Filmové pseudonymy – JOSEF KYTKA Jistě bychom se velice podivili, kdybychom ve filmových rubrikách našich listů četli asi takovouto zprávu: V novém českém filmu podle námětu Artura Pittermanna za vedení populárního režiséra Vladimíra Pittermanna sehrají hlavní role Hana Lašková a Vladimír Fuks jako dvojice milenců, a páni Jindřich Šolle a Vojtěch Bartůšek jako komičtí otcové. Hudbu komponuje Jan Borůvka...
Točí se MARYŠA – VLADIMÍR VANĚK Návštěvou u filmařů ve Vlčnově • Uherské Hradiště, červenec 1935 Již týden točí společnost Monopolfilm s režisérem Rovenským bratří Mrštíků Maryšu. Nedalo nám to, abychom jejich činnost neshlédli a nevnikli tak pod pokličku, pod kterou se tvoří československý film. Ve středu 24. července byl slunný den vhodný pro práci. Beztoho několik dnů...
25 LET ČESKÉHO FILMU 1910: Sen starého mládence – 1935: První políbení První kratičké filmy české se datují již z přechodu XIX. do XX. století. Tehdy to však byla spíše zábava, než pokus ve smyslu dnešního filmu. Teprve o více než 10 let později, v srpnu 1910 začal se natáčet v Praze první český film. Byla to veselohra „Sen starého...
Karel Smrž – NORMALIZACE DO DŮSLEDKŮ III. část 1., část 2., část 3. V podzemních chrámech je svědkem mystických bohoslužeb před obrovskou sochou šklebícího se Budhy. Spoután, vysílen marným zápasem se smečkou Číňanů a omámen dýmem válí se bezmocně v kamenné kobce s tajnými dveřmi, jež se stisknutím knoflíku samy otevírají. V těchto strašidelných zámcích je ukryta celá romantika laciných...
Karel Smrž – NORMALIZACE DO DŮSLEDKŮ II. část 1, část 2, část 3 Obecenstvo se nudilo, poněvadž dovedlo už uhádnout nejen konec, ale i zápletky, které mu předcházely. Producenti si dlouho nelámali hlavu přemýšlením, čím je nahraditi. Po konci šťastném přišel konec nešťastný. Ani tady nebylo třeba přemýšleti mnoho o logice. Byl-li dříve stavěn obchodní úspěch na teplém úsměvu, stavěl...
Československá filmová avantgarda Avantgardní film je útvarem, který si zaslouží všemožné pozornosti a podpory, neboť je solí filmové země. Jako každé umění má své předbojovníky, kteří v prvních řadách bojují o nové cesty svého umění, tak i film má svoji avantgardu. Avantgardní pracovníci jsou zpravidla lidé, požehnaní více bohatstvím srdce a ducha nežli statky tohoto světa, ale přesto nám často...
Karel Smrž: NORMALIZACE DO DŮSLEDKŮ I. část 1., část 2., část 3. Filmový pás je široký 35 mm s tolerancí + 0•00 a – 0•10 mm. Po stranách každého obrázku jsou čtyři perforační otvory vzdálené od sebe 4•75 mm a tato míra nesmí být překročena ani o dvě setiny milimetru. Zoubky hnacích bubínků jsou vysoké 1•30 mm. Perforační otvory...
KAREL WEIS: HUDBA NA METRY „Hlavní technickou podmínkou zvukového filmu je synchronismus mezi obrazem a zvukem. Moderní aparáty, běžící neproměnnou rychlostí, jí snadno dosáhnou. Přečtěte si však, kolik starostí dala našemu hudebnímu skladateli Karlu Weisovi původní hudba, komponovaná dodatečně k filmu „Magdalena”, který byl vlastně prvním českým synchronizovaným filmem.“ Je tomu bezmála čtrnáct let, co jsem na Národní třídě...
O barevnosti ve filmu – Ing. ARCH. JARO KOVÁŘ, (psáno pro Kinorevui) Film proniká stále víc a více do denního života a stává se nejen zábavou, ale velice potřebnou součástí praktického podnikání, a dnes i pomůckou vyučovací. Dokud byl film němý, mohl pracovat ryze optickou mimikou, ale po příchodu zvuku bylo třeba od optických detailů částečně upustit a přiklonit se k dialogům, které...
V Rio de Janeiro v kinu Cinema promítali československý film „Extase“. List A Noite o něm nedávno psal: „Film Extase je vedoucí. Co zde vybájila fotografická kamera, zastiňuje divadlo. Tento československý film je ohromným překvapením pro diváka, který neví, čemu se má podivovati dříve, zda úplnosti a výši techniky nebo smyslu obsahu, momentům hluboké a vnímavé poesie, jimiž vládne...
