V Riegrovce, na Žižkově. Táta tam bydlel s námi do mých osmi let.“ (Emílie Kristlová – O. Suchý: Vlasta Burian – komik století, 1991) (Pokračování textu…)
1913-1915 – sólová vystoupení v menších kabaretech; Burian se vyskytuje sólově v menších kabaretech: U kuřího oka – kde, byl největší hvězdou Ferenc Futurista; Montmartre, kde se mohl setkat s Jaroslavem Haškem; Rokoko či Červená sedma… (Pokračování textu…)
1914 – 1918 Mělník Ukrývá se před rakouskou policií v domě č.p. 9 u svého přítele, mělnického obuvníka Antonína Řehořka. Odmítá nastoupit do vojenské služby. (Pokračování textu…)
1914 – Vlasta Burian, Dalibor Pták: Italská opera /zpěvák/; vystupuje: U kuřího oka, Montmartre, Rokoko, Červená sedma, Lucerna, Varieté + nesčetná zájezdová pódia v letech 1914 – 1925 a 1950-1962. * V roce 1914 se seznamuje s Daliborem Ptákem, který mu pomohl z dokonalit „Italskou operu“. Do té doby Burian sám sebe doprovázel pískáním a celé vystoupení bylo poněkud beztvaré a bezbřehé sólové číslo. (Pokračování textu…)
1914-1916 – angažmá ve sboru zpěvohry Vinohradského divadla; Seznamuje se s Daliborem Ptákem, který mu pomohl z dokonalit „Italskou operu“. Do té doby Burian sám sebe doprovázel pískáním a celé vystoupení bylo poněkud beztvaré a bezbřehé sólové číslo. (Pokračování textu…)
1914 – 1922 Sport: 1914-1916 a 1918-1922 Člen fotbalového klubu Sparta. V brance Sparty v období 1914-1916 sehrál 78 zápasů, z toho jeden mistrovský. Fotbalvovou kariéru mu přerušila vojna. (fotbal hrál i na vojně). Působení ve Spartě se dá rozložit do dvou časových úseků: 1914-1918 a 1918-1922. V období 1917 v době 1. světové války, přestoupil tajně do Viktorie Žižkov.
1916-1919 – kabaret Rokoko – první profesionální působení v Rokoku a zároveň začátek jeho velké éry herecké kariéry. (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Hudební nástroje /imitátor/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Národy /zpěvák/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: ZOO /imitátor/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Muž s penkalou /muž s penkalou/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 – Vlasta Burian: Přípitky /imitátor/; vystupuje: v Rokoku a jiné kabarety… (Pokračování textu…)
1916 V kabaretu Rokoko se prvně seznamuje s E. A. Longenem, který s Burianem v příštím období (1916-1925) prošel všechny významnější pražské scény zábavných podniků – jako herec – režisér – autor – dramaturg – šéf. Od roku 1925 – se situace obrací a Burian zaměstná svého učitele.
1916 Výpověď z Varieté – Vlast Burian nestihl vystoupení kvůli zápasu Sparta – Union Žižkov se prodlužoval a Vlasta Burian nestihl vystoupení. Při návratu do Varieté ho čekala výpověď.
1917 – 1918 Vlasta Burian je odveden na vojnu. Ale nenastoupil u své jednotky (zběhl), ale nemohl být bez publika proto společně s Daliborem Ptákem vystupovali mimo prahu v různích restauracích a hotelích. Domů do Prahy se vracel jen tehdy, když se musel schovat, nebo přivezl domů jídlo či peníze. V květnu spadla klec – zatčen – trestné komando – simulace v nemocnici – vojenská kapela – o dovolených zpět do Rokoka (podzim 1917 – leden 1918).
16. ledna 1917 – Vlasta Burian: Parodie kolegů /parodista/; vystupuje: v Rokoku (Pokračování textu…)
velikonoce 1917 Rokoko Divadelní ředitel Eduard Bass odmítnul dát Vlastovi dovolenou na zápas Viktorie Žižkov – Budapešť. Vlasta přesto odjel a při příjezdu tu na něho čekal modrý arch.
22. března 1917 V období 1917 během 1. světové kdy se Vlasta Burian ukrývá před vojnoou, tak přece jen nepřestane hrát fotbal a proto tajně (na černo) přestoupil do Viktorie Žižkov. Kde setrvává rok.
1918 – Vlasta Burian: Na vysokém dubě čili Svatební košile /recitátor/; vystupuje: v Rokoku, Červená sedma, Lucerna (Pokračování textu…)
1918 Přestává hrát profesionálně fotbal a věnuje se herecké kariéře.
1. dubna 1918 – Vlasta Burian: Pouliční zpěváci /zpěvák/; vystoupení: Červená sedma a … (Pokračování textu…)
16. ledna 1918 – Vlasta Burian: Hrůzy z válka /vypravěč/; vystupuje: v Rokoku (Pokračování textu…)
4. května 1918 – Jiří Dréman: Nerozhodný volič /volič/; vystupuje: Červená sedma * Jedná se o Burianovu první opravdovou divadelní roli coby „profesionál“. (Pokračování textu…)
4. října 1919 Nina Červenková – Burianová po půl roce známosti se oženil s Františkou Červenkovou – Burianovou. Burian ji oslovoval láskyplně „Nino“. Jako svědek na svatbě byl Emil Artur Longen. Rychlým sňatkem bylo těhotenství s Ninou, které skončilo potratem a s trvalým následkem bez možnosti znovu otěhotnět. Získává v ní celoživotní oporu. (rodné jméno Františka Červenková – 12.6.1893 v Praze) (Pokračování textu…)
16. května 1919 – František Hvížďálek: Snoubenci /milenec/; vystoupení: Červená sedma (Pokračování textu…)
16. června 1919 – Ruda Jílovská, Jiří Dréman: Úvahy telete /přednášející/; vystoupení: Červená sedma (Pokračování textu…)
1920 Založen E. A. Longenem kabaret Bum – Divadlo pěti komiků, které sídlilo v hotelu Adria na Václavském nám. (E. A. Longen, Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Eman Fiala – později Josef Rovenský). Trvání kabaretu pouze dva měsíce – kdy se rozpadl za příčiny vzájemného obviňování z krádeží vtipů a veřejnému vzájemnému skandalizování.
7. května 1920 – Vlasta Burian: Burian zázračné dítě (velká revue: Praha – Paříž) /zázračné dítě/; vystoupení: Kabaret Bum (Pokračování textu…)
16. září 1920 – Karel Hašler aj… : Černá ruka /padouch/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
1. října 1920 – Vlasta Burian: Burian pouze u nás (O tom převratu) /vypravěč/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
1. listopadu 1920 – Vlasta Burian: Burian boxuje /boxer/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
1921 8 dní vězení podmíněně pro „karikování církevních obřadů a parodie na symboly katolismu“ společně s Karlem Hašlerem.
4. února 1921 – Jaromír John: Kadlata /vypravěč/; hráno: Červená sedma (Pokračování textu…)
17. března 1921 – Vlasta Burian, Karel Hašler: Vdovec /vdovec/; vystoupení: Lucerna, Rokoko (Pokračování textu…)
22. dubna 1921 – Karel Hašler aj.. : Čehonové /Čehona/; vystoupení: Lucerna (Pokračování textu…)
22. května 1921 – Vlasta Burian: Veřejná soutěž pro filmování /vypravěč/; vystoupení: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
17. června 1921 – Vlasta Burian, Dalibor Pták: Ach, ten tyátr! /zpěvák/; vystoupení: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
19. června 1921 – Johann Nepomuk Nestroy: Lumpacivagabundus (inzerováno též: Zlý duch Lumpaivagabundus aneb Ludrácký trojlístek) /švec Kneip – Knejp/; režie: E. A. Longen – hráno: Revoluční scéna – hostování: Holešovické Uranii, 4.7.1921 smíchovská Aréna, 26.7.1921 v přírodním divadle v Šárce a jinde… (Pokračování textu…)
24. června 1921 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek/; režie: E. A. Longen – hráno: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
25. června 1921 – Hloupý Honza v Princgavské republice /Honza/; režie: E. A. Longen – hráno: Revoluční scéna (Pokračování textu…)
13. července 1921 – Vlasta Burian: §733-A-B-00 /obviněný/; režie: E. A. Longen; hráno: Revoluční scéna (uvedeno spolu se Schnitzlerovým Rejem) (Pokračování textu…)
17. července 1921 – E. A. Longen: Don Quijot de la Mancha /Don Quijote/; režie: E. A. Longen; hráno: Revoluční scéna v přírodním divadle v Šárce. Ve hře vystupoval Karel Noll /Sancho Panza/, E. A. Longen /Rosinanta/… (Pokračování textu…)
28. srpna 1921 – Jiří Červený, Vlasta Burian, Dalibor Pták: Polovina /přednašeč/; hráno: Červená sedma (Pokračování textu…)
října – prosinec 1921 – F. a P. Schönthan: Únos Sabinek /ředitel šmíry/; hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
15. září 1921 – G. N. Mayerhoffer: Mistr píše kus /švec/; hráno: Červená sedma. * Pod pseudonymem Nina Vlastimilová tu sehrála svou jedinou roli /Primadonu/ – Nina Červenková-Burianová (Pokračování textu…)
4. října 1921 – Paul, Vlasta Burian: Svěcení praporu /Škrdle, veterán, skaut/; hráno: Variéte Parisien (mezinárodní podnik v hotelu Centrál) * Jedná se o první představení, kde přestala hrát Červená sedma (od 3.10.1921) a Vlasta Burian byl do konce roku ředitelem a spolu s Daliborem Ptákem hlavní atrakcí kabaretu. (Pokračování textu…)
3. října 1921 – ředitel mezinárodního podniku Variéte Parisien; (mezinárodní podnik v hotelu Centrál). – Paul, Vlasta Burian: Svěcení praporu /Škrdle, veterán, skaut/ – Jedná se o první představení, kde přestala hrát Červená sedma (od 3.10.1921) a Vlasta Burian byl do konce roku ředitelem a spolu s Daliborem Ptákem hlavní atrakcí kabaretu. (Pokračování textu…)
1. dubna 1922 – Vlasta Burian: Aviatik /aviatik/ – hráno: Lucerna (Pokračování textu…)
10. června 1922 – Eugen Labiche: Slaměný klobouk /Fadinard/ – hráno: Národní divadlo (Pokračování textu…)
30. prosince 1922 – Karel Hašler, Egon Ervín Kisch, E. A. Longen: Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní /Mikulášek/; hráno: Divadélko Adrie * labutí píseň Revoluční scény, která byla úředně uzavřena a byla povolena pouze výjimečná vánoční, předsilvestrovská a silvestrovská představení (Pokračování textu…)
1. ledna 1923 – umělecký ředitel kabaretu Rokoko – od 1.1. 1923 ředitelem divadla Rokoko, kde angažuje sám sebe. Jedná se o důsledek, kdy byl odmítán v ostatních divadlech. Jednalo se o následek, kdy Vlasta Burian kvůli, své vášni – fotbalu – nestíhal představení, které nasliboval. Proto se ředitelé divadel sjednotili, že nebudou angažovat Vlastu Buriana. Ale po zákazu se poptávka po Vlastovi ještě více zvýšila a toho využil plukovník Josef Roja (nájemce divadla Rokoko a později 20 let hospodářský šéf Burianova divadla), který se souhlasem majitele objektu Jana Červeného obešel zákaz tím, že nabídl provinilci místo ředitele. Vlasta nabídku přijal a vydržel až do 29. května 1925. (Pokračování textu…)
9. ledna 1923 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek/ – hráno: Uranie (Pokračování textu…)
24. ledna 1923 -Václav Menger: Ubohý Feďa /Feďa/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
25. ledna 1923 – Rudolf Piskáček, Petr Slavík: Slovácká princezna – hráno: Vinohradská zpěvohra (Pokračování textu…)
1. února 1923 – Vlasta Burian: Burian v ráji /přednášející/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
15. února 1923 – Leopold František Šmíd: Batalion /Beznoska/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
1923 – fotbalový klub – S. K. Vinohrady Městské divadlo na Královských Vinohradech v roce 1923, založilo z vybraných kolegů hereckého souboru fotbalové mužstvo. Kapitánem byl Ferenc Futurista – Vlasta Buriana hrál v brance. Členové: Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Vojta, Ferenc Futurista, Karel Hašler, Vlasta Burian, Václav Vydra, st., Bedřich Veverka, Josef Vošalík, František Kovářík, Bedřich Vrbský, Václav Vydra, ml.
16. března 1923 – Dáma v bílém klobouku /detektiv/ – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
24. srpna 1923 – E. A. Longen: Už mou milou… (uvedeno i jako Funebrák) /funebrák/ – hráno: Rokoko * 17.2.1924 inzeruje Rokoko již 80. reprízu. Tato hra je pak v roce 1932 námětem pro film Funebrák, kde Vlasta Burian hraje hlavní roli. (Pokračování textu…)
7. září 1923 Tu ten kámen aneb Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku – /Fridolín/ námět, scénář, režie: Karel Anton; hrají: Ferenc Futurista, Anny Ondráková, Karel Lamač, Josef Rovenský, Eman Fiala a jiní… První film Vlasty Buriana, který měl premiéru 7. září 1923. Bohužel filmové materiály jsou pokládány za ztracené. Více… (Pokračování textu…)
podzim 1923 AM 305; His Master´s Voice Be 827 AVIATIK – kabaretní výstup 1. díl; 271020 Be 828 AVIATIK – kabaretní výstup 2. díl; 271021
podzim 1923 AM 306; His Master´s Voice Be KADLATA – kabaretní výstup; 272302 Be PÍSEŇ UCHŇANÁ – píseň; 272303
31.10. 1923 – VDOVEC I. a II. díl AM 304; His Master´s Voice Be 825 VDOVEC – kabaretní výstup 1. díl; 272300 Be 826 VDOVEC – kabaretní výstup 2. díl; 272301 Vlasta Burian – první vydání 1923
1923 Silvestr – příspěvky: různé, např. Burianovy politické úvahy v roce 1923 aj…
leden 1924 – Egon Ervín Kisch: Vyzvědačská aféra obršta Rédla /arcivévoda Viktor Salvátor/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen * 12.12.1924 inzerováno 175 repríza (Pokračování textu…)
1924 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Vlasta Burian, Čeněk Šlégl, Jiří Dréman, Emil Artur Longen: C. a k. marodka (Jak se nám to mašíruje ein, zwei, drei!), sv. 52 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
20. března 1924 – F. a P. Schöntha: Únos Sabinek aneb Trampoty divadelního ředitele (inzerováno taky jako Skandál v divadle) /Švehla, ředitel šmíry/ – hráno: Švandovo divadlo (několik repríz v rámci pravidelných hostovacích pondělků …) (Pokračování textu…)
duben 1924 – Ladislav Stroupežnický: Naši Furianti /švec Habršperk/ – hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
duben – červen 1924 – Thomas Brandon: Charleyova teta /Lord Babberley/ – hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
8. dubna 1924 – František Zavřel: Mrtvý – hráno: Rokoko (Pokračování textu…)
květen 1924 – Jiří Dréman, Vlasta Burian: Srážka vlaků (inzerováno také jako Čekatel bolestného) /čekatel/ – hráno: Rokoko * hráno až do 29. května 1925; námět pro film Funebrák (1932) (Pokračování textu…)
4. července 1924 – Eugen Labiche: Slaměný klobouk /Fadinard/ – hráno: Stavovské divadlo; výprava: Josef Čapek; režie: V. Novák (Pokračování textu…)
15. srpna 1924 – Caillante: Kalhoty – hráno: Rokoko * hráli: Ferenc Futurista, Karel Noll, Jára Sedláček (Pokračování textu…)
4. července 1924 – František Zavřel: Boxérský zápas /Továrník Rot/ – hráno: Stavovské divadlo (Pokračování textu…)
19. září 1924 – Ferenc Futurista: Dostanem se tam? – hráno: Rokoko * aby to tentýž večer ze Stavovského divadla stihl, musel být Burianův výstup umístěn až v závěru této „revue o Marsu“ (Pokračování textu…)
24. října 1924 – Johan Paul Richter, Jára Sedláček: Burianův zdravý nemocný (uvedeno také jako C. a K. marodka, Jak se nám to mašíruje, Eins, zwei, drei!) /ošetřovatel na marodce (Werter)/ – hráno: Rokoko * hrálo se patrně denně, 30.1.1925 inzerováno 100 repríza; Burianův „švejkovský saniťák“, zkoušející na sobě projímavé účinky, se stal i později jedním z nejhranějších silvestrovských výstupů Burianova divadla (Pokračování textu…)
1. prosince 1924 – Egon Ervín Kisch: Král zlodějů /zloděj/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen; hráli: Karel Noll, Xena Longenová, E. A. Longen (Pokračování textu…)
22. prosince 1924 – Jaroslav Hašek, Egon Ervín Kisch: Z Prahy do Bratislavy za365 dní /Mikulášek/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen * hráno denně, 23.1.1925 inzerováno již 40. repríza (Pokračování textu…)
1925 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Emil Artur Longen: František Ferdinand d´Este (Konopišťská růže), sv.40 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
březen 1923 – předsednictvo klubu A. C. Sparty svěřuje V.B. trénink prvního mužstva. Volil svéráznou taktiku, sebevětší únavu a apatii svěřenců zdolával legracemi z nepřeberného bohatství svého repertoáru. V roli amatérského trenéra zůstal pár měsíců do 1. září 1925, kdy otevírá vlastní divadlo.
16. března 1925 – E. A. Longen: Desertér z Volšan /Balabis, nebožtík/ – hráno: Rokoko; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
1. dubna 1925 – Eugen Burg, Louis Taufelstein, Rudolf Kautský: Děti v notesu /baron/ – hráno: Rokoko * námět k filmu Baron Prášil (1940); poslední představení v Rokoku bylo 29.5.1925 (Pokračování textu…)
18. dubna 1925 – Régis Gignoux, Max Maurey, Alfred Savoir, Jacques Théry: Nezralé ovoce /Lord Steeple/ – hráno: Stavovské divadlo; režie: Miloš Nový, Otto Rubík; hráli: Andula Sedláčková (Pokračování textu…)
1. září 1925 Burianovo divadlo v Adrii 1. září 1925 otvírá své vlastní divadlo „Burianovo divadlo“ v přízemním a později zemním sále hotelu Adrie na Václavském náměstí v č. 26. Divadlo mělo otáčivé hlediště, které umožňovalo v létě hrát na zahradě. V lednu 1927, pro zvýšení kapacity, byly v divadle restaurační stoly nahrazeny divadelními sedadly. Nemohl udělat nic rozumnějšího než „peníze vydělané svými vlastními ústy, strkat též do své vlastní kapsy„. Od roku 1925 – 1944 provozuje vlastní divadlo „Burianovo divadlo“. Vlasta Burian byl pověrčivý, miloval horoskopy a dal i na čísla. V šatně mu vysela podkova pro štěstí a číslo jeho šatny byla sedmička – jeho šťastné číslo. Za svůj nejlepší den považoval pátek, proto se všechny premiéry konaly v tento den, a na konec pracovního dne odkládal i důležitá rozhodnutí. Od sezóny 1936/37 změnil název na „Divadlo Vlasty Buriana“. V Adrii působí Burianovo divadlo do 20. května 1928, kdy se stěhuje do Švandova divadla na Smíchově. (Pokračování textu…)
1. září 1925 – Vlasta Burian, E. A. Longen: Neviditelný Vlasta Burian /manžel/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen; výprava: Martin Frič; hudba: Dalibor Pták * zahajovací představení Burianova divadla v divadle Adrii na Václavském náměstí * hráno společně s fraškou Manžel na hřebíčku a revuálním skečem Jiřího Červnéhéh a E. A. Longena Hráč (Pokračování textu…)
15. září 1925 – Egon Ervín Kisch: Pasák holek /Pepík Sladký/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen; (hráno s – Neviditelný Vlasta Burian) (Pokračování textu…)
4. října 1925 – E. A. Longen: František Ferdinand d´Este (Konopišťské růže) /arcivévoda Bedřich/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen; scéna: E. A. Longen; (hráno s fraškou: M. Sams Argent: Cihly v kufru) (Pokračování textu…)
4. listopadu 1925 – S. Vegesack: Člověk v kleci /opice/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Vlasta Burian; výprava: A. V. Hrstka (Pokračování textu…)
4. listopadu 1925 – Richard Havelka: Ich melde (hráno taky jako Vojno povol.. Herj rup!) /důstojnický sluha/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Vlasta Burian; výprava: A. V. Hrstka (Pokračování textu…)
20. listopadu 1925 – Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost /milenec/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; (hráno s hrou: Ich Melde) (Pokračování textu…)
5. listopadu 1925 – Hans Müller-Schlösser, E. A. Longen: Už mne vezou /ostrostřelec Špulka/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Jaroslav Marvan * námět k filmu Anton Špelec ostrostřelec (1932) (Pokračování textu…)
22. prosince 1925 – E. A. Longen: Kasta pro sebe čili Travičská aféra nadporučíka Hofrichtera /nadporučík/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Jaroslav Marvan * námět k filmu Pobočník Jeho Výsosti (1932) – Adjutant seiner Hoheit (1933) (Pokračování textu…)
1926 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Emil Artur Longen: Za pět minut dvanáct, sv. 51 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1926 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Vlasta Burian: Cos mi to udělala?, sv. 103 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
18. ledna 1926 – Ignát Herrmann, Růžena Pohorská: U snědeného krámu /Rytmistr Kylián/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * námět k filmu U snědeného krámu (1933) (Pokračování textu…)
12. února 1926 – Bill, E. Feigel, Walter Tschuppik: Princ Schwindelgrätz /princ Schwindelgrätz/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie a výprava: Jiří Halla (Jiří Dréman) (Pokračování textu…)
16. února 1926 – Josef Skružný: Kočička /Vendelín Pleticha, pobuda/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * námět k filmu Falešná kočička (1926) (Pokračování textu…)
5. března 1926 – E. A. Longen: Za pět minut dvanáct /Slombihoudek/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * hráno do konce března, kdy v repertoáru nahrazeno obvyklým večerem aktovek či skečů, jako byly Ich melde, Dezertér z Volšan apod.; * Podle cenzurních protokolech, před touto premiérou nepovolila cenzura 25.2.1926 Burianovi hru Arthur Schnitzler: Deset dialogů (Pokračování textu…)
12. dubna 1926 – Thomas Brandon: Charleyova teta /lord Babberley/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; * hráno spolu s E. E. Kischovou hrou Piccaver v salonu Goldschmidt, v níž hráli Longenovi. (Pokračování textu…)
30. dubna 1926 – E. A. Longen: Cenzurní zákaz /Jaro Veit/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen * Burian si tu zahrál malou roli, hra byla psaná spíš pro Longenovy (Pokračování textu…)
30. dubna 1926 – E. A. Longen: Karlovarská internacionála /tlumočník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
12. května 1926 – E. A. Longen, Vlasta Burian: Čuba baskervillská (parodie) /Šuksla, detektiv/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
29. května 1926 – E. A. Longen: Už mou milou (Funebrák) /funebrák/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno střídavě s Longenovou hrou: Výhybka č. 145 a s Vyzvědačská aféra obršta Rédla do 8.6.1926 (Pokračování textu…)
12. června 1926 – Schönthan F. a P.: Skandál v divadle (Únos Sabinek) /Švehla, ředitel šmíry/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
30. června 1926 – Franz Robert Arnold: Čtyři na jednu noc je moc /továrník Kaplan/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno do 8.7. a od 25.8. – 20.10.1926 spolu s fraškou Modré pyjama s Járou Sedláčkem (Pokračování textu…)
23. září 1926 Falešná kočička – /Vendelín Pleticha/ námět: hra Kočička – Josef Skružný scénář: Josef Skružný, Elmar Klos; re: Svatopluk Innemann; hrají: Karel Hašler, Zdenka Kavková, Antonie Nedošínská, Jaroslav Marvan a jiní… Více… (Pokračování textu…)
21. října 1926 – Walter Tschuppik: Major Semič /majoj Semič/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
16. listopadu 1926 – Ernst Raupach, Vlasta Burian: Mlynář a jeho dítě /mlynář Rychnovský/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno znovu 30. a 31. října 1927 (Pokračování textu…)
16. listopadu 1926 – Vlasta Burian: Cos mi to udělala? /hlavní role (?)/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; překlad: Otto Rádl * hráno taky o silvestrech 1926 a 1928 (Pokračování textu…)
16. listopadu 1926 – Hans Regina von Nack: V páře (taky jako V parní lázni) /hlavní role (?)/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; překlad: Otto Rádl (Pokračování textu…)
30. listopadu 1926 – František Zavřel: Dědečkem proti své vůli /hlavní role (?)/ – hráno: Švandovo divadlo (Pokračování textu…)
13. prosince 1926 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Přerušená svatební noc /hlavní role (?)/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
24. prosince 1926 Lásky Kačenky Strnadové – /čeledín Vincek/ námět: Josef Skružný; scénář: Josef Skružný, Elmar Klos; re: Svatopluk Innemann; hrají: Zdena Kavková, L. H. Struna, Josef Šváb-Malostranský, Jiří Sedláček, Betty Kysílková, Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl a jiní… Více… (Pokračování textu…)
31. prosince 1926 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Finfrlíne, jen do toho! /Finfrlín Ptáček/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
31. prosince 1926 – Vlasta Burian, E. A. Longen: Nehoupej mě! (hráno také jako Pimtertone, nehoupej) /Pimperton/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Vlasta Burian, E. A. Longen (Pokračování textu…)
1927 – 1929 – Humoristické listy – odpovídá na otázky čtenářů v Humoristických listech. (Pokračování textu…)
1927 – POHÁDKY VLASTY BURIANA I. – zepsali E. Šimáček a J. Škrdlant s ilustracemi Josefa Lady Pokrok – Praha
1927 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Emil Artur Longen: Osud trůnu Habsburského, sv. 36 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1927 1927 – 1. vydání – Nakladatelství Adolf Synek Praha
leden 1927 Burianovo divadlo v Adrii – odstranil stolové zařízení a tím se snažil změnit kabaret v divadlo.
1927 Hrdý titul Král komiků – tento titul mu přidělil v roce 1927 Emil Artur Longen, autor knižní biografie.
9. ledna 1927 – Vlasta Burian: Pohádky pro dospělé /vypravěč/ – hráno: Radiopalác (nedělní cyklus) * hráno ještě dvakrát 16. a 23. ledna 1927 (Pokračování textu…)
18. února 1927 – E. A. Longen a jiní: Forbes a Čejčl /Forbes, Čejčl/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * první představení, kdy bylo z divadla odstraněno stolové zařízení – přeměna z kabaretu na divadlo (Pokračování textu…)
únor 1927 – Franz Roert Arnold, Ernst Bach: Pst! Tondo zabrzdi! /Antonín/ – hráno: Vinohradská zpěvohra (Pokračování textu…)
únor 1927 – Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů /kontrolor/ – hráno: Švandovo divadlo; překlad: Olga Fastrová (Pokračování textu…)
17. března 1927 – E. A. Longen: Osud trůnu Habsburkého /kníže Fichtenberg/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii, režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
26. dubna 1927 – William Wig: Masér v dámské lázni /masér/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii, režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
23. května 1927 – Oskar Blumenthal, Gustav Kadelburg: U bílého koníčka /Václav Bartoníček, továrník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii, překlad a úprava: P. Nebeský (Pokračování textu…)
13. srpna 1927 – Franz Roert Arnold, Ernst Bach: Je to kluk jako buk (hráno také jako Kluk to musí být!) /trojrole/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
26. září 1927 – Alexander Roda Roda: C. a K. /arcivévoda z Vicenzy/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; úprava: I. Ješka * uvedeno znovu 6.3.1933, celkem 88 repríz (Pokračování textu…)
7. října 1927 Milenky starého kriminálníka – /Cyril Pondělíček/ kriminálník/ námět: Josef Skružný; scénář: Josef Skružný, Elamr Klos; re: Svatopluk Innemann; hrají: Anny Ondráková, Betty Kysílková, J. W. Speerger, Jiří Hron, Jindřich Plachta a jiní… Více… (Pokračování textu…)
15. října 1927 – Julius Berstl: Dover – Calais /Patrick Sandercroft, majitel prepychové jachty/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * pokus o jevištní souhru s činoherečkou Andulou Sedláčkovou v roli žurnalistky Gladys O´Hallovanové – nepříznivé recenze – 25 repríz (Pokračování textu…)
9. listopadu 1927 – Karel Želenský: Tažní ptáci /ředitel Kostečka/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
19. listopadu 1927 – Jaroslav Hašek, Egon Ervín Kisch: Z Prahy do Bratislavy za 365 dní /Mikulášek/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
26. listopadu 1927 – William Somerset Maugham: Viktorie – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; hrali: Andula Sedláčková * 15 repríz; hrálo společně s fraškou Jiřího Sedláčka a Čeňka Šlégla XIII. Přikázání aneb Nebudeš nikdy strkati hlavy své kam nemáš (Pokračování textu…)
9. prosince 1927 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Nudle /Servác Pipr, továrník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
24. prosince 1927 AM 800; His Master´s Voice Bk 2164 BALADA KRVE, ROZKOŠE SMRTI; 272396 Bk 2163 PÍSNIČKA O TOM VLTAVSKÝM KORYTĚ; 272397; Rudolf Jurist, Rudolf Jurist – 24.12.1927 – první vydání 1927
24. prosince 1927 AM 801; His Master´s Voice Bk 2163 PÍSNIČKA O TOM VLTAVSKÝM KORYTĚ; 272397
24. prosince 1927 AM 802; His Master´s Voice Bk 2165 AUTOMOBILISTA; 272398; Vlasta Burian – 1927 – první vydání 1927 Bk 2166 ZAMOTANÁ BALDA; 271030
31. prosince 1927 – Vlasta Burian aj.: Napříč Prahou /průvodce/ – hráno: Radiopalác (Pokračování textu…)
31. prosince 1927 – Boxer na kamnech /boxer/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
1928 – POHÁDKY VLASTY BURIANA POUZE PRO DOSPĚLÉ I. – zepsali E. Šimáček a J. Škrdlant – POHÁDKY VLASTY BURIANA POUZE PRO DOSPĚLÉ II. – zepsali E. Šimáček a J. Škrdlant Ilustrace: Vojtěch Tittelbach nakladatelství Pokrok – Praha
1928 – POHÁDKY VLASTY BURIANA II. – zepsali E. Šimáček a J. Škrdlant s ilustracemi Josefa Lady Pokrok – Praha
1928 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Emil Artur Longen: Princ Schanzenberg u pumpy, sv. 45 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1928 AM 803; His Master´s Voice Bk 2205 BURIAN CESTUJÍCÍ; 272400 Bk 2206 BURIAN VE ŠKOLE; 271027; Vlasta Burian, klavír Dalibor Pták – 20.1.1928 – první vydání 1928
27. ledna 1928 Vlasta Burian svědkem na svatbě sparťanského internacionála Františka Kolenatého s Jindrou Peterkovou.
