KAREL SMRŽ: Jak vzniká film? Pro diváka v kinu i pro tisíce těch, jejichž jediným snem je, aby se dostali k filmu, má tato otázka nesmírně přitažlivé kouzlo, poněvadž je okénkem do onoho tajemného, nezasvěcencům tak přísně uzavíraného světa, ve kterém se rodí moderní nesmrtelnost. Ale za tímto okénkem není doopravdy nic nadpřirozeného a romantického, nýbrž všední —a někdy hodně vyčerpávající...
KAREL SMRŽ: Z filmových ateliérů: JAK NÁS KLAMOU Dne 17. února 1934 zahynul při natáčení leteckých scén do výpravného amerického filmu „Carioca” v troskách letadla náš krajan Jiří Strimpl, nejhledanější hollywoodský odborník na filmové triky, při nichž kombinací několika snímků se docílí dojmu nové, fantastické skutečnosti. V „Carioce” to byly scény girls, tančících (v ateliéru ovšem!) na křídlech letadel,...
Karel Smrž: ČTYRICET LET KINEMATOGRAFU (1935) Letošního roku oslavuje Francie a s ní celý kulturní svět čtyřicetileté výročí vynálezu, který se stal v krátké době z nejvšeobecnějších složek tváře našeho století. Dne 28. prosince 1895 se konalo prvé veřejné předvádění kinematografu, vynálezu bratří Augusta a Luise Lumiérů. Prvých pětatřicet diváků sešlo tehdy do podzemního sálku kavárny Grand Café na Boulevardu des...
Prvé státní filmové ceny – Karel Smrž Jak už jsme stručně oznámili v minulém čísle Kinorevue, udělil Filmový poradní sbor u příležitosti státního svátku po prvé filmové ceny, kterými byli odměněni Josef Rovenský za režii filmu Maryša, představitelka titulní úlohy tohoto filmu Jiřina Štěpničková za svůj herecký výkon, a Zvonimír Rogoz za způsob vytvoření postavy generála M. R. Štefánika ve filmu...
Karel Smrž: NORMALIZACE DO DŮSLEDKŮ I. část 1., část 2., část 3. Filmový pás je široký 35 mm s tolerancí + 0•00 a – 0•10 mm. Po stranách každého obrázku jsou čtyři perforační otvory vzdálené od sebe 4•75 mm a tato míra nesmí být překročena ani o dvě setiny milimetru. Zoubky hnacích bubínků jsou vysoké 1•30 mm. Perforační otvory...
Kudy dál? – KAREL SMRŽ část 1., část 2., část 3 Stejně pošetilé však je, popírati vůbec reálno „jakožto jeden ze stavebních kamenů filmové komposice. Nezapomínejme, že film je oživlá fotografie a fotografie je celou svou podstatou vázána na realitu. Nikoli vymýtit skutečno — ale zformovat je tak, aby z hrubého prvku reprodukujícího se stalo složkou tvůrčí je...
Čeští spisovatelé do českého filmu Tato věta je vůdčím heslem velké a velmi vážně míněné akce Filmového studia, a zároveň jedním z několika bodů jeho programové práce, usilující o pozdvižení úrovně českého filmu. Ve filmovém oboru, zejména v kruzích producentů, se najde i dnes dost lidí, kteří popírají nějaký úpadek českého filmu, poukazujíce zejména na to, že i v zahraniční produkci vedou počtem díla...
Kudy dál? – KAREL SMRŽ část 1., část 2. Dnes už je nesnadné hodnotiti tyto původní hudební komposice k němým filmům. Lze však určitě říci, že ani tady neměla hudba funkci v pravém slova smyslu tvůrčí, nýbrž zase jen ilustrační. Nepodtrhávala rytmus, nýbrž náladu. Měla pod plátnem kina stejný úkol, jako kvarteto ve filmovém ateliéru, jež nalévalo...
část: 1., část: 2 Kudy dál? – KAREL SMRŽ Zvuk byl stále ještě surovinou — dokonce velmi nedokonalou surovinou. Ani filmový technik si s ní ještě nevěděl rady. Nebylo spolehlivých směrnic pro stavbu zvukových ateliérů. Lampový park změnil svou tvářnost, protože obloukové reflektory neměly ještě tlumivek, zajišťujících jejich němotu, a vrčící přijímací komory bylo třeba zavírati do nemotorných...
Kudy dál? – KAREL SMRŽ Na transparentní projekční stěně Reynaudových světelných pantomim se od 28. října 1892 objevovaly před žasnoucími diváky oživlé kresby. Divák, vychovaný dnešním filmem, v němž se investované miliony mění na závratnou procovskou nádheru a krkolomné senzace, při nichž se tají dech, odcházel by asi rozčarován. Prvému kinu světa to však stačilo. Kolombina zrazovala Pierota....
