Lída Baarová: O svém vídeňském filmu
„Na práci ve vídeňských ateliérech jsem se opravdu těšila. Bylo jí pak tolik, že z Vídně samotné jsem toho mnoho neviděla. Ale přesto jsem tam byla opravdu ráda.
Upřímné a srdečné prostředí, milí lidé, a co Čechů! — Všichni mne přišli pozdraviti — obuvník, který mi bral míru na jezdecké boty — Čech — krejčí, šijící jezdecký kostým — Čech — paní, která se slzami v očích mi přišla říci, že žije dvacet let ve Vídni a ani slovíčka českého nezapomněla, a jiní a jiní. Kdo byl v cizině, ví, jak to těší. A ještě něco jiného mne těšilo. Hrála jsem po prvé s „božskou Adélou” —jak se říká Adele Sandrockové — kterou jsem nepřestala obdivovati.
Její úžasná odolnost, disciplína a trpělivost musí býti vzorem nám mladým herečkám. Večer ještě stále svěží, starostlivější než kterákoli herečka o svůj účes, nalíčení, pohyb ruky, tón hlasu, o každý záhyb na šatech. Myslím, že je to opravdu nejpečlivější umělkyně. Mně říkala „Kindehen“ a mluvila o mně jako o exotické ženě, snad proto, že nemluvím dobře německy. Mohla bych o ní vyprávět spoustu veselých historek — její vtip je obdivuhodný.
Mým partnerem byl opět Gustav Fröhlich v úloze anglického důstojníka a Georg Alexander. Děj se odehrává na anglickém panství a já hraji bohatou anglickou lady. Je to film veselého genru (pro změnu po Barcarole) a není skoupý na spoustu výstředností. Mimo ples ve starém stylu z mladých let, „božské Adély“, divokých jízd na koni, je tu také natočen skok padákem. Během pádu máme s Fröhlichem mluvenou scénu — to znamenalo viset 5 hodin na upevněném padáku. Myslím, že budete věřiti, že jsme pak nemohli hnout údy hezkou chvíli!
To je jen malý náznak naší práce v tomto filmu. Přesto vzpomínám tak ráda na Vídeň a vídeňské publikum, které k nám bylo tak milé a má nás rádo. Přivezla jsem si spoustu kytiček, ručních prací (důkaz přízně vídeňských žabek) a krásných dopisů.
Film přijde na podzim k nám a počkám na váš úsudek. Upozorňuji, že je spíše zábavný a líbivý než cenný. Zato můj poslední film berlínský „Muž přes palubu“ je opět velmi vážný i moje role v něm. O tom vám napíši zas příště.”
Lída Baarová – O svém vídeňském filmu
Kinorevue 08/1935 (115-116)
v původním jazyce a stylistiky