19.03.1935 – Drobné příspěvky 2/3

19.03.1935 – 25.03.1935 Drobné příspěvky 2/3  „Úspěchy Lídy Baarové v Německu v zrcadle kritiky.  „Barcarola“, první německý film Ufy, v němž hlavní úlohu hraje Lída Baarová, měl v neděli slavnostní premiéru v Hamburku a v pondělí v Berlíně. (23. března a 24. března 1935 pozn. DFA) V obou městech měla „Barcarola“ i přítomná Baarová pronikavý úspěch. Jak velký byl tento úspěch, poznáme nejlépe z citovaných úryvků z některých...

FILM V ČESKOSLOVENSKU část 1.

Karel Smrž: Dějiny filmu (1933)  S počátky českého filmového podnikání jsme se již na stránkách této knihy seznámili. Sahají až do konce XIX. století, poněvadž již roku 1898 natočil arch. J. Kříženecký s Josefem Švábem-Malostranským vedle řady snímků aktuálních také tři krátké filmy hrané, které se s velkým úspěchem promítaly ve zvláštním pavilonu na Výstavě architektury a inženýrství, jež...

19.03.1935 – Drorné příspěvky 1/3

19.03.1935 – 25.03.1935 Drobné příspěvky 1/3  „Ufa zvyšuje výrobu českých filmů. Pražská Ufa připravuje další český film a v rámci své domácí produkce plánuje rozšíření výrobního programu v tomto roce.“ (FTK)  „Československá vlajka nad Barrandovem. Ve čtvrtek, v den 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, třepetala se vesele na stožáru barrandovských ateliérů v březnovém slunci československá vlajka na znamení velkého národního...

19.03.1935 – Lída Baarová NA SKOK V PRAZE

Lída Baarová NA SKOK V PRAZE  Sedí proti mně, v jednoduchých anglických šatech, ožehnutá zimním horským sluníčkem. V očích zlaté jiskřičky, rty svítí úsměvem bílých zubů. Vypadá tak jinak, s vlasy hladce sčesanými, s vysokého čela, s tím zlatovým nádechem pleti. Řekli byste — „sport-girl”, která se vrátila s FIS závodů.  „No, trošíčku pravdy máte — vrátila jsem se právě dnes ráno...

Premiérová kina 12.03.-18.03.1935

15.03.1935 – 21.03.1935 ADRIA /Praha II, Jungmanova 41/ Miluj mne dnes v noci ALFA /Praha II, Václavské nám. 30/ Lidé v hotelu AVION /Praha II, Václavské nám. 49/ Bouře BERÁNEK /Vinohrady, Londýnská 26/ Jedna z milionu režie: Vladimír Slavínský hrají: Antonie Nedošínská, Hana Vítová, Theodor Pištěk, Jiří Plachý a jiní.. premiéra: 22.02.1935 (1. týden) GAUMONT /Praha II, Václavské nám....

12.03.1935 – Drobné příspěvky

12.03.1935 – 18.03.1935 Drobné příspěvky    „Staví se interiéry filmu „Pozdní láska“. Architekt Rittershain začal již v ateliéru Host stavět interiéry nového českého filmu producenta Rudolfa Vančury „Pozdní láska“. Ve studiu budou postupně postaveny interiéry koloniálního obchodu s vinárnou, baru, lékařské ordinace a lovecké chaty, které zařídí nová dvojice pro obstarávání výpravy a rekvisit v Hostu Petera a Zezulka. S filmováním „Pozdní lásky“...

12.03.1935 – Od edisonova kinetoskopu k metropoli světového filmu 5

Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU 5 Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu.  Úspěch předčil všechno očekávání, neboť předvádění filmu vyneslo celkem 60.000 dolarů....

05.03.1935 – Musí mít film HAPPY END?

MÍLA PACHNEROVÁ: Musí mít film happy end?  Jak pošetilou bude se asi většině „fanoušků” zdát tahle otázka! Pošetilou, a tedy nemístnou snad právě tak, jako když šibalský reverend Gantry v rozkošné Lewisově knize obral si za námět umravňujícího nedělního kázání: „Hrál by Ježíš Kristus poker?”  Avšak není naším úmyslem umravňovat kohokoli a ze všeho nejméně už filmové producenty. Nechceme...

05.03.1935 – Drobné příspěvky

05.03.1935 – 11.03.1935 Drobné příspěvky   „Skladatel a dirigent Josef Dobeš padesátníkem. Známý hudební skladatel a býv. populární dirigent 28. p. pluku dožil se v sobotu 23. t. m. 50ti let. Josef Dobeš, jenž pro svou typicky českou dobráckou povahu je v Praze velmi oblíben, komponoval v poslední době původní doprovod k celé řadě českých filmů. Pronikavý úspěch docílil původní hudbou k českému...

05.03.1935 – Od edisonova kinetoskopu k metropoli světového filmu 4

Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU 4 Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu.  Aby se však mohl státi režisérem, musel býti především pevně angažován...