30. ledna 1928 AM 804; His Master´s Voice Bk 2208 SLAVNOSTNÍ ŘEČI 1. díl; 271028 Bk 2209 SLAVNOSTNÍ ŘEČI 2. díl; 271029 Vlasta Burian – první vydání 1928
31. ledna 1928 AM 801; His Master´s Voice Bk 2207 BURIAN V OBRAZÁRNĚ (smích); 1640; Vlasta Burian
31. ledna 1928 His Master´s Voice NA CESTÁCH; text: Vlasta Burian, klavír Dalibor Pták – první vydání 1928
24. února 1928 – E. A. Longen: Princ Schanzenberg u pumpy /Princ Artur Schanzenberg/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii (Pokračování textu…)
15. března 1928 – Yves Mirande, Gustave Quinson: Dáma s kozou (Vousatá!!!) /Felix Achil Paďourek/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii; překlad: Maryška Klímová; režie: Čeněk Šlégl * v dubnu 1928 zaskakuje za Vlastu Buriana Čeněk Šlégl (Pokračování textu…)
13. dubna 1928 – F. Anger: Překvapení v posteli /Joachim Matějíček, továrník/ – hráno: Burianovo divadlo v Adrii * hráno do 20.5..1928, kdy se konalo poslední představení Burianova divadla v Adrii. (Pokračování textu…)
21. dubna 1928 His Master´s Voice MLÁDENCI SLÁVA; Eman Fiala, Jarka Mottl, hraje F. A. Tichý a jeho orchestr, Setleři/ Settler´s Club – první vydání 1928
20. května 1928 – Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; od 20.5.1928 – 21.11.1930 ředitel a majitel Burianova divadla Stěhování divadla s pasáže Adria do Švandova divadle na Smíchově – větší kapacita sedadel. (Pokračování textu…)
17. srpna 1928 – Josef Štolba: Mořská panna /?/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * zahajovací představení (Pokračování textu…)
7. září 1928 – W. Evans, Arthur Valentine: Foukni do svíčky /Allington, chemik/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
15. září 1928 – Vojtěška Baldessari Plumlovská, Vlasta Burian: Honza v zakletém zámku /Honza/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * zahájení pravidelného nedělního cyklu dopoledních pohádek, někdy se hrály i v sobotu odpoledne (Pokračování textu…)
8. října 1928 – Gulton: Jim Ťuntě, mistr zločinu /Jacgues Moluchet/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: Čeněk Šlégl; překlad: Jindřich Hořejší (Pokračování textu…)
2. listopadu 1928 – Margareth Mayo: Nemáte děti na prodej? Aneb Naše miminko /Jimmy Jinks/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
21. listopadu 1928 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Pod dozorem věřitelů (To neznáte Hadimršku) /Eduard Jeřábek, později Popelec Hadimrška, účetní/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; režie: Jan Sviták; překlad: Helena Prostějovská * hráno do 23.5. 1929 a od 19.5. – 23.5. 1931, celkem přes 190 repríz; * námět k filmu To neznáte Hadimršku (1931) a Unter Geschäftsaufsicht (1931) (Pokračování textu…)
1929 AM 2059; His Master´s Voice BW 2575 MŮRA; J. Liška, A. Tichý, L. Ratolístka; 272489 BW 2576 ZAHRADNÍK Z PODOLA; Červený, Burian); 272490
1929 – Švábovo lidové divadlo – nakladatelství Šváb, Praha Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Pod dozorem věřitelů (To neznáte Hadimršku), sv. 15 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1929 ilustrace/ foto s Vlastou Burianem – Adolf Hoffmaister Nakladatel Ladislav Kunčíř v Praze – 1. vydání
1929 AM 2057; His Master´s Voice BW 2577 CHYTRÝ ČÍŇAN; John, Zimmer; 272491 BW 2580 NA SELSKÉM BÁLE; Belling); 272492
1929 AM 2058; His Master´s Voice BW 2578 ITALSKÁ OPERA 1. díl; 272493 ; Dalibor Pták, Vlasta Burian – klavír Dalibor Pták BW 2579 ITALSKÁ OPERA 2. díl; 272494 ; Dalibor Pták, Vlasta Burian – klavír Dalibor Pták první vydání 1929
1929 AM 2059; His Master´s Voice BW 2581 SVĚCENÍ PRAPORU; 272495; klavír Dalibor Pták – první vydání 1929 BW 2582 VLASTA S KYTKOU; 272496; O´Brey, František Alois Tichý – 1929 – první vydání 1929
1929 AM 2060; His Master´s Voice BW 2583 HYENA; Červený; 272497 BW 2584 POZOR KROPICE ; Burian; 272498
24. květná 1929 – Müller-Schlösser Hans, E. A. Longen: Už mne vezou /Šorfšic, Špulka/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * Burianovým partnerem v roli Kačaby Jaroslav Marvan; hráno do konce sezóny – 28.6.1929 * námět pro film Anton Špelec, ostrostřelec (1932) (Pokračování textu…)
16. srpna 1929 – László Fodor: Kostelní myš /Gordon – Lubič, prezident banky/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově (Pokračování textu…)
1. září 1929 – E. A. Longen: C. k. polní maršálek /Šebastián Katzelmacher c. k. setník v. v./ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * námět pro film C. a K. polní maršálek (1930) a K. und K. Feldmarschall (1930) (Pokračování textu…)
15. listopadu 1929 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Aj, aj, aj (uvedeno taky jako Ahoj na neděli, německý originál Weekend im Paradies) /odborový rada Rumpál/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * hráno do 10. dubna 1930 – odehráno 170 repríz (Pokračování textu…)
31. prosince 1929 – Alfréd Savoir, Jasques Théry, Max Maurey, Régis Gignoux: Nezralé ovoce /Lord Steeple/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * opět pokus s Andulou Sedláčkovou (její hra), uvedeno pouze jako silvestrovské představení (Pokračování textu…)
1930 AM 3121; His Master´s Voice BL 6678 Das Lied vom Feldmarschall BL 6679 Weinlied aud Film K. u K. Feldmarschall
1930 – Švábovo lidové divadlo – nakladatelství Šváb, Praha Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Hulla di Bulla, sv. 16 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1930 Plánované turné v USA Chicago, New York, Klivlend pro naše krajany. Vzpomínka Václav Wassermanna: Turné se nikdy neuskutečnilo. „Klauna můžu dělat všude“ – cituje Vlastu Buriana.
1930 AM 3122; His Master´s Voice BL 6675 C. a K. POLNÍ MARŠÁLEK; Beneš; 70-1568; Jára Beneš, Vlast Burian, Emanuel Brožík, klavír Dalibor Pták; 24.10.1930 – rok prvního vydání 1930 BL 6676 CHUCHAJDA; 70-1569; Vlasta Burian, Vlasta Burian – 1930 – první vydání 1930 BL 6677 A CO POTOM? 70-1570; text: Vlasta Burian – 1930 BL 6680 HOPLE-POPLE; 70-1571; Emanuel Fiala, Karel Tobis – 1930 – první vydání 1930
1930 AM 3347; His Master´s Voice BL 6750 KRAVIČKA A VOLEČEK; 70-1822; Vlasta Burian – 1931 – první vydání 1931 (?) BL 6751 PAHOREK; 70-1921; text: Vlasta Burian – 1931 – první vydání 1931 (?)
1930 Audio: 1930 – AM 4399; His Master´s Voice BL 6749 POPLETENÁ PÍSEŇ; Burian; 70-2578; Vlasta Burian, Vlasta Burian – 1930 Bk 2207 BURIAN V OBRAZÁRNĚ (smích); 1640
1930 – 1944 – Burianovo jeviště – Přestávka Divadla Vlasty Buriana – Program Burianova divadla – Ozvěny Vlasty Buriana – Program – to jsou časopisy – měsíčníky – programy Divadla Vlasty Buriana, které začaly vycházet pravidelně od sezóny 1930/31 do konce divadla do roku 1944. Časopis či program se v průběhu let proměňoval. * šéf redaktoři: (1931-1932) Ladislav Kolda; (1932-1933) Vilém Szpyk; od roku 1934 – Karel Konrád do se zóny 1942/43 – známý komunistický novinář a básník, kterého Vlasta Burian zaměstnával a před nacisty skovával až do května 1945. (Pokračování textu…)
11. dubna 1930 – Lamp, Jacoby: Sonny boy /Radůz Hacafán, majitel domu/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; překlad a úprava: Josef Šváb Malostranský (Pokračování textu…)
1930 Vlasta Burian odchází s politických názorů do klubu Slávie, kde je srdcem stále Sparťan – to jeho přestup do Slavie nezměnilo, když ho Spart urazila. Dokazuje to vyškrtáním stejných písmen – „JSOU SLÁVIST LVI A SPARTA PRT“. Ve Slávii založil vlastní, apolitickou jedenáctku, která se záhy stává populární jako Burianova XI. (sestava ze starších internacionalistů, které už neměli takové uplatnění v prvním mužstvu a byli na „polovičním odpočinku“).
15. srpna 1930 – A. Monezy, J. Quilton: Utopil se Čuřila /Čuřila Jakobovič, vinárník/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; výprava a úprava: E. A. Longen; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
19. září 1930 – ranz Robert Arnold, Ernst Bach: Hulla di Bulla /Papendekl, filmový statista/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově; výprava a úprava: E. A. Longen; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
24. října 1930 C. a K. polní maršálek – /setník v.v. František Procházka/ první zvukový film Vlasty Buriana, který měl premiéru 24. října 1930 v premiérových kinech Adria 9. týdnů a Fénix 13. týdnů. Současně se točila i německá verze filmu K. und K. Feldmarschall s Vlastou Burianem v hlavní roli. Více… (Pokračování textu…)
21. listopadu 1930 – Richard Havelka: Vojno povol … hej rup! (uvedeno také jako Ich melde a Fajfka Petržel) /Petržel, infanterista/ – hráno: Burianovo divadlo ve Švandově divadle na Smíchově * rozloučení se Švandovým divadlem; hráno pak i v novém působišti od 3.4.1936 (Pokračování textu…)
1930 Při návratu Burianova divadla do centra Prahy – opět proběhla petice a protesty konkurence. Jediný kdo se petice nezúčastnili byli konkurenti Jiří Voskovec a Jan Werich se svým Osvobozením divadlem.
9. prosince 1930 (Berlín) – Der k. und k. Feldmarschall /Alois Buscheck, c. a k. rytmistr v. v./ – režie: Karel Lamač (Pokračování textu…)
19. prosince 1930 – Burianovo divadlo – nová budova – Palác Báňská a hutní společnost, Lazarská ul. 7. Nové divadlo se mohlo pochlubit s 850 sedadly – tím se přiblížil ke stejnému počtu k Osvobozenému divadlu, které sídlilo nedaleko. K divadlu patřilo kino, které promítalo nepřetržitě žurnály/ aktuality, které měnilo v průběhu let název: Kinema – Cinema – Vlasta. Palác pod Vedením Burianova divadla provozoval mnoho dalších aktivit: pravidelná sportovní utkání (boxerské zápasy, cyklistické závody ve šlapání na bicyklech na scéně, šermířská klání, módní přehlídky pod patronací Niny Burianové, osvětové přednášky, besedy, výstavy atd… Ale Divadlo Vlasty Buriana mělo větší ohlas. Působil zde až do 1. září 1944, kdy všechna divadla zavřeli Němci. (Pokračování textu…)
19. prosince 1930 – Hugo Vavris, Karla Lažanská: To dokáže Lemlíček /Lemlíček, dvojník krále/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Jan Sviták * nové divadlo v paláci Báňské a hutní společnosti Lazarská 7; premiéru zahajoval proslovem Jindřich Vodák * námět pro film Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) (Pokračování textu…)
1931 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Richard Havelka: Ich melde, sv.1 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1931 – edice Pražský kabaret – nakladatelství Fr. Švejda, Praha Vlasta Burian, Emil Artur Longen: Hajný v lese usnul, sv. 47 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
27. února 1931 – Julius Horst, Pollaczek Wolfgang, E. A. Longen: Spodnička aneb 100 let podmínečně (uvedeno tako jako Děkuji, bylo to krásné, německý originál: Das rote Tuch) /Ignác Štěbenec, soudní rada, jindy též Ignác Kamenec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Jan Sviták * přes 70 repríz, uvedeno znovu 10. listopadu 1939 v režii Julius Lébla, dohromady přes 200 repríz; podle hry napsal Václav Wasserman scénář nerealizovaného filmu: Nepřítel žen – Der Weiberfeind (Pokračování textu…)
3. března 1931 (Berlín) – Er und seine Schwester /listonoš Spatz/ – režie: Karel Lamač (Pokračování textu…)
23. března 1932 – 23. března 1931 – 24. března 1932 – členem S. K. Slavie; Slavnostní přijetí do S. K. Slavie v kavárně Savarin, kde byl přijat celým výborem a fotbalisty. Působil i ve funkci III. Místopředsedy za správní období 1932. (Pokračování textu…)
3. dubna 1931 – On a jeho sestra /Jarka Brabec, listonoš/ – námět: Berhard Buchbinder (DH); scenář: Václav Wasserman; re: Karel Lamač; hrají: Anny Ondráková, Olga Augustová, Jan Sviták, Eman Fiala, Jindřich Plachta, Josef Rovenský a jiní… (Pokračování textu…)
1931 Burianova XI. Sezóna 1931 – 31 zápasů s celkovým skórem 189:59 gólů, z toho 27 vítězných, 3 prohry a 1x nerozhodně. Ukončení Burianovi XI., kdy mu soupeř zlomil prst na ruce. Členové: Vojta, Bára, Fait, Šoltys, Fiala, Pleticha, Čipera, Hejma, Sajfrýt, König, Síba, Šubrt, Čapek, Baudyš, Burian, Loos, Puč, Plodr, Reichrdt, Seifert, Tožička,
10. května 1931 – Emil Kavánek: Mluvící nemluvňata /Hazuka drogista/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Jan Sviták (Pokračování textu…)
4. září 1931 – Ivan Špelec: Jako poslední čundr /lord Abel Selman, letec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Čeněk Šlégl (Pokračování textu…)
16. října 1931 – To neznáte Hadimršku /vrchní revident Popelec Hadimrška/ – námět: Franz Robert Arnold a Ernst Bach – DH: Pod dozorem věřitelů scénář: Václav Wasserman, Fritz Anders; re: Karel Lamač, Martin Frič; hrají: Meda Valentová, Marie Grossová-Sedláčková, Světla Svozilová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, Otto Rubík, Čeněk Šlégl, Eman Fiala a jiní…. (Pokračování textu…)
23. října 1931 – Vlasta Burian, E. A. Longen: Hajný v lese usnul /Hundršmonc, hajný/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: E. A. Longen (Pokračování textu…)
1931 Supraphon WEINLIED; Jára Beneš, Hans Regina von Nack, Doprovod harmonia – 1931 – první vydání 1931 * z filmu C. a K. polní maršálek (24. října 1930)
20. listopadu 1931 – Rudolf Bernauer, Rudolf Österreicher: Konto X (později hráno jako Ducháček to zařídí) /Jan Damián Ducháček/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian * hráno 130x, 12. května 1935 obnovené Léblovo nastudování pro zájezdové účely, 16.června 1944 – 2. července 1944 dáváno znovu, celkem přes 150 repríz * námět pro film Ducháček to zařídí (1938) (Pokračování textu…)
31. prosince 1931 – Georges Courteline: Četník je neúprosný – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian (Pokračování textu…)
1932 – 1933 – Program Divadla Vlasty Buriana – různé příspěvky do divadelního programu Program Divadla Vlasty Buriana (Pokračování textu…)
1932 AM 3075; His Master´s Voice CWX RŮŽOVÉ PSANÍČKO; Beneš, Brožík; 70-; Jára Beneš, Emenuel Brožík, Fráňa Vodička, řídí Eman Fiala a Jazzový orchestr – 21.4.1932 – první vydání 1932 CWX TO NEZNÁTE HADIMRŠKU; Beneš, Brořžík; 70-; Jára Beneš, Fráňa Vodička, Jarka Mottl, řídí Jára Beneš a Jazzový orchstr Emana Fialy – 21.4.1932 – první vydání 1932
1932 Divadelní hry – vycházely jednotlivě a byl i autorem: Praha 1932 ČEKATEL BOLESTNÉHO (Srážka vlaků); s Jiří Dréman HAJNÝ V LESE USNUL; s E. A. Longen COS MI TO UDĚLALA! C. A K. MARODKA; s Čeněk Šlégl a další autoři – známo také jako Burianův zdravý nemocný – C. a K. ulejváci – Eins, zwei, drei … NEHOUPEJ MĚ JOSEF NOHEJL A ANČA NAMOČENÁ POPRPVÉ V DIVADLE
1932 Divadelní hry – vycházely jednotlivě a byl i autorem: Praha 1932 ČEKATEL BOLESTNÉHO (Srážka vlaků); s Jiří Dréman HAJNÝ V LESE USNUL; s E. A. Longen COS MI TO UDĚLALA! C. A K. MARODKA; s Čeněk Šlégl a další autoři – známo také jako Burianův zdravý nemocný – C. a K. ulejváci – Eins, zwei, drei … NEHOUPEJ MĚ JOSEF NOHEJL A ANČA NAMOČENÁ POPRPVÉ V DIVADLE
1932 AM 3706; His Master´s Voice CWX 58 MĚ KOUPALI CO DĚCKO V HOKÉ LÁZNI; Keten, Mottl; 70-2101 CWX 104 KDYŽ JSEM ŠLA NA TRÁVU; Kovář, Brožík; 70-2102 AM 3991 TA NAŠE KOLEJ; Jarda Lada, Eman Zeman, Eman Zeman, Jarda Lada, hraje F. A. Tichý a jeho orchestr – Setleři/ Settler´s Club – 21.4.1932 – první vydání 1932 (Ultraphon) MLÁDENCI SLÁVA; Fiala, Mottl
24. března 1932 Podává výboru svou definitivní rezignaci na členství v S. K. Slavii Praha. Jako poděkování za popularizaci S. K. Slavie, byla mu předána osobní pamětní vlajka od výboru klubu.
