V článku„Žurnály“ ze strany 61 od Jary Brože se dozvíme jaká byla trnitá cesta natočit v roce 1934 domácí „Žurnály“, které byly promítány před každým celovečerním filmem v kině. Nástup zvukového filmu tomu moc nepomohl, právě naopak, zvedl jejich výrobní náklady. To se projevilo i v běžné výrobě filmu, kdy cena běžné exploitace vytlačila postupně malé dodatkové filmy...
Josef Kytka „To, čemu říkají fotografové retuš, ve filmu zastupuje líčení. Fotografie lidské tváře zachycuje na negativní desce všecky jemné vrásky, pihy a skvrnky, které by na obraze špatně působily. Proto fotograf jemnými tužkami tyto vady odstraňuje přímo na desce – retušováním. Tento zákrok ve filmu není možný. Představme si, co by to dalo práce, chtít na malém okénku filmového negativu provádět...
29.9. 1934 / Béla Balázs „Světelnou hrou je nazýván film – a konec konců není také ničím jiným než hrou světel. Světlo a stín jsou materiálem tohoto umění, jako barva v malířství, jako tón v hudbě. Mimická hra, výraz, duše, vášeň, fantasie… to všechno ve filmu jest – fotografie. A co fotografie nemůže vyjádřiti, toho ve filmu neuzříme. Operátor musí být uvědomělým...
Josef Kytka „Jistě jste si často povšimli toho, že jakékoli filmové prostředí – ať je to již měšťanský pokoj, přepychová komnata, venkovská světnička, rozstřílené sklepení, skalní sluj nebo nějaký podzemní brloh, působí na plátně zcela přirozeným dojmem. Zdálo se vám, že se filmaři opravdu přestěhovali někam do šlechtického zámku a jeho luxusních pokojů, do dvorany předního hotelu či do nuzného...
