Archiv měsíce: Únor 2020

06.02.1935 – Hovoříme s lidmi od filmu – Otomar Korbelář

Hovoříme s lidmi od filmu S mnoha PŘEKÁŽKAMI za Otomarem Korbelářem  Interview (čti in’tervju), anglicky rozmluva, rozhovor, nejčastěji novináře s významnou osobou,která má projevit své názory k daným otázkám. Tahle definice stojí v kterémsi naučném slovníku a vystihuje jistě správně a co nejstručněji podstatu interviewu. Bohužel musím doznat, že není úplná — patří k ní totiž „recept”, jak přimět onu významnou osobu k projevení...

06.02.1935 – „Umělci“ VE FILMU

„Umělci” VE FILMU  Napíšeme-li „umělci”, neznamenají tyto uvozovky zlehčení jich samých. Oni sami za to zajisté nemohou, jak s nimi film nakládá. Ale film, zejména kasovní film ze života umělecké bohémy, jim tyto uvozovky přidává měrou náležitou.  Ba že s nikým se nezachází ve filmu tak nešetrně, jako právě s umělci. Obchodník ve filmu má právo zůstat obchodníkem, kominík...

Premiérová kina 01.02.-07.02.1935

01.02.1935 – 07.02..1935 ADRIA /Praha II, Jungmanova 41/ Program podle návěsti ALFA /Praha II, Václavské nám. 30/ Červený bedrník AVION /Praha II, Václavské nám. 49/ Na růžích ustláno režie: Miroslav Cikán hrají:Jindřich Plachta, Antonie Nedošínská, Maria Tauberová, Lída Baarová a jiní.. premiéra: 25.01.1935 (2. týden) BERÁNEK /Vinohrady, Londýnská 26/ Nezlobte dědečka režie: Karel Lamač hrají:Vlasta Burian,...

30.01.1935 – Drobné příspěvky

30.01.1935 – 06.02.1935 Drobné příspěvky  „Tatranská romance“ do ciziny. Velký úspěch českého filmu rež. Josefa Rovenského „Řeka“ v cizině projevuje se i při prodeji jeho nového filmu „Tatranská romance“ do zahraničí. Film „Tatranská romance“ byl prodán v těchto dnech spol. Elektafilm do Anglie, Francie a Holandska a bude tam promítán v původní české versi, ačkoli byla natočena i verse německá. Tento týden bude také skončeno...

30.01.1935 – NIČEHO PŘÍLIŠ

 Tohle byla jedna z prvních moudrostí počínající řecké filosofie. Ale kampak s moudrostí na filmové producenty a k tomu ještě s řeckou moudrostí. Je nevyvede z jejich bohorovné nepřístupnosti ani nejútočnější kritik, natož pak řecká moudrost. Ale jsou-li dnes spory o prospěšnosti a neprospěšnosti řečtiny na středních školách, beze sporu by neškodilo filmovým producentům, aby si prostudovali řeckou filosofii, nebo aby jim alespoň...

30.01.1935 – Něco o libretu k českému filmu

Míla Pachnerová:  Konec konců je to jedním z kladů českého filmu (kterému škarohlídi tak často vůbec upírají veškerý klad), že si dějově nenabírá úkolů, kterých by pak nezvládl. Uvážíme-li, jak při vší práci, pečlivém studiu, drahých hercích a ostatním obrovském nákladu, mnohé cizí výpravné filmy projdou celkem klidně velmi rozumným počtem repríz a vlažnou náladou divákovou, schvalujeme jen,...