25. března 1932 – Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa /František Lelíček / portorický král Ferdinando XXIII./ – námět: Hugo Vavris, scénář: Václav Wasserman, re: Karel Lamač; hrají: Martin Frič, Lída Baarová, Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Eman Fiala a jiní… (Pokračování textu…)
21. dubna 1928 Ultraphon PORTORICO; José Kumok, Fráňa Vodička, Karel Tobis, hraje F. A. Tichý a jeho orchestr – první vydání 1932 * z filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa
25. března 1932 Supraphon ROSITA, ROSITA (Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa); José Kumok, Fráňa Vodička, Rudolf Jurist, hraje F. A. Tichý a jeho orchestr – první vydání 1932 * z filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa
26. března 1932 – Franz Robert Arnold: Veřejné pohoršení /Vincenc Bublík/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian (Pokračování textu…)
8. dubna 1932 (Berlín) – Wehe, wenn er losgelassen – režie: Martin Frič, Karel Lamač (Pokračování textu…)
21. dubna 1932 Ultraphon ROSITO, ROSITO (Mariška tango); José Kumok, Fráňa Vodička, Karel Tobis – hraje F. A. Tichý a jeho orchstr – rok prvního vydání 1932
7. května 1932 – Antonín Sandtner: Jak Kašpárek v jednom hradě strašil krále na zahradě /Kašpárek/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní * sobotní odpolední představení pro děti, reprízováno o dalších sobotách (Pokračování textu…)
10. června 1932 – FUNEBRÁK /Vendelín Pleticha, zaměstnanec pohřebního ústavu/ – námět: dr. Buffiel (pseudonym Vlasta Burian a Jiří Dréman) – DH: Srážka vlaků, DH: E. A. Longen – Už mou milou scénář: Václav Wasserman; re: Karel Lamač; hrají: Josef Rovenský, Theodor Pištěk, Martin Frič, Čeněk Šlégl, Růžena Šlemrová, Betty Kysílková, Lída Baarová a jiní… (Pokračování textu…)
10. června 1932 Ultraphon SVATEBNÍ OBŘADY; Vlasta Burian, klavír Dalibor Pták – první vydání až 1991
27. srpna 1932 – Václav Kliment Klicpera, E. A. Longen: Hadrian z Římsů /Srpoš, zbojnoš a trempíř/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: E. A. Longen; hudba: Eman Fiala; texty: Jaroslav Mottl; v titulní roli: Jindřich Plachta (Pokračování textu…)
6. září 1932 Ultraphon 14448 JÁ MÁM V LESE DOUBEČEK; A 10534; Eman Fiala, Jarka Mottl, řídí Eman Fiala a Orchestr Burianova divadla – Setleři/ Settler´s Club – 6.10.1932 – první vydání 1932 14449 PÍSEŇ O DUCHU; Hadrian z Římsů; A 10534; Eman Fiala, Jarka Mottl, hraje Setleři/ Settler´s Club a Orchestr Emana Fialy – 1932 – první vydání 1932
5. října 1932 – Ralph Arthur Roberts, Franz Friedmann-Frederich, E. A. Longen: V tlamě velryby /Eman Vovísek a strýc Jonáš (dvojrole)/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Čeněk Šlégl * odložená premiéra z původně ohlášené na 30.září 1932 * námět pro film Nezlobte dědečka (1934); (Strýček Jonáš) (Pokračování textu…)
16. října 1931 Supraphon MNE KOUPALI CO DĚCKO V HORKÉ LÁZNI; Fritz Kerten, Jarka Mottl, František Vodička, hraje Orchestr Emana Fialy – 1931 – první vydání 1931
2. prosince 1932 – Richard Österreicher, Ludwig Hirchsfeld: Kozderka to prozradí /Kozderka/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Vlasta Burian; hráli: Lída Baarová /Doolly/ (Pokračování textu…)
7. prosince 1932 14573 Ultraphon UŽ TO MÁME HOTOVÝ, Anton Špelec, ostrostřelec; B 10585; Jára Beneš, Jarka Mottl, hudební těleso R. A. Dvorský a jeho Melody Boys – 7.12.1932 – první vydání 1932 ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC; B 10728; Jára Beneš, Jarka Mottl, hudební těleso R. A. Dvorský a jeho Melody Boys – 7.12.1932 – první vydání 1932
16. prosince 1932 – ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC /Anton Špelec/ – námět: E. A. Longen – DH: Už mne vezou scénář: Josef Neuberg; re: Martin Frič; hrají: Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Čeněk Šlégl, František Kreutzmann, Růžena Šlemrová, Anči Pírková a jiní… (Pokračování textu…)
31. prosince 1932 – Julius Horst: Poslušně melduju, že rukuju (pravděpodně totožné s: Ich melde, Vojno povol.. Hej rup! A Fajfka Petržel) /dvojrole/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Čeněk Šlégl * silvestrovská předpremiéra hry, pravidelně reprízované od 27.ledna – 23. února 1933; (některé prameny uvádí další autory: Richard Havelka: Ich melde, Vojno povol … hej rup! a Fajfka Patržel; Čeněk Šlégl: Klíček od bran ráje aneb, Poslušně melduju, že rukuju) (Pokračování textu…)
1933 – 1934 – Ozvěny Vlasty Buriana – různé příspěvky do divadelního programu Ozvěny Vlasty Buriana (Pokračování textu…)
24. února 1933 – Jan Albert: …zůstane to mezi námi /Silvestr Patín, lékarnický provizor a vynálezce/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní * Jan Albert = Josef Kodíček (Pokračování textu…)
7. dubna 1933 – Theo Holton, Hans Reimann, Bedřich Novák: Generál Babka /generál Babka/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní (Pokračování textu…)
14. dubna 1932 – OBOČNÍK JEHO VÝSOSTI /nadporučík Alois Patera/ – námět: E. A. Longen – DH: Kasta pro sebe čili Travičská aféra nadporučíka Hofrichtera scénář: Václav Wasserman; re: Martin Frič; hrají: Suzanne Marville, Ella Šárková, Nora Stallich, Jaroslav Marvan, Ladislav Hemmer, Čeněk Šlégl, Antonín Veverka a jiní.. (Pokračování textu…)
14. dubna 1933 Ultraphon ZAPOMĚŇ, ŽE UŽ SE LOUČÍME – ZAHRAJTE MI HORNY; Eman Fiala, Jarka Mottl, zpívá Vlasta Burian, Marie Grossová, hraje Bajo trio – první vydání 1933 * z filmu Pobočník Jeho Výsosti (14. dubna 1933)
1. září 1933 – Nicolas Nancey, André Mouézy-Éon: Přednosta stanice /Ťopka/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; výprava: J. M. Gottlieb; překlad: Jindřich Hořejší; hudba: O. Lampl * Julius Lébl je od této sezóny až do zániku divadla stálý režisér Burianova divadla * Burianovým protihráčem by v roli generálního inspektora drah Kokrhela Jaroslav Marvan * námět pro film Přednosta stanice (1941) (Pokračování textu…)
22. září 1933 – DVANÁCT KŘESEL /Ferdinand Šuplátko, holič/ – námět: Ilja Ilf a Jevgenij Petrov; scénář: Karel Lamač; re: Martin Frič a Michal Waszynski; hrají: Adolf Dymsza, Zula Pogorzelska, Wanda Jarszewska, Wiktor Bieganski, Stanislaw Balski, Eugen Jusz Koszutski a jiní… (Pokračování textu…)
22. září 1933 Ultraphon 14834 KUPŘEDU, KUPŘEDU 1. díl; Přednosta stanice, Lample; B 10728 14835 KUPŘEDU, KUPŘEDU 2. díl; Přednosta stanice, Lample; B 10728 Otto Lampel, Otto Lampel, hraje Otto Lampel a Orchestr Burianova divadla- první vydání 1933
22. září 1933 Ultraphon 14836 CESTIČKA K SRDCI; Lampel; B 10727 14833 CHCEŠ-LI K ŽENĚ JÍTI; Lampel; B 10727
29. září 1933 REVIZOR – /Ivan Alexanrovič Chlestakov/ jedná se o jednu z klasických (vážných) rolí, kterou Vlasta Burian natočil. Premiéra filmu Revizor byla 29. září 1933 a v premiérových kinech Adria a Hvězda se držel 3 týdny. námět: N. V. Gogol – DH; scénář: Václav Šolín, Václav Menger; re: Martin Frič; hrají: Václav Trégl, Jaroslav Marvan, Josef Rovenský, Truda Grosslichtová, Zdenka Baldová, František Černý, Josef Gruss, Eman Fiala a jiní… Více… (Pokračování textu…)
29. září 1933 Supraphon U NAS V PETROHRADĚ; Jára Beneš, Jarka Mottl – první vydání až 1991 * z filmu Revizor (29. září 1933)
1. listopadu 1933 U SNĚDENÉHO KRÁMU – /Kyllian, rytmistr/ jedná se o druhou a poslední z klasických (vážných) rolí, kterou Vlasta Burian natočil. Za roli rytmistra Kylliána získal Bílou stuhu časopisu Český filmový zpravodaj. Premiéra filmu U snědeného krámu byla 1. listopadu 1933 a v premiérovém kině Alfa se udržel 5 týdnů. Vlasta Burian řadil tento film mezi svůj nejoblíbenější film. námět: Ignát Herrmann; scénář: Václav Wasserman; re: Martin Frič; hrají: František Smolík, Antnonie Nedošínská, Čeněk Šlégl, Ella Nollová a jiní… (Pokračování textu…)
11. listopadu 1933 Ultraphon IN ITALIEN (Když jsme byli v Itálii); Karel Hašler, Karel Hašler – hraje R.A. Dvorský a jeho Melody Boys
7. prosince 1933 – Wilhelm Lichtenberg: Komu Bůh dá úřad… /Rampada, kancelista/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; výprava: J. M. Gottlieb (Pokračování textu…)
31. prosince 1933 – Jiří Voskovec, Jan Werich, Vlasta Burian: Sanatorium doktora Hormona /Burian (2. zloděj)/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní + Osvobozené divadlo; režie: Jindřich Honzl * hráno pouze o silvestra a to 2x (1x Burianovo divadlo.. a 1x Osvobozené divadlo) (Pokračování textu…)
1934 – 1936 – Přestávka Burianova divadla – různé příspěvky do divadelního programu Přestávka Burianova divadla (Pokračování textu…)
5. ledna 1934 (Berlín) – DER ADJUTANT SEINER HOHEIT /nadporučík Alois Patera/ – režie: Martin Frič; hrají: Gertl Heimerová, Werner Fütterer … (Pokračování textu…)
22. června 1934 Oznámení Národní politiky: „Vlasta Burian věnoval pražské zoologické zahradě potřebnou částku na zakoupení lachtanů.“ Jmenovali se Hýta a Batul.
