Archiv měsíce: Listopad 2019

Premiérová kina – 23.11.-29.11.1934

16.11..-22.11.1934 ADRIA /Praha II, Jungmanova 41/ Matka Kráčmerka režie: Vladimír Slavínský hrají: Antonie Nedošínská, Theodor Pištěk, Hana Vítová, Rolf Wanka premiéra: 09.11.1934 (2. týden) ALFA /Praha II, Václavské nám. 30/ Chopinův valčík na rozloučenou AVION /Praha II, Václavské nám. 49/ Program podle návěsti BERÁNEK /Vinohrady, Londýnská 26/ Žid Süss GAUMONT /Praha II, Václavské nám. 51/ U...

21.11.1934 – Drobné příspěvky

21.11. – 27.11.1934 Drobné příspěvky  „Jedná se o francouzskou versi filmu „Hej rup!“. Producent Emil Meissner odjel do Berlína a do Paříže, aby obchodně dojednal natáčení francouzské verse nového filmu V. & W. „Hej rup!“. Francouzská verse filmu „Hej rup!“ bude natočena v Praze za režie Mac Friče s Voskovcem a Werichem v hlavní úlohách. Na scenariu francouzské verse, která bude vhodně upravena podle...

21.11.1934 Hovoříme s lidmi od filmu

VLADIMÍR SLAVÍNSKÝ o svých začátcích a o „Matce Kráčmerce“ Požádali jsme rež. Slavínského, aby nám něco vypravoval o svých filmových začátcích a o novém filmu „Matka Kráčmerka”. Docela volně, bez stereotypních otázek při interviewech. „Je mi letos čtyřiačtyřicet a je tomu právě dvaadvacet let (řekl bych zrovna půl mého života, kdyby to neznělo tak neskromně), co jsem zkusil své...

21.11.1934 – Nejmocnější filmový magnát – obecenstvo?

Nejmocnejší filmový magnát – OBECENSTVO? KAREL SMRŽ    Posledním a vlastně jediným konsumentem filmové produkce je — obecenstvo . . .   Tato milionová armáda, plnící denně přepychové prostory velkoměstských kin, lesknoucí se zlatem — stejně jako jednoduché sály venkovských biografů a plátěné boudy kočovných elektrických divadel, platí si scenaristy, režiséry, operatéry, hvězdy i statisty a celý pestrý...

Premiérová kina 16.11.-22.11.1934

16.11..-22.11.1934 ADRIA /Praha II, Jungmanova 41/ Matka Kráčmerka režie: Vladimír Slavínský hrají: Antonie Nedošínská, Theodor Pištěk, Hana Vítová, Rolf Wanka premiéra: 09.11.1934 (1. týden) ALFA /Praha II, Václavské nám. 30/ Hej-rup! režie: Martin Frič hrají: Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Josef Skřivan, Theodor Pištěk premiéra: 26.10.1934 (4. týden) FÉNIX /Praha II, Václavské nám. 60/...

14.11.1934 – Drobné příspěvky

„Příští film Mac Friče. Jako příští film natočí rež. Mac Frič veselohru „Ať žije nebožtík“ s Hugo Haasem v hlavní úloze. Scenario, které píše Frič s Haasem, bude v těchto dnech dokončeno.“  (P)  „Voskovec a Werich jako Robinson a Pátek do Afriky.  Příští filmem Voskovce a Wericha bude exotická veselohra „Robinson a Pátek“. Bude to opět kolektivní film, který bude natočen ve stejném složení...

14.11.1934 – Několik kroků zpět – Karel Smrž

NĚKOLIK KROKŮ ZPĚT… KAREL SMRŽ  V technickém museu na Hradčanech najdete v malých, kulatých plechovkách prvé české filmy. Tyto patnáctimetrové kotoučky, jež před třicetišesti lety proběhly po prvé mechanismem primitivního Lumiěrova přijímacího aparátu, mají už dávno za sebou dny své slávy. Celuloid pozbyl průhlednosti a zežloutlá emulse se odchlipuje na okrajích i kolem kulatých perforačních otvorů od svého podkladu.  Je...

Premiérová kina 09.11.-15.11.1934

02.11..-08.11.1934 ALFA /Praha II, Václavské nám. 30/ Hej-rup! režie: Martin Frič hrají: Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Josef Skřivan, Theodor Pištěk premiéra: 26.10.1934 (3. týden) FÉNIX /Praha II, Václavské nám. 60/ Matka Kráčmerka režie: Vladimír Slavínský hrají: Antonie Nedošínská, Theodor Pištěk, Hana Vítová, Rolf Wanka premiéra: 09.11.1934 (1. týden) Premiérová kina je skupina kolem...

07.11.1934 – Drobné příspěvky

07.11. – 14.11.1934 Drobné příspěvky  Zlatá medaile rež. Slavínskému.  Letos k 28. říjnu byla udělena zlatá medaile Filmového Kurýru rež. Vladimíru Savínskému za jeho film „Zlatá Kateřina“, jako nejlepší a obchodně nejúspěšnější český film v plynulém období. Film vyrobila pražská Ufa. (FTK) „Píseň domova“ – slovensky mluvený film. V novém filmu režiséra Josefa Rovenského „Píseň domova“, jehož děj se odehrává...

07.11.1934 – Julius Schmitt a Karel Hašler o Ranních červáncích

Julius Schmitt a Karel Hašler o „RANNÍCH ČERVÁNCÍCH“  Národních filmů jsme již viděli hezkou řádku. Dobrých i špatných. Osud všech se stýkal ve dvou bodech, byly dobře míněny — ale špatně pochopeny. Snad se ani nechtělo chápat. Vidět výsek naší, naší historie bez pozlátka, bez cizí ideovosti, zdálo se to tak divné — cizí! „Zapadlí vlastenci”, „Psohlavci”, „Svatý...