22.01.1935 – Film ovlivnil i bytová zařízení

Film ovlivnil bytová zařízení nejen v domácnostech diváků kin, nýbrž i filmových hvězd. Tady ovšem v dobrém slova smyslu, jak vidíte na obrázku z obývacího pokoje Lídy Baarové, vypracovaného podle architekta Josef Hesouna (foto Ströminger)

FILM ovlivnil i bytová zařízení

 Je to zcela přirozené, že naše bytová zařízení se v mnohém shlédla na filmové předloze. Zejména ženy, jež jsou pilnými návštěvnicemi kin a zároveň nejdůležitějším rozhodčím v zařízení bytu a domácnosti, nezůstaly neovlivněny filmem a přinesly si do svých domovů mnohé, co se jim líbilo na plátně.

 Ženy jsou v bytových otázkách méně konservativní, než si kdo myslí. Jsou navyklé změně, jíž podléhají v módě, a nedrží se tak úporně vžitých domácích tradic, jako muži. Prostřednictvím této módy přijímají věci dobré a užitečné s toutéž ochotou, jako jindy jsou zase schopny dát se přimět k pošetilostem. A právě tak jako módě, podléhají ženy tomu, co vidí ve filmu. Je zvláštní že víc než jednoduchostí a účelností dají se nalákat falešným bytovým dekorativismem, který předstírá luxus a nádheru.

 Najdu-li ve skromné domácnosti o jednom nebo dvou pokojích s kuchyní ložnici, kde nad lůžkem (nikoliv s prádlem hedvábným) jsou rozprostřena pompésní nebesa, vždycky si vzpomenu především na film. Na ona úžasně široká a přepychová lože královských milenek, na záplavu hedvábí a krajek, jež pikantně dekorují hřích před očima publika.

 Vidím-li v malých podkrovních pokojících zlacené lustry a imitace křišťálu, ubohoučké napodobeniny honosných osvětlovacích těles zámeckých o stech svěc, myslím na film. I zde vidíte, že napodobování má největší zálibu v kýči a nikoliv v jednoduchosti a prostotě.

Koutek s toaletním stolkem v bytě Lídy Baarové, jehož nábytek, koberce, osvětlovací tělesa i malbu navrhl architekt Josef Hesoun. Opravdu moderní bytová architektura má dvě vůdčí hesla: jednoduchou linii a účelnost (Foto Ströminger)

 Ostatně — dokonalé jednoduchosti a moderní účelnosti architektonické jsme viděli ve filmových interiérech doposud jen pořídku. Purismus německých filmových staveb nedovede si náš člověk přenésti do našich poměrů. Pracuje s velikými prostorami a připadá nám příliš studený, příliš nevlídný a nežádoucí. Veliká rozloha neodpovídá naší povaze, není přístupna naším prostředkům a není proto Oblíbena — málokdo z nás by se v ní dovedl cítit doma. Ale co přišlo našim návštěvníkům kin nejvíce vhod, to byly, pokud je měli možnost shlédnout, rodinné domky americké s nevelkými pokojíky, jež by vyhovovaly i našim poměrům, a s malými a praktickými kuchyňkami. Jak půvabně se v nich vyjímala znamenitá filmová hvězda, tentokrát nikoliv ve svůdně vystřižené toaletě nebo v přepychovém pyjama, nýbrž jednou zas pro zajímavou změnu v prostých pracích šatech a v rozkošné bílé zástěrce. Jak jí to slušelo nad omeletní pánví v tom malém bílém hospodyňském ráji, vybaveném dokonalým sporákem a všemi moderními hospodyňskými pomůckami!

 Můžeme směle říci, že právě Amerika se ve svých filmech nejvíc přiblížila našemu pojmu domova a jeho útulnosti, a proto také měla značný vliv na bytová zařízení nejširších vrstev. Vliv tím pochopitelnější, že většina amerických populárních filmů vynikala líbivostí i na úkor skutečné estetické hodnoty a účelnosti, a že právě touto líbivostí vítězila.

v

Kinorevue 22/1934 (426-427)

v původním jazyce a stylistiky

Tagy:
Pavel Stříbrný
administrátor stránek
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *