5.9.1934 – Benátský filmový veletrh

Jan Kučera

„Na měsíc srpen byl organisován italskou vládou v Benátkách mezinárodní filmový festival. Představíme-li si toto staroslavné město, kam téměř nezabloudil projev XX. století, máme pocit, že je to půda, kam se tak dnešní výtvor, jakým je kinematografie, nejméně hodí. Festivaly divadelní nebo hudební, výstavy malířství a sochařství naleznou ovšem v benátské architektuře nejlepší rámec a v připomínkách minulosti tohoto města nejlepší prostředí. (…)“ Jan Kučera; Kinorevue 2/1934 (25-29)

Jedná se o II. Mezinárodní filmový festival v Benátkách, který se každoročně koná na konci srpna nebo na začátku září. První festival se konal 6. – 21. srpna 1932 a byl založen hrabětem Giuseppe Volpi di Misurata. (DFA)

(…)“Víme všichni dobře, že umění v dnešní kinematografické výrobě je nerado viděno. Výrobci našich filmů jsou vesměs urputnými obchodníky, kteří se bojí každého, kdo jim nabídne stvořiti umělecké dílo, t. j. kdo o nich žádá svobodu ve volbě námětu a v jeho zpracování. Úzkostlivý obchodní systém filmové výroby utlačuje ducha, neboť potlačuje svobodu tvoření. Nuže, již předem jsme se obávali, zda bude benátský filmový festival kulturní událostí či stane-li se záležitostí obchodní. Tuto naší obavu podporoval i velký počet předvedených filmů. Vytrvalý a věrný divák festivalových představení mohl letos vidět 80 snímků. Když nyní uvážíme, že za nejlepších časů kinematografie, dokud nebyla hospodářská krise a tudíž ani tak velký strach z pokusů, a dokud vládl ještě film němý, vycházelo za rok ze všech atelierů, co jich je na světě, 5 až 7 snímků, jež bylo lze nazvat uměleckými, kdežto všechno ostatní bylo jen průmyslově vyrobeným zbožím, není divu, že nevěříme v to, aby na filmové přehlídce takového rozsahu převládla díla kulturně hodnotná. Naše očekávání špatného výsledku se splnilo. Žádný stát nepočítaje v to Rusko, nedodal na festival film, o němž by bylo lze říci, že je uměleckým činem, s výjimkou anglického kulturního snímku Muž z Aranu od Roberta Flahertyho.“ (…) Jan Kučera; Kinorevue 2/1934 (25-29)

Československý film byl zastoupen na MFF v Benátkách hned se čtyřmi filmy: Extase, Řeka, Zem spieva a Bouře nad Tatrami. (DFA)

(…) „Dení tisk přinesl zprávy o nesmírném úspěchu českého filmu, Machatého Extase. Tyto zprávvy byly pravdivé. Extase byla první úspěchem na slavnostech a Řeka bude druhým. Česká kinematografie dobyla si těmito dvěma díly největšího uznání a neobmezené důvěry. A příčina tohoto úspěchu tkví, že zvláště Extase, jsou vlastně snímky němými, v nichž řeč je jen formální a v nichž obraz vyjádří vše, co divák potřebuje.“ (…) Jan Kučera; Kinorevue 2/1934 (25-29)

Všechny čtyři snímky Extase, Řeka, Zem spieva, Bouře nad Tatrami si odnesla z MFF v Benátkách cenu města Benátek pro rok 1934. (DFA)

(…) „Řekli jsme, že letošní filmový festival nebyl událostí kulturní. Jednak proto, že filmové produkce nevydávají duchovně závadných děl. Jednak proto, že obecenstvo, na festival chodící, nebylo toho druhu, aby mělo zájem o uměleckou stránku filmů. Kino, v němž se festival konal, nebylo přímo v Benátkách. Řekli jsme hned na začátku, proč by to nebylo vhodné. Bylo však na jiném místě. Zahrada luxusního hotelu Excelsior v mondénních lázních benátských, na Lidu, byla přeměněna v hlediště biografu. Do něj se sházeli hosté hotelu, kteří přijeli na Lido lenošit a utrácet, oblékat se podle poslední módy a hrát bridge. Ti si žádali od festivalového programu prostou a lehkou zábavu. V okamžiku, kdy měli před sebou film, na jehož obsah a smysl by byli museli přemýšlet, dávali najevo pískáním, dupáním a křičením, že je jim snímek nemilý. Tak se stalo, že vypískali řadu filmů, mezi nimi jeden italský, ne právě nejhorší, a holandský, velmi vážný, kulturně historický obraz Mrtvá voda.

Doufejme, že příště pořadatelé budou nejen přísnější ve volbě promítaných filmů, ale i opatrnější ve vybírání místa, kde se má festival konat. Kdyby měl být opět na Lidu a kdyby měl být opět veletrhem a ne soutěží umělecké tvorby světové, pozbyl by onoho vysokého cíle, pro který jej italská vláda pořádá, a jenž, jak byl vyjádřen při zahájení festivalu, je v tom, podporovati a soustřeďovati kulturní filmovou tvorbu, jež může nejlépe, stát dorozumívacím prostředkem všech národů, vodítkem lidí jedné rasy k pochopení zájmů a potřeb rasy druhé a tak urychlovat ono rozumné a úctyplné sblížení všech, jež je zárukou světového míru.“

Jan Kučera – Kinorevue 2/1934 (25-28)

přepis v původním jazyce a stylistiky