07.11.1934 – KAT A BLÁZEN o filmu “Hej rup!”

Hej-rup! (1934) – © Meissner; foto Ströminger
Jiří Voskovec a Jan Werich

KAT A BLÁZEN o filmu „Hej rup!”

 V Šatně Osvobozeného divadla sešla se divná společnost: redaktor, kat a blázen. Po kratším tajuplném rozhovoru dohodli se Voskovec a Werich s redaktorem, Že něco napíší o filmu „Hej rup!”. Tady to je.

SVOBODNÁ PRÁCE.

 Při filmu Hej rup! měli jsme úplnou uměleckou svobodu: Mac Frič, my i naši spolupracovníci. Tento samozřejmý požadavek při každém uměleckém podnikání je u českého filmu bohužel tak vzácný, že je nutno jej zdůraznit vyskytne-li se. Emil Meissner, na rozdíl od ostatních podnikatelů, nám do ničeho nemluvil. Díky jemu nemusili jsme brát ohledy

  1. na dámy, které jsou příbuzné nebo známé s pány, kteří přicházejí ve styk s filmem, nebo tak tvrdí,
  2. na pány, kteří jsou zase jinak známí s dámami od výše zmíněných pánů,
  3. ani na jiné příbuzné příbuzných těchto pánů a dam.

 Rovněž nikdo od nás nežádal, aby v našem filmu zapadalo slunce výlučně za Hradčany, aby v druhém díle bylo zachyceno krmení racků, a aby hrdina filmu na konec zazpíval Dobrú noc, má milá v chodském kroji, což se prolne do národní výšivky. Toho všeho nás Emil Meissner ušetřil a za to mu děkujeme.

 DLOUHÉ FILMOVÁNÍ.

 Trvalo to i s přípravnými pracemi víc než půl roku. Tři měsíce jsme točili. Ježek a my jsme přišli o prázdniny Frič o režii jednoho filmu, Heller o natáčení dvou filmů. Musili jsme odložit premiéru v divadle, ve dne točit, večer zkoušet, v noci psát. Nelitujeme toho, pracovali jsme rádi a doufáme, že tato radost z práce bude na filmu vidět.

SPOLUPRACOVNÍCI.

Hlavní jsou Frič, Ježek, Heller, Formen (1) a Dr. Poledník, který přijímal zvuk. Se všemi se nám pracovalo dobře. S Fričem jsme si druhého dne tykali — škoda, že už ne před deseti lety. Nejsou to však jen oni. Všichni Se činili, aby zdolali překážky, které se tomuto filmu jako z udělání stavěly do cesty; i ti, o nichž se obyčejně nemluví: elektrikáři, stavěči, pomocní režiséři a lidé v laboratoři. Máme radost z atmosféry, která vznikla při filmování Hejrupu, a která pomohla a vytvořit anonymní kolektivum a náladu, při níž se všem dobře pracovalo. Bude-li film dobrý a bude-li mít úspěch, bude to zásluhou tohoto kolektiva a jeho dobré nálady.

POSLEDNÍ SLOVO MÁ FILM.

O obsahu Hejrupu neřekneme nic. Jestli se — bude mluvit za sebe sám. A když se nepoveď nám film poveď — zbytečně bychom mluvili předem.

(P)

Kinorevue 11/1934 (204-205)

v původním jazyce a stylistiky

(1) Formen = F. Formen je pseudonym pro Jiří Voskovec, Jan Werich, Václav Wassermann, Martin Frič

Pavel Stříbrný
administrátor stránek
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *