… o barevném filmu – Julius Schmitt

JULIUS SCHMITT … o barevném filmu

 Obch. rada Julius Schmitt se vrátil z Londýna, kde zakoupil pro ČSR 11 velkofilmů z americké produkce RKO. Mezi nimi je i největší senzace filmové produkce tohoto roku, tříbarevný velkofilm RKO „Trh marnosti”. Požádali jsme proto obchodního radu J. Schmitta o jeho názor na barevný film.

 V New Galery v Rogent Street v Londýně běží právě pionýrský barevný film Trh marnosti (Becky Sharp), natočený podle známého románu Thackerayova. Film byl vyroben v produkci Roubena Maumoulina u RKO a pořízen barevným systémem New Technicolor, za vedení Natalie Kalmusové.

 Je to film v přirozených barvách, systém trojbarevný, překvapující barevností a životností, film, který otvírá nové obzory technické kinematografii, bude-li ovšem možno tak nákladně pracovati.

 Již před krátkou dobou vydala spol. RKO film natočený stejným systémem, Cucaracha, ale pouze v délce 700 m. Trh marnosti je však celovečerní, desetiaktový a opravdu těžko lze na něm nalézti chyby.

 Obtíž technická je poněkud překážkou záběrové rozmanitosti, takže pohlížíme-li na film se stanoviska vývoje, možno jej srovnati co do počtu záběrů s prvními filmy zvukovými.

 Bude velmi obtížno exploitovati tyto filmy v území tak malém, jako je Československo, takže se zdá, že pro začátek budou tyto filmy privilejí velkých biografů.

 New Technicolor je zázrak fotografie a filmové fotografie zvláště. Používá se zde po prvé všech tří základních barev, namísto dvou prvotních komponentů. Technicolor dříve používal pouze 2 základní barvy (dva negativy). Tři barvy, jichž se zde užívá, jsou červená, žlutá a modrá a všechny ostatní jsou složkou těchto tří barev základních, tří negativů. Ředitel Schmitt měl příležitost pozorovati úspěch tohoto obdivuhodného vynálezu, o kterém se šíří americké odborné listy jako o nové základně filmové produkce. Jak jsme měli příležitost otázati se Jul. Schmitta, jest tento mínění, že zůstanou tříbarevné filmy výjimečnými a těžko svrhnou vládu černo-bílého filmu. Rozhodně, vývoj nebude přerván jako vývoj němého filmu.

 Tříbarevný zvukový film je senzací prvého řádu, ale nebude moci býti u nás před pozdním podzimem uveden, protože i titulky nutno poříditi v Americe, takže přípravy k uvedení se zdrží. Proto v Evropě je to jediný Londýn, který se tímto filmem může honositi, neboť zde běží film bez jakékoliv úpravy, v originálu.

Julius Schmitt – Kinorevue 1935/02 (23-24)

v původním jazyce a stylistiky