Veselá sázka nejstarších pražských komiků
FILMOVÁ HUMORESKA PRO HODNÉ NÁVŠTĚVNÍKY BIOGRAFŮ OD 16 DO 85 ROKŮ OD JOSEFA ŠVÁBA-MALOSTRANSKÉHO
Zvěčnělý nestor českýchfilmových herců, Josef Šváb-Malostranský, který jako libretista a hlavní hvězda se představil v prvých kratičkých českých filmech z roku 1898, pracoval pak Častěji na filmových námětech. Otiskujeme pro zajímavost scénář veselého filmu, který Šváb napsal, a v němž vedle něho měli účinkovat známí Pražští komici Charvát, Kovář a Marek, na které si jistě mnoho našich čtenářů ještě vzpomene.
Vsádka*) I. Vzácní přátelé našeho „biáčku” Povím Vám kratičkou pohádku, jen prosím Vás, nikdo neusněte.
Obraz 1.Starý pán, neb sám režisér toho filmu v domácí čepičce sedí v pohodlném křesle a vypráví obecenstvu:
Vsádka 2. Nebudu Vám povídati žádnou pohádku o králích …
Obraz 2. Ruka, která drží čtyři krále karetní hry: žaludského, kulového, červeného a zeleného.
Vsádka 3. Ani o žádném starém zámku …
Obraz 3. U vrat visí starý zámek otvírací.
Vsádka 4. Ani o nějakém draku …
Obraz 4. Velký papírový drak, jakého pouštívají naše děti na provázku.
Vsádka 5. Ani dnes neuvěřitelnou pohádku, že bývalo šest párků (uzenek) za 25 kr., rohlík za 2 krejcary, džbánek dobrého piva za 6 krejcarů a celá husa s pěti žejdlíky sádla za 2 zlaté 50 krejcarů.
Obraz 5. Šest pořádných uzenek, slaný rohlík, džbánek piva, z něhož se bělá pěna, a tučná, pečená husa na pekáči.
Vsádka 6. Ne, to není moderní, ale povím Vám zcela něco jiného, co poslouchá se jako ta pohádka, jen poslouchejte!
Obraz 6. Vypravěč dále mluví a při tom rukama gestikuluje.
Vsádka 7. V útulném koutku Malé strany stojí roztomilá hospůdka, která odedávna se jmenuje „Zlatá studna”.
Obraz 7. Pohled zvenčí na restauraci „Zlatá studna”.
Vsádka 8. A z této „Zlaté studny” je čarokrásný pohled na naši zlatou matičku Prahu.
Obraz 8. Pohyblivý pohled na Prahu ze „Zlaté studny“.
Vsádka 9. A zde se pravidelně scházel čtyřlístek starých komiků: Charvát, Kovář, Marek a Šváb.
Obraz 9. Jmenovaní čtyři komikové jdou společně uličkou ke vchodu „Zlaté studny”, pak po schodech a konečně do zahrady. U vchodu je vítá hostinský s čepičkou na hlavě. (Hostinského nejlépe by mohl hráti pan V. Weiss, známý pražský komik.)
Vsádka 10. Zde sedávali u „Mošnova stolu”. Sem rovněž chodíval král všech komiků a chlouba Národního divadla Jindřich MOŠNA.
Obraz 10. Stůl ve „Zlaté studni”, nad ním pověšena podobizna Jindřicha Mošny s nápisem: Mošnův stůl. U něho sedí v nejveselejší náladě jmenovaní čtyři komikové, s chutí jedí a pijí, s nimi i hostinský a číšník.
Vsádka 11. Zde nebyla nikdy nouze o veselou náladu, a zvláště když Marek spustil při kytaře svou zamilovanou píseň: „Marjáno, brnkni na to piano. . . ”
Obraz 11. Marek při kytaře zpívá, ostatní s pietou poslouchají; někteří hosté stojí kolem a poslouchají.
Poznámka: Tento snímek může býti tak dlouhý, aby někdo v orchestru mohl aspoň jednu sloku této písně zazpívati, takže pro promítání mělo by to svůj půvab jako drobeček zpívaného filmu.
Vsádka 12. Po písni následoval potlesk hodinu trvající, při němž se nikdo neobsluhoval.
Obraz 12. Všichni tleskají až z nich pot teče (jeden holohlavý plácá si na lysinu).
Poznámka: Pro efekt může skutečně několik lidí tleskati v orchestru.
Vsádka 13. Ba i hodiny v kuchyni se daly do tleskání.
Obraz 13. Restaurační hodiny dávají do sebe ručičky, jako by také tleskaly.
Vsádka 14. Nejveseleji ale bylo na sv. Aloise, kdy měl Charvát svátek a každý mu přinesl nějaký dárek.
Obraz 14. Charvát sedí v květinami okrášleném křesle a přijímá dary. Marek nese láhev Saratice, Kovář mu nese pouťovou frkačku, Šváb nese dětskou čepičku s cintáčkem a nápisem: „Maminčin mazlíček“ a hned mu ji zavěsí, hostinský mu nese na míse kyselé okurky. Obdarovaný děkuje a líbá je.
Vsádka 15. Blažený oslavenec místo aby zaplatil za všechny útratu, uzavřel neuvěřitelnou sázku: že během 25 minut předvede celý týdenní repertoir Národního divadla, sestávající z devíti celovečerních her.
Obraz 15. Charvát živě mluví — ostatní se diví.
Vsádka 16. Sázka přijata, smlouva podepsána a stanovena cena vítězi bobkový věnec.
Obraz 16. Podáním ruky sázka přijata, smlouva se podepisuje, při čemž někdo udělá kaňku (detail) pak ji olízne. Šváb vytahuje veliké hodinky a Charvát odchází do kuchyně.