24. srpna 1934 – HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN /Adam Korkorán, kapitán vltavské paroplavby/ – námět: E. A. Longen; scénář: Miroslav Cikán, Jarka Mottl; re: Miroslav Cikán; hrají: Jiřina Štěpničková, Světla Svozilová, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Ladislav Hemmer, Eman Fiala, Milada Smolíková a jiní… (Pokračování textu…)
24. srpna 1934 Ultraphon KAPITÁN KORKORÁN; Josef Dobeš, Jarka Mottl – první vydání 1934
31. srpna 1933 – Paul Schurek: Ulice zpívá /Emil Beruška, lidový harmonikář/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * Burianovým partnerem v roli Rozchudy Jaroslav Marvan a v roli Lory Marie Rosůlková střídavě s Blankou Waleskou a Jarmilou Švábíkovou * po cca 100 reprízách znovu nastudováno 14. listopadu 1941 a hráno až do 11. července 1942, celkem přes 300 repríz * námět pro film Ulice zpívá (1939) (Pokračování textu…)
14. prosince 1934 – Nicolas Nancey, Paul Armont: Pronajme se balkon /Croissant/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
21. prosince 1934 – NEZLOBTE DĚDEČKA /Eman Vovísek alias strýc Jonathan/ – námět: E. A. Longen – DH: V tlamě velryby scénář: E. A. Longen, Karel Melíšek, Jarka Mottl; re: Karel Lamač; hrají: Čeněk Šlégl, Václav Trégl, Theodor Pištěk, Jaroslav Marvan, Adina Mandlová, Hana Vítová, Ljuba Hermanová a jiní… (Pokračování textu…)
21. prosince 1934 Supraphon DOBROU NOC, GOOD NIGHT; Eman Fiala, Jarka Mottl, Karel Melíšek – první vydání 1991
1935 – nakladatelství Thália, Praha Miloš Kareš: Mušketýři z katakomb Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1. března 1935 – Gustav Davis, Miloš Kareš: Mušketýři z katakomb /oficiál Bohrman/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * námět pro film Katakomby (1940) (Pokračování textu…)
19. dubna 1935 – HRDINA JEDNÉ NOCI /Florián Svíčička, krejčí/ – námět: Jaroslav Kvapil; scénář: Josef Neuberg, Saša Razov; re: Martin Frič; hrají: Truda Grosslichtová, Světla Svozilová, Jarmila Švabíková, Marie Ptáková, Jaroslav Marvan, Václav Trégl, Ladislav Hemmer, Čeněk Šlégl, Eman Fiala a jiní… (Pokračování textu…)
19. dubna 1935 Ultraphon CO BYCH SE BÁL; Eman Fiala, Jarka Mottl – první vydání 1935
19. dubna 1935 – HELD EINER NACHT /Florian Kerzl, krejčí/ – režie: Martin Frič, Henry Oebels-Oebstrom (Pokračování textu…)
30. srpna 1935 – Jean Kolb, Léon Beliéres: Vláda padla /Plašimuška, čistič stok/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; (Tatík Lampion) (Pokračování textu…)
25. října 1935 – Miloš Kareš: Ryba a host třetí den… /Bolehlav Píďalka, berní kontrolor v.v., oběť restrikace/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; (Host do domu); režie: Julius Lébl; výprava: V. Titellbach * po 100 reprízách několik desítek na zájezdech (Pokračování textu…)
11. listopadu 1935 Ultraphon 14951 O TÉ PATÁLII V ITÁLII; Hašler; A 10750
31. prosince 1935 – Jo Schwerling, Edward G. Robinson, Hanuš Lovotín: Čertovo kolo /Pajplíček, trafikant a válečný poškozenec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; (Kibicové); režie: Julius Lébl * silvestrovská předpremiéra, reprízováno od 17. ledna 1936 (Pokračování textu…)
1936 Emil Artur Longen Umírá jeho společník a přítel E. A. Longen. Sice se k sobě chovali jako věčně rozhádání manželé, jeden bez druhého ale nemohli být. „EMIL ARTUR LONGEN BYL GENIÁLNÍ, I KDYŽ PĚKNĚ VYŠINUTÝ. S VLASTOU BURIANEM SE ALE PĚKNĚ NADŘEL.“ – herečka Erna Červená. Longen skutečně v Burianovi objevil divadelní talent, na nějaký čas se stal dramaturgem a režisérem v jeho divadle, dokonce i navrhoval výpravu a maloval kulisy. Longen píše Burianovi hry přímo na tělo. Burian, který se běžně pohřbům vyhýbal, protože je špatně snášel, svému příteli na obřad přišel. Když kondoloval jeho ženě Marii, usedavě přitom plakal, tolik pro něj Artur znamenal. (Pokračování textu…)
1936 nakladatelství Neubert, Praha Miloš Kareš: Ryba a host třetí den (Host do domu) Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
28. srpna 1936 – Miloš Kareš, Hans Regina von Nack: Ruce vzhůru! /Bořivoj Čilimník, čsl. vystěhovalec/ – hráno: Burianovo divadlo v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
1936 – 1944 – Divadlo Vlasty Buriana – Od sezony 1936/37 se Burianovo divadlo přejmenovalo na Divadlo Vlasty Buriana, zřejmě v souvislosti s blízkou scénou divadla E. F. Buriana – D34, která také sídlila v Jungmannově ulici. různé příspěvky do divadelního programu Divadlo Vlasty Buriana
28. srpna 1936 – Jiří Verner: U pokladny stál /Kryštof Rozruch, pojištěnec/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * po cca 130 reprízách znovu nastudováno 1. dubna 1938 pro cyklus zájezdových her, hráno až do 6. července 1938 u příležitosti sokolského sletu – celkem přes 160 repríz * námět pro film U pokladny stál (1939) (Pokračování textu…)
31. prosince 1936 – Kable Howard: Papej a nedrob! /dětská role/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní * pouze o silvestra (Pokračování textu…)
1937 – 1945 Jaromír Trejbal Od roku 1937 zaměstnává osobního kuchaře Jaromíra Trejbala, který byl Mistr svého oboru ve vyhlášeném pražském lahůdkářství Lippert. (Pokračování textu…)
1937 – KLUB FOTBALOVÝCH PANEN – román Mecenáš z Chicaga, vycházející časopisecky v Ahoj na neděli, 1935 nakladatelství Zápotočný a spol,. Praha
1937 nakladatelství Neubert, Praha Rudolf Zoulek: Případ revisora Kožulína Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
26. února 1937 – Leo Lenz, Ralph Arthur Roberts: Manželství po kapkách /manžel/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * Burianovou partnerkou Meda Valentová (Pokračování textu…)
20. dubna 1937 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Čtyři párky s hořčicí /Větrník, továrník/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
3. září 1937 – Rudolf Zoulek: Případ revizora Kožulína /Sverin Kožulín, vrchní oficiál a vlakový revizor/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
24. září 1937 – TŘI VEJCE DO SKLA /detektiv Vincenc Babočka alias kníže Nariškin/ /dobrodruh Leon Weber/ – námět: Jan Hála; scénář: Václav Wasserman; re: Martin Frič; hrají: Antonín Novotný, Helena Bušová, Míla Rymonová, Rudolf Kadlec, Bohuš Záhorský, Theodor Pištěk, Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl a jiní… (Pokračování textu…)
1937 Ultraphon Já neříkám tak, ani tak – Oči černé – Pozvala mne jedna kněžna – OČI ČERNÉ; lidová ruská, Jarka Mottl – POZVALA MĚ JEDNA KNĚŽNA; Eman Fiala, Jarka Mottl první vydání 1937
22. října 1937 – Sándor Hunyady: Pučalka, člověk naměkko /Duchoslav Pučalek, stavitelský kreslič/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
30. října 1937 – Franz Robert Arnold, Ernst Bach: Ahoj na neděli (Aj, aj, aj!) /Rada Šušlar/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * i ze sezóny 1929/1930 odehráno celkem přes 310 repríz (Pokračování textu…)
5. listopadu 1937 Ultraphon SPARTA; Vlasta Burian, Jarka Mottl, hraje Václav Thier a Sbor Burianova divadla – Hudba 5. pluku T. G. Masaryka – rok prvního vydání 1937
3. června 1938 – DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ /Jan Damián Ducháček/ – námět: Rudolf Bernauer a Rudolf Österreicher – DH: Konto X scénář: Václav Wasserman; re: Martin Frič; hrají: Ladislav Hemmer, Čeněk Šlégl, Jaroslav Marvan, Karel Máj, Theodor Pištěk, Václav Trégl, Adina Mandlová, Jiřina Sedláčková-Sternová, Milada Gampeová a jiní… (Pokračování textu…)
2. září 1938 – Jiří Verner: Rozkaz, pane ministře! /oficiál Pifka/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
25. listopadu 1938 – Emil Synek: Navoněná primadona – dvojrole /oficiál Červíček /brankář Pírko/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * přes 150 repríz, původní verze s názvem „Až potud – a dost!“ neprošla cenzurou (Pokračování textu…)
1939 nakladatelství Neubert, Praha Emil Synek: Navoněná primadona Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1939 – Burianova XI. – opět vzniká Burianova XI. Tentokrát pod hlavičkou Sparty – sekretář Mloslav Moravec sestavil jedenáctku ze staré gardy Sparty, kde sám chytal a Burian byl středním útočníkem. Jednalo se o exhibiční utkání, jak v Praze, tak i na českém venkově. Sehrálo 35 utkání. Členové: Jan Říha, Jaroslav Burger, Josef Síba (tenista), Josef Hronek, František Kolenatý, Miloslav Moravec, Kučera, Bauman, Štumpf, Růžička, Plodr (Pokračování textu…)
10. února 1939 – U POKLADNY STÁL /Kryštof Rozruch, ošetřovatel v nemocnici/ – námět: Jiří Verner – DH; scénář: Václav Wasserman; re: Karel Lamač; hrají: Jaroslav Marva, Čeněk Šlégl, Adina Mandlová, Antonín Streit, Ladisla Hemmer, Václav Trégl, Anna Gabrielová, Betty Kysílková, Marie Blažková, Václav Menger, František Filipovský, František Černý, R. A. Dvorský se svým orchstrem a jiní… (Pokračování textu…)
10. února 1939 Supraphon BALADA O DELIRIU TREMENS; Josef Dobše, Jiří Verner, účinkuje Jaroslav Marvan – první vydání až v roce 1991
31. března 1939 – Karel Piskoř: Svátek věřitelů /Kolčava, pokladník/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl (Pokračování textu…)
1. září 1939 – Branislav Nusič: Za peníze všechno /Jovan Jakotič, bohatý obchodník/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní (Pokračování textu…)
22. září 1939 – ULICE ZPÍVÁ /Emil Beruška, pouliční muzikant/ – námět: Pavel Schurek – DH; scénář: Ladislav Brom, Čeněk Šlégl; re: Čeněk Šlégl, Vlasta Burian, Ladislav Brom; hrají: Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl, Antonín Novotný, Vladimír Salač, Marie Glázrová, Jiřina Šejbalová, Ella Nollová, Milada Gampeová, Eva Matoušková, Ladislav Hemmer a jiní… (Pokračování textu…)
22. září 1939 Supraphon UKOLÉBAVKA; z filmu Ulice zpívá); Josef Dobeš, Ladislav Brom, mluví Jaroslav Marvan – první vydání 1939
23. února 1940 – ATAKOMBY /oficiál Borman/ – námět: Gustav Davis, Miloš Kareš – DH: Mušketýři z katakomb scénář: Václav Wasserman; re: Martin Frič; hrají: Jaroslav Marvan, Adina Mandlová, Antonín Novotný, Raoul Schránil, Nataša Gollová, Růžena Šlemrová, Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Miloš Nedbal, Bohuš Záhorský, Jindra Láznička, František Filipovský, Kocourkovští učitelé a jiní… (Pokračování textu…)
23. února 1940 Ultraphon Z KOCOURKOVSKÝCH LUHŮV A HÁJŮV – GRATULACE; z filmu Katakomby); Julius Kalaš, Karel Hrnčíř, Kocourkovští učitelé, hraje Pěvecké sdružení Kocourkovských učitelů – první vydání 1940
19. dubna 1940 – Jindřich Hořejší, Julius Lébl: Provdám svou ženu /Blahomrav Ducánek, profesor botaniky/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * přes 130 repríz * námět pro film Provdám svou ženu (1941) (Pokračování textu…)
13. září 1940 – BARON PRÁŠIL později KDYŽ BURIAN PRÁŠIL /baron Archibald Prášil/ – scénář: Václav Wasserman; re: Martin Frič; hrají: Oldřich Nový, Čeněk Šlégl, Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Zorka Janů, Ella Nollová, Anna Steimarová, Václav Trégl, Theodor Pištěk, František Filipovský, Dalibor Pták a jiní… (Pokračování textu…)
17. října 1940 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek, mistr obuvnický/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl * přes 133 repríz (Pokračování textu…)
1941 – VESELÉ VYPRÁVĚNÍ DĚTEM – souborné vydání Pohádek V. B., bez uvedení sepisovatelů, ilustrace V. Kubašty – vydal o vánocích 1941 Josef Doležal (3000 výtisků) – Praha
7. února 1941 – František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání /Bartoloměj Pecka, soustružník , velitel hasičů a ostrostřelců/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; úprava: Julius Lébl * hráno do 13. listopadu 1941 – celkem 280 repríz (Pokračování textu…)
12. dubna 1941 – PŘEDNOSTA STANICE /Ťopka, černý pasažér alias přednostá stanice/ – námět: Nicolas Nancey, André Monézy-Éon – DH; scénář: Václav Wasserman; re: Jan Sviták; hrají: Jaroslav Marvan, Zita Kabátová, Václav Trégl, Čeněk Šlégl, Růžena Šlemrová, Theodor Pištěk, Antonín Zacpal, František Černý, Vojta Merten, Dalibor Pták a jiní… (Pokračování textu…)
12. dubna 1941 Ultraphon PŘEDNOSTA STANICE; Jára Beneš, Ladislav Brom – první vydání 1981
8. srpna 1941 – PROVDÁM SVOU ŽENU /Blahomrav Ducánek, profesor botaniky/ – námět: Jindřich Hořejší, Julius Lébl – DH; scénář: Julius Lébl, Jarka Mottl; hrají: Zita Kabátová, Světla Svozilová, Věra Ferbasová, Marie Blažková, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Čeněk Šlégl, Ladislav Hemmer, Miloš Nedbal, Stanislav Neumann, Václav Trégl, František Filipovský, Josef Kemr, Rudolf Princ, Antonín Zacpal a jiní… (Pokračování textu…)
6. prosince 1941 – rozhlasová skeč Hvězdy nad Baltimore V.B. – účinkuje jednou v roli Jana Masaryka – role mu bylo udělena rozkazem (donucen) – výkon špatný Na sklonku roku 1941 přišel Český rozhlas s „novinkou“ – politickými skeč. Hvězdy na Baltimore byli první z nich. Vysílal se v sobotu 6. prosince 1941 a v tisku byl inzerován „satira na židovskou panamerickou konferenci a na sociální poměry demokratické Ameriky“. Nelze dnes zjistit, na čí rozkaz Burian přijal toto účinkování. Jisté je jen tolik, že rozhlasovému režisérskému oddělení byl pro toto účinkování přidělen. Rozkaz mohl udělit buď intendand Thürmer nebo německý „Sendenleiter“ Horst Pabel. (dopis dr. M. Ocadlíka z 8. října 1945, adresovaný veřejnému žalobci u mimořádného lidového soudu v Praze)
1942 Absolvoval kurz pro mezinárodní rozhodčí a úspěšně ho závěrečnou zkouškou na rozhodčího ukončil. Soudcování rozdělil na mládežnická a přátelské zápasy.
29. ledna 1942 Rozhlasová skeč Obchod je obchod 29. ledna 1942 – odmítá dopisem další vystupování v rozhlasových skečích, činí tak po prvním vystoupením ve skeči Hvězdy nad Baltimore. Kde se vysvětluje své onemocnění larygintidou, a její ohrožení na večerní vystupování a na to mu bylo odňato právo jízdy autem a dlouhý pobyt v přeplněné tramvaji při jízdě ze vzdálené Hanspaulky by určitě zhoršil jeho stav, trvale ohrožovaný nepříznivým počasím.. (dopis V.B. adresovaný Čs. rozhlasu) – František Kožík
7. srpna 1942 – Anton Hamik: Prodaný dědeček /dědeček/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní; režie: Julius Lébl; výprava: Josef Lada (Pokračování textu…)
11. září 1942 – RYBA NA SUCHU /František Ryba, majitel půjčovny loděk/ – námět: Karel Konstantin – DH; scénář: Vladimír Slavínský; re: Vladimír Slavínský; hrají: Marie Štrosová, Zdenka Baldová, Anna Letenská, Vítězslav Vejražka, Václav Trégl, Jaroslav Marvan, Josef Gruss, František Filipovský, Franta Paul, Antonín Jedlička a jiní… (Pokračování textu…)
7. února 1943 – ZLATÉ DNO /Cyril Putička, papírník/ – Poslední film, který Vlasta Burian natočil za protektorátu. Před kameru se vrátí až po osm let později (1950). – námět: Augustin Sedláček; scénář: Vladimír Slavínský; re: Vladimír Slavínský; hrají: Věra Ferbasová, Zita Kabátová, Růžena Šlemrová, Marie Ptáková, Marie Blažková, Raoul Schránil, Antonín Streit, Jaroslav Marvan, Rudolf Deyl ml., František Filipovský, Vladimír Salač a jiní… (Pokračování textu…)
23. srpna 1943 – Robert Neuner: Když kocour není doma /Komerční rada Viktor Felix/ – hráno: Divadlo Vlasty Buriana v paláci Báňské a hutní * pod jménem Robert Neuner se skrýval antifašista Erich Kästner a jeho veselohra o 4 dějství „Tři muži ve sněhu“, originál: „Das Lebenslänglicher Kind“; hráno do 15. června 1944 – cca 350 repríz; novou sezónu 1944/45 už Divadlo Vlasty Buriana v Říši, nezahájilo (Pokračování textu…)
24. listopadu 1943 – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta: /principál komediantů/ – hráno: Národní divadlo * reprízy: 29. listopadu 1943 – 16. prosince 1943 – 6. ledna 1944 * po 9.5.1945 bylo Divadlo Vlasty Buriana závodní radou přeměněno na Divadlo kolektivní tvorby – pod vedením Zdeňka Podlipného („Brodského“) * Vlasta Burian řadí tuto roli za svojí nejlepší. (hrdý, že si ji mohl zahrát). (Pokračování textu…)
1944 nakladatelství Neubert, Praha Robert Neuner, Karel M. Klos: Když kocour není doma Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1. září 1944 Zavření divadel Němci , včetně Divadla Vlasty Buriana. To ovšem netušil, že už nikdy své divadlo neotevře. * po skončení sezóny 1943/1944 se uzavírá Divadlo Vlasty Buriana jako i ostatní divadla. Po 9. květnu 1945 bylo Divadlo Vlasty Buriana přeměněno na Divadlo kolektivní tvorby – pod vedením Zdeňka Podlipného („Brodského“)
24. května 1945 – Zahájen soudní proces – Obžalován z kolaborace z Němci – herecký distanc a znárodnění jeho divadla a většina jeho majetku. Vazba – u trestního soudu na Karlově náměstí, ale na základě lékařského vysvědčení , že trpí zdravotními potížemi, byl z vazby propuštěn, s tím, že bude dále vyšetřován na svobodě. Spustilo to lavinu nesouhlasu, že se jedná o protekční rozhodnutí – za této situace byl znovu zadržen. „První proces“ – obviněn podle velkého dekretu 19.černva 1945, č.16 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jiných pomahačů a o mimořádných lidových soudech. – osvobozen (soudce JUDr. Miroslav Vlk) Tři soudní procesy (1. přihlásil se k německé národnosti; 2. Propagoval nacismus; 3. Společensky se stýkal s Němci) a. ve skeči Hvězdy nad Baltimore sehrál hanlivou roli Jana Masaryka; b. ve své vile v Dejvicích přijímal a hostil německé okupanty, mezi nimi i K. H. Franka; c. využitím německé protekce dosáhl toho, že mohl vystoupit v Národním divadle v úloze principála ve Smetanově Prodané nevěstě; d. bylo mu dovoleno používat osobního automobilu, ačkoliv všem ostatním osobám to bylo zakázáno; e. zdravil nacistickým pozdravem (zdviženou pravicí) (Pokračování textu…)
24. května 1945 – 21. února 1950 – Zákaz veřejného vystupování – (Pokračování textu…)
24. května 1945 Vlasta Burian zajištěn do vazby u trestního soudu na Karlově náměstí.
5. července 1945 Přemístěn na Pankrác do vazby.
září 1945 Propuštěn z pankrácké vazby. Soudce neshledal důvod ke stíhání ve smyslu velkého dekretu.
9. října 1945 Potvrzení o zastavení trestního řízení proti V.B. , ježto neshledal důvodů ku jeho stíhání ve smyslu dekretu přes. Republiky č.16/45 Sb.
1946 nakladatelství Neubert, Praha František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; režie Julius Lébl Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
leden 1946 V lednu byl oficiálně Disciplinární radou českých filmových pracovníků vyloučen z činnosti ve filmu.
8. července 1946 Druhý soudní proces – obviněn podle malého dekretu z 27. října 1945 (zákon č. 138/1945 Sb.) – pozastavuje Tři soudní procesy (1. přihlásil se k německé národnosti; 2. Propagoval nacismus; 3. Společensky se stýkal s Němci) 8. července 1946 v malém sále Městské knihovny v Praze – soudní proces před trestní nalézací komisí č. 50 tehdejšího Ústředního národního výboru hlavního města Prahy. (předseda komise Miroslav Kučera) Jedná se o znovu projednání na základě dopisu z 14. května 1946, v němž se „ministr Nosek nechává dotazovat, proč proti bývalým filmovým hercům A. Mandlové a V. Burianovi nebylo zakročeno podle malého dekretu“. Jedná se o nový dekret prezidenta republiky z 27. října 1945 (zákon č. 138/1945 Sb.), který měl dosáhnout na všechny, kteří „proklouzli“ Mimořádnými lidovými soudy. Malým retribučním dekretem byli postihováni lidé, kteří svým nepřístojným chováním, urážejícím cítěním českého nebo slovenského lidu, vzbudili veřejné pohoršení. (Fakta a svědectví – Miroslav Šiška 12/2012
podzim 1946 – svědectví, že na podzim 1946 pracoval na dole v Mostě, na dole Julius II. (Jožka David), kde vážil vagony s uhlím, pracoval jako vážný – asi tak tři čtyři měsíce. Bydlel v táboře „70“ za železničním mostem směrem na Litvínov. (Jiří Suchý – Obžalovaný 3/3 svědectví Ing. Zd. Pavlíčka)
1947 nakladatelství Neubert, Praha František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; režie Julius Lébl Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
3. května 1947 Třetí soudní proces ve velkém sále Městské lidové knihovny – odsouzen po zásahu STB – odsouzen k pokutě 500 000,- Kč, veřejnému pokárání, 3 měsíce ve vězení (které si odseděl v zajišťovací cele) a k zákazu veřejného vystupování. Tři soudní procesy (1. přihlásil se k německé národnosti; 2. Propagoval nacismus; 3. Společensky se stýkal s Němci) Jeho nesporným proviněním bylo, že vystupoval v rozhlasové skeči Hvězdy nad Baltimore, zesměšňující členy londýnské vlády (V.B. parodoval Jana Masaryka). (předposlední den platnosti retribučních dekretů) Nový předseda Miroslav Houska – přišel novými trumfy: – trvrzení svědků obžaloby, že obviněný „pokaždé zdravil Němce nacistickým pozdravem zdviženou pravicí“. – Burian připustil, že „někdy takto sám v divadle zdravil“ ale hájí se, že vždycky „takto činil ze žertu, nikdy ne vážně“, Užívání pozdravu mimo divadlo naprosto popíral. – Proti dalšímu „svědectví“ byl však bezmocný. Houska vyrukoval s výpovědí vězněné herečky Lídy Baarové, někdejší Burianovy filmové i divadelní partnerky. (protokol ze 13. června 1946 … končící slovy: „Celý život a chování Vlasty Buriana v době okupace a jeho protičeské vystupování, kupříkladu účinkování ve skeči Hvězdy nad Baltimore, vyplynuly z jeho přátelských styků s okupanty a ze snahy zavděčit se jmi každým způsobem… Všichni musí podle pravdy potvrditi, že Burian v době okupace nechoval se jako dobrý Čech a spolupracoval dobrovolně s okupanty, s jejichž významnými činiteli se velmi přátelil.“) – výpověď byla vynucena pod nátlakem. Na základě výpovědi L. B. byl V.B. odsouzen. K pokutě 500 000,- Kč a trestu vězení na tři měsíce (do vězení nenastoupil – odseděl si to ve vazbě v r. 1945).
22. prosince 1948 V.B. se pokouší o odvolání – dopis, ve kterém se znovu obhajuje a dovolává se spravedlnosti. (sepsal je spolu s právníkem JUDr. Jaromír Vojtíšek), zaslán kulturnímu referentu města Prahy, členu ÚNV Václavu Jarošovi, obsahuje dvanáct číslovaných bodů.
21. února 1950 – Zrušení hereckého zákazu – Předsednictvo 21. Svazu ROH: „uneslo se vyhověti žádosti vzhledem ke skutečnosti, že V. Burian svým prohlášením otevřeně přiznal svoji chybu, kterých se dopustil, a že chce svojí prací dokázat sounáležitost s lidem, kterého vyšel a kterému chce sloužit.“ * O návrat na divadelní prkna se zasloužili: Jindřich Plachta, Jiří Frejka a Jan Werich. * Zákaz trval skoro celých 5 let od roku 1945. * První hry po zákazu: Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek, mistr obuvnický/ Městské divadlo Kladno.; Angažmá v Karlínském divadle ve hře: Voskovec a Werich: Nebe na zemi /Horácius Darda/ re: Jiří Frejka (Pokračování textu…)
květen 1950 – František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27 /Muchomír Kulíšek, mistr obuvnický/ – hráno: Městské divadlo Kladno * návrat Vlasty Buriana na scénu (Pokračování textu…)
21. prosince 1950 – Jiří Voskovec, Jan Werich: Nebe na zemi /Horácius Darda/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka * angažmá v Hudebním divadle v Karlíně až do roku 1957 (Pokračování textu…)
leden 1951 – A. Duschner, Vlasta Burian: V advokátní poradně /žadatel/ – hráno: zájezdy (Pokračování textu…)
leden 1951 – Vlasta Burian: Na nádraží /cestující/ – hráno: zájezdy (Pokračování textu…)
6. dubna 1951 – SLEPICE A KOSTELNÍK /kostelník Kodýtek/ – První poválečná filmová role. – námět: Jaroslav Zrotal – DH; scénář: Vladimír Bor, Jan Strejček, Jan Roth, Oldřich Lipský; re: Oldřich Lipský, Jan Strejček, Jan Roth; hrají: Otomar Korbelář, Vladimír Řepa, Jiřina Štěpničková, Josef Bek, Lubomír Lipský, Eman Fiala a jiní… (Pokračování textu…)
23. května 1951 – Iosif Naumovič Kovner, Nikolaj Al´fredovič Adujev, Ilja Bart, Aleksandr Sergevič Puškin: Akulina /Berestov, bohatý statkář/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka; na motivy Puškinovy Slečny selky (Pokračování textu…)
7. prosince 1951 – Josef Kajetán Tyl, Václav Trojan: Paní Marjánka, matka pluku /Sekáček, šikovatel/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka * „Jako by ta písnička o poslední spravedlnosti, co zpíval jako Sekáček v Paní Marjánce, matce pluku, byla napsaná o něm. A když ji zpíval, byl dojatý. Zůstane pro mě hercem, který dával divadlu život.“ Jaroslava Adamová, herečka (Pavel Bár – Hudební divadlo Karlín – 2016) (Pokračování textu…)
1952 Plavecký mariáš Václav Wasserman mu nabízí roli starého nahluchlého voraře Šindeláře. Burian nabídku zvažuje do té doby než Nina podotkne: „Jak myslíš Vlastíčku, jenomže seš až druhej!“ Tahle věta rozhodla, že Vlasta nabídku odmítnul. Nakonec roli zahrál Jiří Plachý. (Pokračování textu…)
1952 20001-M Supraphon 48343 KŮŇ VOJÍNA HLINOMAZE 1. díl; Vratislav Blažek, nahráno ve Studiu Domovina a Rudofinum – 23.1.1952 – první vydání 1952 48343 KŮŇ VOJÍNA HLINOMAZE 2. díl; Vratislav Blažek, nahráno ve Studiu Domovina a Rudofinum – 23.1.1952 – první vydání 1952
1952 Supraphon DIUNÝ VĚCI; Jaromír John; nahráno ve studiu Domovina – rok prvního vydání 1953
23. ledna 1952 20002-M Supraphon 48186 ZAMOTANÉ PŘÍBUZENSTVO 1. díl; podle Jindřicha Mošny 48187 ZAMOTANÉ PŘÍBUZENSTVO 2. díl; podle Jindřicha Mošny nahráno ve studiu Domovina a Rudolfinum
23. ledna 1952 20010-M Supraphon 48616 HOVOR S MALÝM MÍLOU 1. díl; Jaroslav Hašek 18617 HOVOR S MALÝM MÍLOU 2. díl; Jaroslav Hašek nahráno ve studiu Domovina a Rudolfinum – první vydání 1952
24. ledna 1952 Supraphon VZPOMÍNKY FOTBALOVÉHO BRANKÁŘE; text: anonym, nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
25. ledna 1952 20007-M Supraphon 48414 REFORMNÍ SNAHY BARONA KLEINHAMPLA 1. díl; Jaroslav Hašek 48415 REFORMNÍ SHANY BARONA KLEINHAMPLA 2. díl; Jaroslav Hašek nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
