Štítek: články

05.03.1935 – Musí mít film HAPPY END?

MÍLA PACHNEROVÁ: Musí mít film happy end?  Jak pošetilou bude se asi většině „fanoušků” zdát tahle otázka! Pošetilou, a tedy nemístnou snad právě tak, jako když šibalský reverend Gantry v rozkošné Lewisově knize obral si za námět umravňujícího nedělního kázání: „Hrál by Ježíš Kristus poker?”  Avšak není naším úmyslem umravňovat kohokoli a ze všeho nejméně už filmové producenty. Nechceme...

05.03.1935 – Od edisonova kinetoskopu k metropoli světového filmu 4

Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU 4 Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu.  Aby se však mohl státi režisérem, musel býti především pevně angažován...

05.03.1935 – VESELÁ SÁZKA nejstarších pražských komiků

Veselá sázka nejstarších pražských komiků FILMOVÁ HUMORESKA PRO HODNÉ NÁVŠTĚVNÍKY BIOGRAFŮ OD 16 DO 85 ROKŮ OD JOSEFA ŠVÁBA-MALOSTRANSKÉHO Zvěčnělý nestor českýchfilmových herců, Josef Šváb-Malostranský, který jako libretista a hlavní hvězda se představil v prvých kratičkých českých filmech z roku 1898, pracoval pak Častěji na filmových námětech. Otiskujeme pro zajímavost scénář veselého filmu, který Šváb napsal, a v němž vedle...

27.02.1935 – Od edisonova kinetoskopu k metropoli světového filmu 3

Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU 3 Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu.  Životní osudy tohoto cílevědomého filmového tvůrce, jemuž se přičítá objev nejskvělejšího výrazového...

20.02.1935 – Od edisonova kinetoskopu k metropoli světového filmu 2

Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU 2 Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu.  K prvému otevřenému boji došlo v květnu roku 1908, kdy na ni —...

13.02.1935 – od EDISONOVA kinetoskopu k metropoli světového filmu

Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu. Koncem XIX. a počátkem XX. století byl kinematograf stále ještě jen zajímavou atrakcí, varietní...

13.02.1935 – FILM u Baťů

FILM u Baťů Kousek retrospektivy  Začínáme v archivu filmového oddělení firmy Baťa. Ve standardních skříních, jež stojí mezi tímto poměrně klidným kouskem místa a rušnými prostorami oddělení sousedních, jsou pečlivě urovnány lesklé plechové krabice s bílými nálepkami. Je jich na 200 a chovají kolem 40.000 metrů kafrem vonícího pásu. Tady můžete zjistit, že první filmový snímek Zlína, podle něhož...

06.02.1935 – „Umělci“ VE FILMU

„Umělci” VE FILMU  Napíšeme-li „umělci”, neznamenají tyto uvozovky zlehčení jich samých. Oni sami za to zajisté nemohou, jak s nimi film nakládá. Ale film, zejména kasovní film ze života umělecké bohémy, jim tyto uvozovky přidává měrou náležitou.  Ba že s nikým se nezachází ve filmu tak nešetrně, jako právě s umělci. Obchodník ve filmu má právo zůstat obchodníkem, kominík...

30.01.1935 – NIČEHO PŘÍLIŠ

 Tohle byla jedna z prvních moudrostí počínající řecké filosofie. Ale kampak s moudrostí na filmové producenty a k tomu ještě s řeckou moudrostí. Je nevyvede z jejich bohorovné nepřístupnosti ani nejútočnější kritik, natož pak řecká moudrost. Ale jsou-li dnes spory o prospěšnosti a neprospěšnosti řečtiny na středních školách, beze sporu by neškodilo filmovým producentům, aby si prostudovali řeckou filosofii, nebo aby jim alespoň...

30.01.1935 – Něco o libretu k českému filmu

Míla Pachnerová:  Konec konců je to jedním z kladů českého filmu (kterému škarohlídi tak často vůbec upírají veškerý klad), že si dějově nenabírá úkolů, kterých by pak nezvládl. Uvážíme-li, jak při vší práci, pečlivém studiu, drahých hercích a ostatním obrovském nákladu, mnohé cizí výpravné filmy projdou celkem klidně velmi rozumným počtem repríz a vlažnou náladou divákovou, schvalujeme jen,...