Vsádka 17. Sázka začíná o šesté hodině.
Obraz 17. Kapesní hodinky ukazují šest hodin (detail). — Všichni usednou a Charvát nese z kuchyně košík s rekvisitami. Charvát pak ukazuje:
Vsádka 18. Pondělí: Dvořákova opera: ČERT A KÁČA.
Obraz 18. V jedné ruce bří. Lovosických známý likér „Čert”, v druhé ruce dřevěnou dětskou káču.
Vsádka 19. V úterý Scribeho: „Sklenice vody.”
Obraz 19. Vezme se stolu sklenici (odlivku) a naleje do ní z láhve minerálku, třeba s Ivankou, která by mohla zaplatit něco za tu reklamu.
Vsádka 20. Ve středu odpoledne pro studenty Hauptmannův: „Potopený zvon”.
Obraz 20. Malý zvoneček pustí do sklenice s minerálkou.
Vsádka 21. Ve středu večer Shakespearovo: Mnoho povyku pro nic za nic.
Obraz 21. Ze sklenice vyndá zvonek, vezme šumící prášek a pustí jej do vody a ten se viditelně rozpouští.
Vsádka 22. Ve Čtvrtek Štolba: „Vodní družstvo.”
Obraz 22. Vyleje ze sklenice šumivou vodu, naleje novou minerálku a dá do vody dvě pijavky a zlatou rybičku. To se ukáže v detaile zvětšené. Možno také promítnouti na smějící se solisty.
Vsádka 23. V pátek B. Smetany: „Tajemství”.
Obraz 23. Vezme z koše zavřený kornout, na kterém je velký otazník.
Vsádka 24. V sobotu Gorkého: „Na dně”.
Obraz 24. Vezme na stole nedopitou sklenici piva, pivo vypije až ke dnu a hodí tam malou žabku, která tam běhá. Možno to se žabkou zvětšiti.
Vsádka 25. V neděli odpoledne A. Dumase: „Dáma s kameliemi”.
Obraz 25. Známá společenská hra „dáma”. Na prkně dámy as dvě kostky „dámy” a dvě nebo tři papírové nebo skutečné kamelie.
Vsádka 26. V neděli večer B. Smetany: „Prodaná nevěsta.”
Obraz 26. Loutka, představující nevěstu, vedle ní účet pražského hračkářského závodu (který tu reklamu zaplatí) 1 loutka nevěsty 25,- Kč. S díky zapraveno!
Vsádka 27. Celá ta produkce netrvala ani dvacet minut.
Obraz 27. Hodinky ukazují 6 hodin a 19 minut.
Vsádka 28. Opět ozval se hřímavý potlesk nejen všech diváků —
Obraz 28. opakování obrazu č. 12.
Vsádka 29 — ale i těch hodin v kuchyni.
Obraz 29. opakování obrazu č. 13.
Vsádka 30. Nastalo gratulování vítězi, který podle Vymazala snadno a rychle zvítězil více než o „koňskou hlavu”.
Obraz 30. Všeobecné gratulování a objímání.
Vsádka 31. Náhodou zde přítomný český lilipután z hotelu Šroubek pan Hrouda přednesl k jubilantovi dojemnou řeč.
Obraz 31. Pan Hrouda má řeč k jubilantovi, který poslouchá a pak liliputána vyzvedne a políbí.
Vsádka 32. Při té řeči se rozplakalo nejen všechno posluchačstvo —
Obraz 32. Všichní přítomní pláčí. Komicky.
Vsádka 33 — ale také oslavencovo kuří oko na levé noze od srdce uronilo pár slz.
Obraz 33. Veliká kašírovaná bosá noha (vypůjčená od Böhma) má velikou slzu (skleněnou) u kuřího oka.
Vsádka 34. Ale bobkový věnec pro oslavence Šváb marně sháněl, přinesl tedy věnec fíků, a odevzdal
mu jej sedě na „bobku”.
Obraz 34. Šváb, celý udýchaný, přinese věnec fíků a za smíchu ostatních odevzdává mu jej, sedě při tom „na bobku”.
Vsádka 35. Bodrý hostinský k oslavnému zakončení originelní sázky věnoval několik lahví šampaňského „Cháteau Mělník”, které pro nás vynašel otec vlasti Karel IV., abychom se dobře poměli.
Obraz 35. Detail Mělnické šampaňské (reklamu tu může zaplatit mělnická výrobna) a pak všichni z pohárů pijí ten vzácný mok.
Vsádka 36. A ten den „naše veselé kvartetto“ ubíralo se trochu nejistě a hodně vesele ze „Zlaté studny” domů.
Obraz 36. Všichni čtyři (Charvát, Marek, Kovář, Šváb) při měsíčku odcházejí, zavěšeni kol krku jeden do druhého, vesele uličkou od „Zlaté studny.” Jeden krajní hraje na foukací harmoniku.
Vsádka 37. Děkuji Vám ze srdce, Že jste se zúčastnili té dnešní veselé sázky a prosím Vás, mějte v lásce ty naše komiky, kteří Vás často pobavili, a i po své smrti budou běhati pro Vás i Vaše potomky po plátně našich biografů. Díky Vám!
Obraz 37. Mluvčí neb režisér z obrázku 1. přátelsky děkuje všem návštěvníkům biografu a uklání se jim.
* ) Nezvyklé slovo „vsádka” značí titulek. Jedná se o mezititulky v němém filmu, které nahrazují mluvené slovo a uvádí děj filmu správným směrem.
Kinorevue 28/1935 (27-29)
v původním jazyce a stylistiky