25. ledna 1952 20008-M Supraphon 48416 REFORMNÍ SNAHY BARONA KLEINHAMPLA 3. díl; Jaroslav Hašek 48417 REFORMNÍ SHANY BARONA KLEINHAMPLA 4. díl; Jaroslav Hašek nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
1952 20009-M Supraphon 48339 SMÍCH VLASTY BURIANA; Vlasta Burian – nahráno ve studiu Rudolfinum 25.1.1952- první vydání 1953 48476 DĚDEČEK POKRAČUJE; František Němec – nahráno ve studiu Rudolfinum 26.2.1952 – prvná vydání 1952
1952 20004-M Supraphon 48356 FRAKTURA A ABATYŠE 1. díl; Blažek 48357 FRAKTURA A ABYTYŠE 2. díl; Blažek
1952 20005-M Supraphon 48358 FRAKTURA A ABATYŠE 3. díl; Blažek 48359 FRAKTURA A ABYTYŠE 4. díl; Blažek
7. února 1952 20006-M Supraphon 48340 VAŘÍM SI VEJCE NA MĚKKO 1. díl; Jaroslav Hašek, nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952 48341 VAŘÍM SI VEJCE NA MĚKKO 2. díl; Jaroslav Hašek, nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
26. února 1952 20003-M Supraphon 48474 KOS – soudnička 1. díl; František Němec 48475 KOS – soudnička 2. díl; František Němec nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
20. března 1952 20011-M Supraphon 48579 ZVÍŘATA MÁM RÁD 1. díl; Vratislav Blažek 48580 ZVÍŘATA MÁM RÁD 2. díl; Vratislav Blažek nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
20. března 1952 20011-M Supraphon 48581 ZVÍŘATA MÁM RÁD 3. díl; Vratislav Blažek 48582 ZVÍŘATA MÁM RÁD 4. díl; Vratislav Blažek nahráno ve studiu Rudolfinum – první vydání 1952
5. května 1952 51529-M Supraphon 48715 JEDNOU BUDEM VE STEJNÉM ŠATĚ (Paní Mariánka, matka pluku); Václav Trojan, Josef Kajetán Tyl, František Rachlík, zpívá: Vlasta Burian, Gabriela Třešňáková, hraje Karel Vlach a Orchestr Hudebního divadla v Karlíně – první vydání 1952 – nahráno v Čs. rozhlase
5. května 1952 51530-M Supraphon 48714 – TA ZDEJŠÍ HOSPODA (Paní Mariánka, matka pluku); Václav Trojan, J. K. Tyl, František Rachlík, hraje Karel Vlach a Orchestr Hudebního divadla v Karlíně, nahráno v Čs. rozhlase – první vydání 1952
5. května 1952 51531-M Supraphon 48713 KDYŽ BUDEM SPOLU JEDNU NEDĚLI (Paní Mariánka, matka pluku); Václav Trojan, Josef Kajetán Tyl, František Rachlík, zpívá: Vlasta Burian, Gabriela Třešňáková, hraje Karel Vlach a Orchestr Hudebního divadla v Karlíně – první vydání 1952 – nahráno ve studiu Domovina
26. května 1952 Supraphon DVĚ ANEKDOTY; Vlasta Burian (vydáno poprvé až v roce 1997) – nahráno ve studiu Lucerna
4. června 1952 – Vítězslav Nezval: Schovávaná na schodech /Mosquito/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Jiří Frejka * poslední Frejkova režie před sebevraždou (Pokračování textu…)
16. září 1952 Rozhodnutí o konfiskaci majetku dle dekretu č. 108/45 sb. – „konfiskuje bez náhrady veškerý jeho majetek, který vlastnil ku dni 30. října 1945, pokud podle §2 téhož dekretu není z konfiskace vyloučen a nabyl již podle jiných zákonů nebo nařízení právoplatně konfiskován.“
18. října 1952 – Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus /krejčí Jehlička/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Alfréd Radok (Pokračování textu…)
8. listopadu 1952 51535-M Supraphon 49250 ZPROPADENÉ SCHODY (Schovávaná na schodech); Vítězslav Nezval, Vítězslav Nezval, haje Karel Vlach a Orchestr Hudebního divadla v Karlíně, nahráno ve Studiu Domovina – první vydání 1953
1952 DV 15021 Supraphon OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA 1. – 2.; Jaroslav Hašek; mluví: Jan Werich, Vlasta Burian nahrávka dokončena 30.11.1954 – nahráno ve Studiu Domovina – první vydání 1955 nahrávka dokončena 12.10.1953 – nahráno AR-Studio – rok prvního vydání 2008 nahrávka dokončena 12.10.1953 – nahráno AR-Studio – rok prvního vydání 2008
1952 DV 15051 Supraphon V ORDINACI PSYCHIATROVĚ; Vlasta Burian, hrají Vlasta Burian, František Černý, Josef Cincibus – 6.2.1953 – ve studiu AR – studio – první vydání 1953
1953 51534-M Supraphon 49248 PÍSEŇ O SOŠE (Schovávaná na schodech); Vítězslav Nezval, Vítězslav Nezval; zpívá Vlasta Burian, Marcela Pražáková, hraje Karel Vlach a Orchestr Hudebního divadla v Karlíně – 8.11.1952 – první vydání 1953 – nahráno ve Studiu Domovina 49249 JÁ MÁM DĚVČE Z GRANADY (Schovávaná na schodech); Vítězslav Nezval, Vítězslav Nezval; zpívá: Vlasta Burian, hraje Karel Vlach a Orchestr Hudebního divadla v Karlíně – 8.11.1952 – první vydání 1953 – nahráno ve Studiu Domovina
1953 nakladatelství Umění lidu, Praha Jaroslav Zrotal: Zavinil to Ferkl Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
8. května 1953 – Vítězslav Nezval, Alexandre Dumas: Tři mušketýři /Porthos/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Václav Kašlík; hrají: Vladimír Ráž /d´Artagnan/ (Pokračování textu…)
16. října 1953 – Jaroslav Zrotal: Zavinil to Ferkl /Florián Ferkl/ – hráno: Divadlo v Karlíně; režie: Karel Konstantin; hudba: Oldřich Flossman (Pokračování textu…)
prosinec 1953 – Jiří Dréman, Vlasta Burian: Srážka vlaků /čekatel/ – hráno: Divadlo estrády; spolu s Jaroslavou Adamovou a Jiřím Hlinomazem (Pokračování textu…)
prosinec 1953 – Vlasta Burian: V orcinaci psychiatrově /pacient/ – hráno: zájezdy; spolu s Frantou Černým (Pokračování textu…)
1954 – KOLOTOČ HUMORU /střihový/ – režie: Miroslav Josef Krňanský, Bohumil Brejcha (Pokračování textu…)
25. prosince 1954 – NEJLEPŠÍ ČLOVĚK /Čeněk Plíšek, poštmistr/ – námět: Václav Štech; scénář: Josef Neuberg, František Vlček, Václav Wasserman, Ivo Novák; re: Ivo Novák, Václav Wasserman; hrají: Lubomír Lipský, Václav Vydra ml., Miloš Kopecký, Josef Hlinomaz, Eman Fiala, Věra Bublínová a jiní.. (Pokračování textu…)
11. února 1955 – DVA MRAZÍCÍ (loutkový) – /pouze hlas, ustrašený Mrazík/ – námět: slovenská pohádka; scénář a re: Jiří Trnka; mluví: Jan Werich (Pokračování textu…)
11. února 1955 – BYL JEDNOU JEDEN KRÁL /Atakdále, králův rádce/ – námět: Božena Němcová – pohádka; scénář: Bořivoj Zeman, Oldřich Kautský, Jan Werich, Jiří Brdečka; re: Bořivoj Zeman; hrají: Jan Werich, Milena Dvorská, Irena Kačírková, Stella Májová, Terezie Brzková, Vladimír Ráž, Miroslav Horníček, Lubomír Lipský, Miloš Kopecký a jiní… (Pokračování textu…)
20. ledna 1955 – MUŽ V POVĚTŘÍ /Silvestr Čáp, vynálezce/ – námět: Vladimír Kabelík; scénář: Vladimír Kabelík, Jiří Karásek, Josef Mach; re: Miroslav Cikán; hrají: Pavla Maršálková, Alena Vránová, Hana Vítová, Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, st., František Filipovský, Eman Fiala a jiní… (Pokračování textu…)
30. září 1956 – Smějeme se s Vlastou Burianem /Vlasta Burian/ – hráno: sál Dělnického domu, Prostějov * veselé estrády předních pražských umělců (Pokračování textu…)
25. prosince 1956 – ZAOSTŘIT, PROSÍM! /Dušek, účetní/ – Poslední film Vlasty Buriana – námět: Jiří Marek; scénář: Jiří Marek, Martin Frič; re: Martin Frič; hrají: Zdenka Baldová, Jan Pivec, Vlastimil Brodský, Josef Kemr, Lubomír Lipský, František Filipovský a jiní… (Pokračování textu…)
1957 – konec angažmá v Hudebním divadle v Karlíně – Poslední jeho divadelní role v angažmá nejen v Karlíně, ale ve stálém angažmá vůbec, se stal odpůrce zemědělského združstevňování Florián Ferkl v neúspěšné opeře o kolektivizaci vesnice Zavinil to Ferkl? (1953). Burian přesto zůstal v angažmá až do roku 1957, kdy jej tehdejší karlínský ředitel a někdejší Burianův zaměstnanec Julius Lébl musel s těžkým srdcem propustit. Ale zůstala mu možnost vystupovat v estrádách a zájezdových programech. V angažmá v Hudebním divadle v Karlíně byl 7 let od roku 1950. (Pokračování textu…)
21. listopadu 1957 Supraphon BALADA KRVE, ROZKOŠE A SMRTI; Eduard Bass, klavír Josef Filaun, nahráno ve studiu Mozarteum – první vydání 1957
30. listopadu 1957 Supraphon PROSÍM JÍZDENKU (Starý Berounský); Vlasta Burian, dále účinkuje Josef Steigl – první vydání 1997
1958 – VLASTA BURIAN /střihový dokument/ – režie: Bohumil Brejcha; komentář: František Filipovský (Pokračování textu…)
1958 – ČERTŮV MLÝN /hlas starého čerta/ – režie: František Filip; mluví: Jiřina Jirásková, Josef Bek … (Pokračování textu…)
1961 nakladatelství Orbis, Praha Emil Artur Longen: C. K. polní maršálek a jiné hry Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
31. ledna 1962 – umírá na plicní embolii – Vlasta Burian hrál do „posledního dechu“, aby se uživil, musel vystupovat na estrádách i v nemoci. Poslední představení odehrál s těžkým zápalem plic. Umírá na plicní embolii, doma, v blízkosti své ženy Niny Burianové. O devět týdnů později (10. dubna 1962) umírá. Svůj odpočinek oba nalezli v rodinné hrobce paní Niny na Vinohradském hřbitově až do 8. února 2002, kdy jsou oba převezeny na Vyšehradský hřbitov. „Ležel, přestal mluvit, točil se čelem ke zdi a tak umřel.“ – Stella Zázvorková – Ondřejovi Suchému (Pokračování textu…)
10. dubna 1962 umírá manželka V.B. Nina Burianová. – necelé tři měsíce po Vlastovi Burianovi.
1. prosince 1963 – KRÁL KOMIKŮ /střihový/ – režie: Vladimír Sís, Rudolf Jaroš; hudba: Zdeněk Liška; hrají: Jiří Štuchal, Miloš Patočka (Pokračování textu…)
1966 O 29 0551-4 Supraphon Italská opera; Burian, Pták – Dějiny českého divadla, zvuková dokumentace
14. července 1966 Supraphon V ADVOKÁTNÍ PORADNĚ; A. Duschner, účinkuje Josef Steigl – nahrávka dokončena 14.7.1966
14. července 1966 DV 15300 Supraphon VLASTA BURIAN VE ZVUKOVÝCH VZPOMÍNKÁCH; (1. stana: V Italské opeře – Ve škole – Na řečnické tribuně – Na cestách – Při svěcení praporů – Jako C. a K. polní maršálek; 2. strana: Snímky z let 1951-57: V advokátní poradně – Na nádraží – V záchvatu smíchu
14. července 1966 – dokončeno – Supraphon NA ŘEČNICKÉ TRIBUNĚ; Vlasta Burian, klavír Dalibor Pták – první vydání 1966
14. července 1966 – dokončeno – Supraphon NA NÁDRAŘÍ; Vlasta Burian, účinkuje Josef Steigl, Josef Filaun – první vydání 1966
1967 nakladatelství DILIA, Praha Jiří Verner: U pokladny stál Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1969 Orbis-Praha – 11-036-69; 09/20 – 1. vydání
1970 1018 0779 G Supraphon VLASTA BURIAN VE FILMOVÝCH VESELOHRÁCH; 1. strana: Anton Špelec, Ostrostřelec (Čs. film); 2. strana: Tři vejce do skla (Čs. film)
10. února 1971 Supraphon CHALOUPKA S PALOUKEM; Jiří Berkovec, Jiří Aplt, hraje Pražský rozhlasový orchestr – nahráno v Čs. rozhlase – rok prvního vydání 1972 * (nahrávka dokončena 28.2.1971 – první vydání 1972 – nahráno Divadlo hudby)
23. záři 1975 – dokončeno – Supraphon UČITEL A ŽÁCI; Vlasta Burian – první vydání 1977
1979 Emil Artur Longen: Král komiků ilustrace: Miloš Nesvatba – úryvky z nedokončených pamětí Vlasty Buriana, připravovaných Josefem Trägrem a z článků Jana Klepetáře a E. A. Longena Melantrich Praha – 32-001-79; 13-33 – 3. vydání
1983 1218 0621 22XF Supraphon (VT 8308-2) HUMOR VLASTY BURIANA 1.; (1. strana: V zajetí smíchu – Reformní snahy barona Kleinhampla – Písnička o vltavským korytě – Balada krve, rozkoše a smrti – V italské opeře – Na řečnické tribuně – Chaloupka s paloukem; 2. strana: Na nádraží – Kos – Kadlata – Učitel a žáci – Zamotané příbuzenstvo – C. a K. polní maršálek; 3. strana: Anton Špelec, ostrostřelec – Při svěcení praporu – Na cestách; 4. strana: Tři vejce do skla – Hovor s malým Mílou – V advokátní poradně – Ta zdejší hospoda
1985 Bronzová busta od sochaře Otakara Švece v Malém divadle – (Jaromír Farník). Nikdo neví kde se tam přesně vzala, údajně byla majetkem sbírky Waldemara Matušky, který byl obdivovatelem Vlasty Buriana. Podle ní pak nechali vytvořit bustu na hrob na Vyšehradě – kterou ukradli a dnes místo ní jsou tam Vlastovi ruce. Existuje fotografie, kde Vlasta Burian stojí Švecovi při práci modelem.
1986 1218 4087 Supraphon HUMOR VLASTY BURIANA 2.; (1.strana: ukázky z filmu Funebrák – U sněděného krámu – Ducháček to zařídí; 2. strana: Nezlobte dědečka – U pokladny stál – Když Burian prášil
1986 Československý filmový ústav v Praze – 83-77/85 – 1. vydání
1987 – PORTRÉT KRÁLE KOMIKŮ /dokument/ – režie: Bohuslav Musil; komentuje: Josef Abrhám (Pokračování textu…)
listopad 1989 po listopadu 1989 Rozsudek z roku 1947 byl zrušen a uznán za protizákonné.
