24.10.1934 – Drobné příspěvky
24.10. – 30.10.1934
„Je řeč o milionu. V barrandovském studiu natáčí režisér Vladimír Slavínský jednu ze scén nového českého filmu „Matka Kráčmerka“. Ve studiu je postavena Kráčmerovic světnice a na scéně Antonie Nedošínská a Theodor Pištěk, který hraje Kráčmeru. Kráčmerka sedí oblečená na posteli, Kráčmera v dlouhé noční košili a v papučích na stoličce. Mezi oběma rozvine se tento dialog: „Tati, co bys řek, kdybys vyhrál (Kráčmerka se ulekne a opraví) – kdybysme měli milon“. Kráčmera: „Co bych dělal, zpíval bych si – Postavím si pivovar ….“ Kráčmerka vyděšeně: „Tati, nekřič vždyť ty to štěstí ještě zakřikneš!“
Tenhle dialog se několikrát opakuje. A po několika zkouškách, když má operatér Vích scénu správně osvětlenou a ze zvukové kabiny se ozve dvojnásobné houkání, na znamení, že scéna je i zvukově dobrá, dá teprve režisér rozkaz k natáčení. Scéna je natočena, následuje další – a tak to jde celý den….“
(P)
„Velké scény do filmu „Převrat v Kocourkově“. (1) Režisér Miroslav Cikán dokončil v barrandovských studiu natáčení interiérů velkými scénami na nádraží v Kocourkově. Kocourkovský hrdina Jalovec vulgo trestanec Kaplan, kterého hraje Jan Werich, je vítán nepřehlednými davy s hudbou v čele při svém návratu do staroslavného Kocourkova. V těchto scénách účinkovalo několik sek komparsů. V pátek pak pokračuje režisér Cikán v natáčení exteriérů v cirkuse, který se usídlil nedaleko Barrandova, a v Kocourkově, který s radnicí, kostelem, domy a ulicemi byl postaven arch. Št. Kopeckým na barrandovské pláni. Film „Převrat v Kocourkově“ natáčí operatér Jar. Blažek.“
(P)
„Karel Anton zpět v Praze? Známý čsl. režisér Karel Anton, pracující dlouhou dobu v pařížských ateliérech pro americké společnosti, má se vrátit zpět do Československa. Jeho návrat bude patrně v souvislosti s chystanou změnou dovozního systému a tím i návratem amerických filmových společností do Prahy, pro který by Karel Anton režíroval české filmy.“
(FTK)
„Přírůstky kinematograf. Odděl. Technického musea. Kinematografické odddělení Technického musea bylo v poslední době obohaceno o řadu cenných přístrojů. Jsou to zejména: Ernemannova časová lupa (MNO), přístroj Pathé Corque (E. Wachtl), bohatá sbírka českých stroboskopických kotoučů, vydaných v padesátých letech minulého století z podnětu Jana Erv. Purkyně (Učitelský ústav v Praze), obsáhlá kolekce pozvánek na předvádění českých filmů z let 1918 až 1930 (pí Jalovcová) aj.“
(FTK)
„Start nové veselohry Voskovce a Wericha. Nová veselohra Voskovce a Wericha „Hej rup“, kterou režíroval Mac Frič, bude po prvé promítána při zvláštním slavnostním předvádění pro zvané, tisk a zájemce 25. října ve 22:30 v bio Alfa.“
(P)
„Také zvuková aparatura A-B do Jugoslavie. S filmovou výpravou rež. Junghanse, který s kameramanem Stallichem dokončí v Jugoslávii exteriéry „A život jde dál“, odjeli také zvukový mistr Šindelář a mechanik Bašus se zvukovou aparaturou A-B.“
(P)
Kinorevue 09/1934 (175-177)
v původním jazyce a stylistiky
(1) Film „Převrat v Kocourkově“ vstupuje do kin pod názvem „U nás v Kocourkově“.
