Štítek: články

30.01.1935 – Něco o libretu k českému filmu

Míla Pachnerová:  Konec konců je to jedním z kladů českého filmu (kterému škarohlídi tak často vůbec upírají veškerý klad), že si dějově nenabírá úkolů, kterých by pak nezvládl. Uvážíme-li, jak při vší práci, pečlivém studiu, drahých hercích a ostatním obrovském nákladu, mnohé cizí výpravné filmy projdou celkem klidně velmi rozumným počtem repríz a vlažnou náladou divákovou, schvalujeme jen,...

22.01.1935 – Film ovlivnil i bytová zařízení

FILM ovlivnil i bytová zařízení  Je to zcela přirozené, že naše bytová zařízení se v mnohém shlédla na filmové předloze. Zejména ženy, jež jsou pilnými návštěvnicemi kin a zároveň nejdůležitějším rozhodčím v zařízení bytu a domácnosti, nezůstaly neovlivněny filmem a přinesly si do svých domovů mnohé, co se jim líbilo na plátně.  Ženy jsou v bytových otázkách méně konservativní, než si kdo myslí. Jsou navyklé...

02.01.1935 – NEUBABELSBERG největší filmové město Evropy

Ivo Ducháček  Filmové ateliery společnosti Ufa leží několik kilometrů za Berlínem; musíte projet celou periferií Berlína, celou řadou zahrad s lesem hakenkreuzlerských vlajek, než uvidíte veliký nápis: Ufa-Atelierseubabelsberg.  Plocha 530.000 kvadrátních metrů zastavěná 62 velkými budovami působí na návštěvníka nesporně mohutným dojmem. Dojmem ještě větším působí ten ustavičný ruch, bourání a stavba, výzdoba a strhávání dekorací, prostě stálá změna. Najdete...

26.12.1934 – Filmové Defilé

J. L. Šmejkal: Každý začátek je těžký. I začátek filmu byl těžký. Na sklonku příštího roku (1935) bude tomu teprve 40 let, co se konaly prvé veřejné projekce kinematografem, vynalezeným bratry Lumièry. Prvé filmy vyrobil od snímků až ke konečné úpravě Luis. Sám je natáčel, sám vyvolával, kopíroval i promítal. Prvá soukromá představení se konala jen pro zvláště...

12.12.1934 – Od kamery k projekčnímu stroji

OD KAMERY K PROJEKČNÍMU STROJI  Obecenstvo, sedící v pohodlných křeslech hlediště biografu, se obyčejně pramálo zajímá o technické zákulisí výroby filmu.  Spíše je zajímají zápletky stínových dramat a tváře oblíbených hvězd — a leckterý divák vnímá i tyto dvě věci jen jaksi mimochodem, spíše jako nutné zlo, protože jeho pozornost je soustředěna k roztomilé sousedce, pro kterou dvěma vstupenkami nekoupil vzrušení filmu,...

12.12.1934 – Salony a salonní lidé v českém filmu

MÍLA PACHNEROVÁ: SALONY A SALONNÍ LIDÉ V ČESKÉM FILMU  Ať mi nikdo nepovídá, že národní beseda není krásný tanec, třebaže vznikla uměle, na parketách, jako napodobení lidových tanců jiných slovanských národů. Ale ať mi také nikdo nepovídá, že je naše beseda hezčí ve fraku a hluboce vystřižené večerní toaletě, nežli v národním kroji!  Jisto je, že ve fraku a večerních šatech tančíme...

05.12.1934 – Iterview s fotografiemi – Světla Svozilová

Hovoříme s lidmi od filmu Iterview s fotografiemi, čili herecká osobnost SVĚTLY SVOZILOVÉ  Interviewovat Světlu Svozilovou není lehkým úkolem a musím se přiznat, že se mi můj úmysl nepodařil plně. Skromná a prostá, není Svozilová přítelkyní rozhovorů o sobě. Na filmové premiéře, na které jsem se s ní setkala, vymlouvala mi horlivě můj záměr uveřejniti s ní rozmluvu, a teprve když jsem se nedala,...

05.12.1934 – V cizím revíru

(K pražské premiéře.)  Ať žije svoboda!  15. července t. r. zahřmělo nočním tichem brněnského Špilberku několik výstřelů. Patřily neznámému vězni, jehož touha po svobodě byla tak mocná, že dovedl nejen vylámati železné mříže, ale dovedl i přímo akrobatickým způsobem opustit svoji kobku a v dešti střel zmizeti v blízkých houštinách. Tímto útěkem zahájeno bylo prakticky natáčení českého filmu „V...

05.12.1934 – Před Lumièry

Karel Smrž Datum 13. února 1895 je historickým datem kinematografie. Tehdy přihlásili bratří August a Louis Lumièrové k patentování svůj přístroj na pořizování a projekci oživlých fotografií, který nazvali Cinématographe Lumière. Toto podivné slovo se objevilo několik měsíců později na plakátech na pařížském Boulevardu des Capucines, a přilákalo prvých třiatřicet návštěvníků nové atrakce — fotografií, které ožívají.  Jistě si nikdo z nich neuvědomil,...

14.11.1934 – Několik kroků zpět – Karel Smrž

NĚKOLIK KROKŮ ZPĚT… KAREL SMRŽ  V technickém museu na Hradčanech najdete v malých, kulatých plechovkách prvé české filmy. Tyto patnáctimetrové kotoučky, jež před třicetišesti lety proběhly po prvé mechanismem primitivního Lumiěrova přijímacího aparátu, mají už dávno za sebou dny své slávy. Celuloid pozbyl průhlednosti a zežloutlá emulse se odchlipuje na okrajích i kolem kulatých perforačních otvorů od svého podkladu.  Je...