29.05.1935 – 04.06.1935 Drobné příspěvky
„Ota Heller filosofuje retrospektivně. Na Barrandově filmuje se právě klasická komedie F. X. Šamberka „Jedenácté přikázání”. Je to retrospektivní film ze začátku XX. století a jeho režisér Mac Frič i vedoucí produkce řed. V. Kabelík hledí, aby film v každém detailu ve stavbách, výpravě, kostýmech i líčení herců odpovídal stylu let 1900—1907. Při natáčení silvestrovské scény, při níž je na jevišti velký nápis 1900, se najednou operatér Heller zamyslí a povídá: „Tak já vám teda řeknu, když už to s tím filmem berete tak doopravdy a máme teďka skutečně rok 1900, že nemůžeme vůbec točit. Nemáme režiséra, poněvadž Mac se ještě nenarodil, tadyhle pan ředitel Kabelík se batolí někde po zemi a mně je zrovna 5 let.” (P)
Premiéra filmu: 30. srpna 1935. (DFA)
„Dr. E. Synek píše scenário filmu „Dítě lásky”. Dramatik a spisovatel Dr. Emil Synek pracuje na scenáriu filmu „Dítě lásky”, který bude natočen v barrandovských ateliérech v české a německé verzi. Producentem Emilem Meissnerem.“ (P)
Film „Dítě lásky“ jsem nenašel. Našel jsem jediný film od Emila Synka – „Jana“, který měl premiéru 11. října 1935. Byl natočen i v německé verzi „Jana, das Mädchen aus dem Böhmerwald“ a produkcí Meissner. (DFA)
„Pražští pouliční zpěváci ve filmu „Král ulice”. V novém Českém filmu rež. M. Cikána „Král ulice”, v němž titulní úlohu vytvoří Karel Hašler, bude účinkovat na 150 pražských pouličních zpěváků. Karel Hašler napsal pro film novou Písničku „Na světě máme jedinou matičku svou“. (P)
Premiéra filmu: 20. září 1935. (DFA)
„První políbení” ve střihu. Režisér Vladimír Slavínský pracuje na Barrandově na sestřihu a montáži nového českého filmu „První políbení”, který natočil pro výrobce Julia Schmitta.“ (P)
Premiéra filmu: 20. srpna 1935. (DFA)
„Český film „Klub tří”. Pražská spol. Starfilm uvádí nový český film „Klub tří”, který natočil rež. Oldřich Kmínek s Nelly Geierovou, Bedřichem Vrbským a Bedřichem Veverkou v hlavních úlohách.“ (P)
Premiéra filmu: 26. prosince 1935. (DFA)
„Filmová censura v dubnu. V dubnu bylo censurováno celkem 93 filmů s 97.060 m, Z nichž bylo 85 s 93.275 m zvukových. Na dramata připadlo 23 filmů, na veselohry 9, na krátké veselohry 14, na přírodní filmy 11, a časové 22 a na různé 14 filmů. Na domácí výrobu připadlo celkem 29 filmů s 24.280 m, t. j. 2 dramata, 6 veseloher, 5 přírodních, 5 časových a 11 různých filmů. Z celovečerních dramat a veseloher bylo čs. výroby 7, americké 12, německé 4, rakouské 3, francouzské a ruské po 2 a Švýcarské 1 film. Podle verzí bylo z nich 5 v České, 12 v anglické, 10 v německé a po 2 v ruské a francouzské řeči. Mládeži přístupno bylo 58 filmů s 26.005 m, kulturně výchovných bylo 10 filmů s 8070 m. Zakázány byly 3 filmy a sice 1 německý, 1 francouzský a 7 anglický. Z několika filmů byly vyloučeny závadné scény a titulky. Nové censurní povolení bylo vydáno na 29 filmů s 55.300 m.“ (FTK)
„Osudná chvíle” do ciziny. Český film „Osudná chvíle”, jehož světový monopol získala spol. PDC, půjde také do zahraničí, jak dosvědčuje řada jednání s filmovými kruhy v evropských státech, které o film projevují velký zájem.“ (FTK)
Premiéra filmu: 20. září 1935. (DFA)
„Korunafilm má vlastního dramaturga. Jako dramaturg a umělecký poradce byl získán novou spol. Korunafilm úspěšný mladý autor Otto Lampel, známý Z Činnosti v rozhlase a v Burianově divadle. Kromě amerických Columbia-filmů a několika filmů německých bude Korunafilm vyrábět také české filmy. Získala již opční právo na zfilmování Macharovy „Magdaleny” a několik práv k námětům lidových filmů.“ (FTK)
Od produkce Korunafilm (Korunu), jsem našel pouze jeden film – „Otec Kondelík a ženich Vejvara“ z roku 1937. Film Magdalena se nenatočil. (DFA)
„Dubbing-Studio zahajuje činnost. Dubbing-Studio, spol. s r. o. (Praha XII, Barthouova 70) zabývá se synchronizací všech filmů. Nyní si pořídilo Dubbing-Studio přijímací zvukovou kameru vlastního systému. Příjem zvuku je velmi dobrý, jak také zaručuje jméno známého odborníka ing. Vavřiny, který byl pověřen vedením Dubbing-Studia“. (FTK)
Kinorevue 40/1935 (275-277)
v původním jazyce a stylistiky