duben 1990 – rehabilitace – JUDr. Miroslav Vlk, člověk s mimořádným smyslem pro čest a spravedlnost. A jediný vyšetřující soudce, který byl od první chvíle, kdy se v roce 1945 dostal k „případu Vlasta Burian“, přesvědčen o nevině Vlasty Buriana. Pokouší dosáhnout úplné oficiální rehabilitace pro Vlastu Buriana. (Pokračování textu…)
1991 nakladatelství Divadelní revue, 3, Praha Jiří Voskovec, Jan Werich, Vlasta Burian: Sanatorium doktora Hormona, č. 1 Vlasta Burian sice není autorem, ale můžeme předpokládat autorskou spoluúčast – u většiny vydání upozorňují na to, že byla upravena podle nápovědní knihy Burianova divadla – text je obohacen o Burianovu dikci a slovník a blíží se podobě, jaká skutečně zněla v inscenaci. (Vladimír Just)
1991 Svět v obrazech a.s. – 80-7077-684-6 – 1. vydání
1991 ČTK – Pressfoto – 80-7046-054-7 – 1. vydání
1991 Magnet – TS 13/33 80-85110-60-1 – 1. vydání
1991 1. vydání – 1991 – GT Club Praha
1993 Akademie věd ČR – 80-200-0490-4 – 1. vydání
duben 1994 – veřejně rehabilitován – Tři roky trvala velká cesta k úplné oficiální rehabilitaci Vlasty Buriana. Když v roce 1990 usilovně začal JUDr. Miroslav Vlk, člověk s mimořádným smyslem pro čest a spravedlnost. A jediný vyšetřující soudce, který byl od první chvíle, kdy se v roce 1945 dostal k „případu Vlasta Burian“, přesvědčen o nevině Vlasty Buriana. Opakovaně a vytrvale žádal na Generální prokuratuře a Ministerstvu vnitra ČR nic než spravedlnost. Později si přivzal k podpoře Ondřeje Suchého a později i PhDr. Vladimíra Justa, který už dříve usiloval o totéž, svůj boj za očištění památky Vlasty Buriana po třech letech vyhrál. „Burian byl veřejně rehabilitován v dubnu 1994. 8. března roku 1996 opouštěl JUDr. Miroslav Vlk ve věku 82 let tento svět s pocitem, že dosáhl svého a že neodchází od „rozdělaného případu“.“ Ondřej Suchý /Vlasta Burian na cestě do 21. století – 2001/ “ Teprve po roce 1994 byl Vlasta Burian na základě rozhodnutí ministerstva vnitra občansky a právně rehabilitován odsuzující rozsudek z r. 1947 (jenž nabyl právní moci od r. 1949), byl totiž dodatečně anulován, čímž nabyl právní moci předchozí osvobozující rozsudek z r. 1946.“ Vladimír Just /Mystérium smíchu – 1991/ DĚKUJEME! (Pokračování textu…)
1. ledna 1995 SU 5013-2 Supraphon TO NEJLEPŠÍ ZE ŠVEJKA V PODÁNÍ JANA WERICHA; Jaroslav Hašek -I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10)
1. ledna 1996 SU 5129-2 Supraphon HERCI ZPÍVAJÍ KDYŽ DO DISKRÉTNÍCH CUKRÁRNY STĚN…; Rosito, Rosito (Mariška tango)
1. ledna 1996 SU 5110-2 Supraphon HITIY VLASTY BURIANA 1 /To neznáte Hadimršku/; Popletená píseň – Vlasta Burian v obrazárně – Italská opera I. a II. část (Parodie) – C. a K. polní maršálek – A co potom – Růžové psaníčko – To neznáte Hadimršku – Svatební obřady – Já mám v lese doubeček – Už to máme hotový – Anton Špelec, ostrostřelec – Balada o Deliriu Tremens – Diuný věci – Kůň vojína Hlinomaze – Vařím si vejce na měkko – Dědeček pokračuje
2011 VESELÉ VYPRÁVĚNÍ DĚTEM – souborné vydání Pohádek V. B., bez uvedení zepisovatelů, ilustrace Vojtěcha Kubašty Thalia Praha – 80-900684-4-8 – 3. vydání
1. ledna 1997 SU 5111-2 Supraphon HITY VLASTY BURIANA 2 /Přednosta stanice/; Na cestách – Mládenci sláva – Při svěcení praporů – Hople – Pople – Pahorek – Portorico – Ta naše kolej – Kupředu, kupředu – U nás v Petrohradě – Dobrrou noc, Good Night – Přednosta stanice – Zamotané příbuzenstvo – Smích – Kos – Zvířata mám rád – Dvě anekdoty – Prosím jízdenku (Starý berounský)
8. listopadu 1998 Odhalení pamětní desky na Burianově vile v Dejvicích. Autorem: akademický sochař Josef Nálepa.
25. listopadu 1998 Pojmenování pasáže v Divadle Komedie (dříve Divadlo Vlasty Buriana) na Pasáž Vlasty Buriana a ve foyeru odhalena busta.
1. ledna 1999 Supraphon HITY VLASTY BURIANA 3 /In Italien/; Vdovec I. a II. díl – Písnička o tom vltavském korytě – Burian ve škole – Slavnostní řeči I. a II. díl – Chuchajda – Kravička a voleček – In Italien (Když jsme byli v Itálii) – Co bych se bál – Tři vejce do skla: Já neříkám tak, ani tak – Oči čérné – Pozvala mne jedna kněžna – V advokátní pordně – Vzpomínky fotbalového brankáře – Balada krve, rozkoše a smrti – Chaloupka s paloukem
9. března 2000 Odhalení pamětní desky ve vstupní hale stadionu A. C. Sparty Praha na Letné. Autorem pamětní desky je Jan Slovenčík.
říjen 2000 Ve Voskovém muzeu odhalena jeho vosková figurína v převleku C. a K. polního maršálka.
2001 nakladatelství Akademie věd ČR – 80-200-0861-6 – 2. vydání
2001 nakladatelství Brána – 80-7243-111-0 – 1. vydání
2001 Formát – 80-86155-65-X – 1. vydání
8. února 2002 – Vyšehradský hřbitov (Slavín) – přenesení jeho ostatků společně s jeho ženou Ninou z Vinohradského hřbitova na Vyšehradský hřbitov (Slavín). (Pokračování textu…)
2004 Ametyst – 80-85837-68-4 – 1. vydání
2004 Vila v Dejvicích Od roku 2004 ve vile v Dejvicích bydlí v pronájmu maďarský velvyslanec.
8. března 2004 SU 5551-2 Supraphon OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA I.; Jaroslav Hašek – I. díl V zázemí vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10)
19. dubna 2004 SU 5557-2 Supraphon ZLATO ČESKÉHO HUMORU MOJE ŽENA PIJE A DALŠÍ SLAVNÉ KOMICKÉ SCÉNKY; Zamotané příbuzenstvo – Smích (Vlasta Burian)
25. dubna 2005 SU 5657-2 Supraphon Vlasta BURIAN: TO NEJLEPŠÍ; (In Italien (Když jsme byli v Itálii – Italská opera I. a II. část – Burian ve škole – Chuchajda – Dvě anekdoty – C. a K. polní maršálek – Kůň vojína Hlinomaze – Oči černé – Pozvala mě jedna kněžna – V advokátní poradně – Chaloupka s paloukem – Prosím jízdenku (Starý Berounský) – Přednosta stanice – Balada krve, rozkoše a smrti – Zamotané příbuzenstvo – Smích (Vlasta Burian)
2008 Gemmapress, spol. s.r.o. – 978-80-254-3641-7 – 1. vydání
30. března 2008 reliéf Viktorka Žižkov Na stadionu Viktorie Žižkov odhalení reliéfu Vlasty Buriana, připomínající působení v klubu v letech 1917.
6. října 2008 1784143 Universal Music, s.r.o. PÍSNIČKY Z BIOGRAFU; U nás v Petrohradě – Oči černé – Pozvala mne jedna kněžna do kiosku – In Italien – Rosita, Rosita – Gratulanti, Což neřekl ti zrak můj tisíckrát
17. října 2008 VT 8261-2 Supraphon OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA – raritní bonus; Jaroslav Hašek -I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10) – I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše (Příběh se psem Maxem)
17. října 2008 SU 5923-2 Supraphon OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA – KOMPLET 13CD; Jaroslav Hašek – I. díl V zázemí vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10) – I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10) – I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše (Příběh se psem Maxem)
24. listopadu 2008 VT 8311-2 Supraphon NĚMEC: PAN SANYTR CHCE SVŮJ TÁCEK A DALŠÍ SOUDNIČKY; Kos
2009 Ikar – 978-80-2491215-8 – 1. vydání
9. dubna 2010 Vlasta Burian se ocitl v Google Doodles, kdy si připomněli významní den našich dějin – 119. výročí narození našeho krále komiků. (jedná se o kresbu u vyhledávače u Google).
30. září 2010 Odhalení busty v historické radnici v Liberci, kterou vytvořil akademický sochař Jiří Gdovin.
14. listopadu 2010 VT 8296-2 Supraphon PERLIČKY STŘÍBRNÉHO PLÁTNA 1932-1969; Přednosta stanice
2011 odhalení pamětní desky v pražské Zoologické zahradě u pavilónu lachtanů jako poděkování za darování dvou lachtanů Hýta a Batul v roce 1934 a stal se tím jejich mecenášem.
2011 Machart, s.r.o. – 978-80-87517-23-9 – 1. vydání
16. listopadu 2011 CR0559-2 – Radioservis a.s. VOLÁ PRVNÍ REPUBLIKA! ANEB PRADĚDEČEK POSLOUCHÁ RÁDIO; Vlasta Burian ve školském rozhlase vypráví pohádku o husičkách (1938)
30. září 2012 VT 9243-2 – Supraphon VLASTA BURIAN VE FILMOVÝCH VESELOHRÁCH; Anton Špelec, ostrostřelec, Tři vejce do skla
17. července 2012 VT 9241-2 Supraphon (2. vydání) HUMOR VLASTY BURIANA 2.; ukázky z filmu Funebrák – U sněděného krámu – Ducháček to zařídí; Nezlobte dědečka – U pokladny stál – Když Burian prášil
17. července 2012 VT 9224-2 Supraphon VLASTA BURIAN ZPÍVÁ PÍSNIČKY Z FILMŮ; C. a K. polní maršálek – Anton Špelec, ostrostřelec – Rosito, Rosito (Mariška tango) – Svatební obřady – In Italien (Když jsme byli v Itálii) – Zapoměň, že už se loučíme – Zahrajte mi horny – U nás v Petrohradě – Kapitán Korkorán – Dobrou noc, Good Night – Co bych se bál – Já neříkám tak, ani tak (z filmu Tři vejce do skla) – Oči černé – Pozvala mne jedna kněžna (z filmu Tři vejce do skla) – Balada o deliriu tremens (z filmu U pokladny stál) – Ukolébavka (u filmu Ulice zpívá) – Z kocourkovských luhův a hájů – Gratulace ( z filmu Katakomby) – Přednosta stanice
30. září 2012 VT 8470-2 Supraphon JAK JE NEZNÁME ANEB ZNÁMÍ HERCI JAKO ZPĚVÁCI; Chaloupka s paloukem (Hadrian z Římsů); Ta zdejší hospoda (Paní Marjánka matka pluku) nahrávka dokončena 28.2.1971 – první vydání 1972 – nahráno Divadlo hudby
30. listopadu 2012 VT 9395-2 Supraphon ROZPRÁVKA O UMĚNÍ ANEKDOTÁŘSKÉM AJ. / JIŘÍ ŠTUCHAL, VLASTA BURIAN, OLDŘICH NOVÝ…; V ordinaci psychiatrově
3. prosince 2012 VT 8308-02 Supraphon (2. vydání) HUMOR VLASTY BURIANA 1.; (CD 1: V zajetí smíchu – Reformní snahy barona Kleinhampla – Písnička o vltavským korytě – Balada krve, rozkoše a smrti – V italské opeře – Na řečnické tribuně – Chaloupka s paloukem – Na nádraží – Kos – Kadlata – Učitel a žáci – Zamotané příbuzenstvo – C. a K. polní maršálek; CD 2: Anton Špelec, ostrostřelec – Při svěcení praporu – Na cestách; 4. strana: Tři vejce do skla – Hovor s malým Mílou – V advokátní poradně – Ta zdejší hospoda
22. dubna 2013 VT 9587-2 Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – DEJ GÓL, JEN GÓL. PÍSNĚ SE SPORTOVNÍMI NÁMĚTY; Sparta
20. května 2013 VT 9597-2 – Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – JÁ MÁM AUTOMOBIL, TEN MÁ DVĚ STĚ KOBYL; Automobilista
20. května 2013 VT 9596-2 Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – PÍSNĚ Z ČESKÝCH ZVUKOVÝCH FILMŮ I. 1930-1931; Mne koupali co děcko v horké lázni (To neznáte Hadimršku) – Weinlied (C. a K. polní maršálek)
25. června 2013 VT 9583-2 Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – PÍSNĚ Z ČESCKÝCH ZVUKOVÝCH FILMŮ II. 1932; Portoriko (Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa) – Rostia, Rosita (Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa) – Ta naše kolej (Funebrák) –
25. června 2013 VT 9599-2 Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – SETLEŘI: ZPÍVÁM, A TO MNĚ STAČÍ TANEČNÍ NAHRÁVKY Z LET 1931-1942; Píseň o duchu
29. března 2014 VT 8419-2 Supraphon TANGO, TANGO!; Rosito, Rosito (Mariška tango)
28. listopadu 2015 VT 7546-2 Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – PÍSNĚ Z ČESKÝCH ZVUKOVÝCH FILMŮ 1933-1934; In Italien (Když jsme byli v Itálii)
2016 Petrklíč – 978-80-7229-330-8 – 1. vydání
4. listopadu 2016 5727399 Universal Music, s.r.o. PÍSNIČKY Z BIOGRAFU; U nás v Petrohradě – Oči černé – Pozvala mne jedna kněžna do kiosku – In Italien – Rosita, Rosita – Gratulanti, Což neřekl ti zrak můj tisíckrát
2017 Albatros Media, a.s. – 978-80-259-0716-0 – 1. vydání
31. ledna 2017 VT 9440-2 Supraphon DĚJINY ČESKÉHO DIVADLA; Italská opera I. a II. část První vydání 1971
20. října 2017 SU 6450-2 Supraphon OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA; Jaroslav Hašek – I. díl V zázemí vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10) – I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u polního kuráta (kap. 10) – I. díl V zázemí Švejk vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše (Příběh se psem Maxem)
2. dubna 2018 VT 0681-2 Supraphon HISTORIE PSANÁ ŠELAKEM – KUPTE SI KYTIČKU. NAHRÁVKY Z LET 1929-1947; Vlasta s kytkou
25. května 2018 8594189130068 Padevět Tomáš KAREL VLACH ORCHESTRA 1951-1957; Když budem spolu, jednu neděli – Ta zdejší hospoda – Jednou budem ve stejném šatě – Píseň o soše – Já mám děvče z Granady – Zpropadené schody
5. října 2018 VT 8359-2 Supraphon HEZKÉ CHVILKY ORCHESTR KARLA VLACHA 15; Píseň o soše (z hudební komedie Schovávaná na schodech) – Já mám děvče z Granady (z hudební komedie Schovávaná na schodech)
19. října 2018 VT 5001-2 Supraphon SMÍCH PRODLUŽUJE ŽIVOT! 4; Humoresky (Biologické hodnoty – V ordinaci psychiatrově)
21. června 2019 VT 1055-2 Supraphon SMÍCH PRODLUŽUJE ŽIVOT! 7; Hovor s malým Mílou
22. listopadu 2019 VT 2512-2 Supraphon SUPRAPHON VYPRAVUJE…2 (NĚMEC, HAŠEK, NERUDA, ČAPEK, HAAS, RADA); Reformní snahy pana barona Kleinhampla
28. února 2020 VT 1551-2 Supraphon SMÍCH PRODLUŽUJE ŽIVOT! 10; Vařím si vejce na měkko
2020 Městská divadla pražská – 978-80-270-8652-8 – 1. vydání
1. dubna 2021 SU 6636-2 Supraphon PAVEL TAUSSIG: VLASTA BURIAN – ŽIVOT ZA SMÍCH; audio kniha; čtou: Radúz Mácha, Václav Jílek a Vladana Brouková; nahráno v únoru 2021 ve studiu MI 91 Popletená píseň; Vlasta Burian v obrazárně; Italská opera; C. a K. polní maršálek; A co potom?; Růžové psaníčko; To neznáte Hadimršku; Svatební obřady; Já mám v lese doubeček; Už to máme hotový; Anton Špelec ostrostřelec; Balada o deliriu tremens…; Diuný věci; Kůň vojína Hlinomaze; Vařím si vejce na měkko; Dědeček pokračuje; Burian cestující; Mládenci sláva; Při svěcení praporu; Hople-pople; Pahorek; Portorico; Ta naše kolej; Kupředu, kupředu; U nás v Petrohradě; Dobrou noc-Good Night; Přednosta stanice; Zamotané příbuzenstvo; Smích; Kos je vůl; Zvířata mám rád; Dvě anekdoty; Prosím jízdenku; Vdovec; Písnička o tom vltavském korytě; Burian ve škole; Slavnostní řeči I. a II.; Chachajda; Kravička a voleček; In Italien; Co bych se bál; Tři vejce do skla; V advokátní poradně; Vzpomínky fotbalového brankáře; Balada krve, rozkoše a smrti; Chaloupka s paloukem
“ Něco tady chybí, nebo je špatně? Napište nám! „
