Štítek: Rozhovor

S cizími penězi nelze hazardovat – Emil Synek

S cizími penězi nelze hazardovat Známý dramatický spisovatel a Žurnalista Emil Synek bude režírovat český film „Jana” podle vlastního námětu. Vyžádali jsme si od autora několik podrobností o připravovaném filmu.  V čem vidíte krizi dnešní filmové výroby?  Dá-li se mluviti o krizi současné filmové výroby, pak je to krize filmového námětu, prostě látky. Zejména u nás se stal film...

OKTAVANKA filmovou hvězdou – Hana Bělská

OKTAVÁNKA filmovou hvězdou  Mladá Pražanka Hana Bělská, která dosud ve filmu nehrála, byla angažována režisérem Vlad. Slavínským do filmu „První políbení”, který vyrábí Julius Schmitt. Slečna H. Bělská vypravovala nám při návštěvě v naší redakci něco ze svého života:  Hana Bělská začala své vypravování vzpomínkou na své první vystoupení, když jí byly 4 roky. Tehdy hrála svou první...

Hovoříme s lidmi od filmu – Ferdinand Hart

Hovoříme s lidmi od filmu FERDINAND HART mluví o filmu  Vysoká, ramenatá, snad trochu hřmotná postava; zajímavě klenuté čelo s širokými spánky, pod hustým obočím dvě bystré, pronikavé oči, tvrdošíjné rty, hranatá, energická brada vnější portrét Ferdinanda Harta. Mihl se několika filmy (melancholický, sedminásobný vrah v „Mazlíčkovi“, Podskalák Lopata ve filmu „V tom domečku pod Emauzy“ a naposled ve filmu...

Hovoříme s lidmi od filmu – Gustav Fröhlich

Hovoříme s lidmi od filmu S Lídou Baarovou a Gustavem Fröhlichem V Praze  Zimní zahrada v hotelu Alcron. Vůně tacet, azalek a japonských hyacint se mísí s lehoučkým a sotva znatelným aromem cheriho. V čele stolu sedí mladý, štíhlý muž, plavé vlasy se odrážejí od „tmavšího tónu pleti a kontrastují s temně modrým odpoledním oblekem. Hovoří, žádnou otázku nenechává bez odpovědi. Chvílemi se na vysokém čele...

06.02.1935 – Hovoříme s lidmi od filmu – Otomar Korbelář

Hovoříme s lidmi od filmu S mnoha PŘEKÁŽKAMI za Otomarem Korbelářem  Interview (čti in’tervju), anglicky rozmluva, rozhovor, nejčastěji novináře s významnou osobou,která má projevit své názory k daným otázkám. Tahle definice stojí v kterémsi naučném slovníku a vystihuje jistě správně a co nejstručněji podstatu interviewu. Bohužel musím doznat, že není úplná — patří k ní totiž „recept”, jak přimět onu významnou osobu k projevení...

09.01.1935 – V Kojeticích s Jarmilou Beránkovou

Hovoříme s lidmi od filmu V KOJETICÍCH s Jarmilou Beránkovou  „Ne, opravdu nevím, co bych vám o sobě pověděla. Nic zajímavého nebo zvláštního nedělám —skutečně nevím!”  Tím začíná můj interview s mládím, opravdickým mládím s modrýma očima a plavými vlasy s naší nejmladší, Jarmilou Beránkovou. A přece tahle děvucha, která o sobě tvrdí, že nic „zvláštního nebo zajímavého” nedělá, tolik pomohla dobrému jménu českého...

05.12.1934 – Iterview s fotografiemi – Světla Svozilová

Hovoříme s lidmi od filmu Iterview s fotografiemi, čili herecká osobnost SVĚTLY SVOZILOVÉ  Interviewovat Světlu Svozilovou není lehkým úkolem a musím se přiznat, že se mi můj úmysl nepodařil plně. Skromná a prostá, není Svozilová přítelkyní rozhovorů o sobě. Na filmové premiéře, na které jsem se s ní setkala, vymlouvala mi horlivě můj záměr uveřejniti s ní rozmluvu, a teprve když jsem se nedala,...

21.11.1934 Hovoříme s lidmi od filmu

VLADIMÍR SLAVÍNSKÝ o svých začátcích a o „Matce Kráčmerce“ Požádali jsme rež. Slavínského, aby nám něco vypravoval o svých filmových začátcích a o novém filmu „Matka Kráčmerka”. Docela volně, bez stereotypních otázek při interviewech. „Je mi letos čtyřiačtyřicet a je tomu právě dvaadvacet let (řekl bych zrovna půl mého života, kdyby to neznělo tak neskromně), co jsem zkusil své...

07.11.1934 – Julius Schmitt a Karel Hašler o Ranních červáncích

Julius Schmitt a Karel Hašler o „RANNÍCH ČERVÁNCÍCH“  Národních filmů jsme již viděli hezkou řádku. Dobrých i špatných. Osud všech se stýkal ve dvou bodech, byly dobře míněny — ale špatně pochopeny. Snad se ani nechtělo chápat. Vidět výsek naší, naší historie bez pozlátka, bez cizí ideovosti, zdálo se to tak divné — cizí! „Zapadlí vlastenci”, „Psohlavci”, „Svatý...

31.10.1934 – ROZHOVOR: Jan Sviták

Co vás, Pane režisére, přivedlo k námětu filmu „Dokud máš maminku”?  Byl to především ušlechtilý motiv a pak možnost propagace státní myšlenky, v našem případě letectví. Filmu je dána možnost vniknout mezi nejširší vrstvy obyvatelstva. A té nesmí být zneužito, naopak využito právě k tomu, co jsem řekl na počátku: k ušlechtilému motivu a k propagaci jakékoli státní myšlenky. K tomuto poznatku jsem přišel,...