FILM V ČESKOSLOVENSKU část 7.

část.1 ; část.2; část.3; část 4; část 5; část 6

FILM V ČESKOSLOVENSKU část 7.

Karel Smrž: Dějiny filmu (1933)

  V různých odborných i denních listech se sice čas od času objevovaly velkorysé projekty na zřízení moderních ateliérů a akciových výrobních společností, jakou měla být na příklad firma Kinoslavfilm, ohlašovaná s velkým humbukem již roku 1919, která chtěla vyrábět i citlivý materiál, také Antonín Fencl se v posledních měsících života Pragafilmu zabýval myšlenkou, zříditi pro tuto společnost moderně vypravený ateliér ve smíchovské Kavalírce — všechny tyto plány však zůstaly jen na papíře.

 Teprve v červenci roku 1920 vedoucí činitelé společností American-Film a Biografia, a několik majitelů velkých kin, Miloš Havel, Osvald Kosek, Julius Schmitt, Jan Reiter a Václav Pštros, dali popud k vytvoření velké akciové společnosti A-B, která si pronajala dřevěný taneční pavilon v pivovarské zahradě na Vinohradech a zřídila v něm prvý větší a moderněji vybavený filmový ateliér, který měl i vlastní truhlárnu, skladiště, kancelářské místnosti, šatny a laboratoře, a měl sloužiti jednak vlastní potřebě společnosti A-B, jednak ostatním výrobnám, které si jej mohly pronajímati. Ačkoli bylo po ruce dosti kapitálu, a vůdčí činitelé nové firmy měli v úmyslu vybudovati podnik opravdu dokonalý, ukázaly se hned po otevření ateliéru některé jeho zásadní chyby, které bylo třeba nejprve odstraniti, takže i málo známý americký režisér Sidney Goldin, angažovaný společností A-B na natočení jejího prvého filmu Tam na horách, byl nucen odjeti s celým štábem herců do Berlína.

 Tato výprava českých filmařů do zahraničního filmového ateliéru nebyla však prvá. Již několik měsíců před Goldinem natáčel v Berlíně interiérové scény svého filmu Zpěv zlata pro nově zřízenou společnost Rex-Film režisér Dr. J. S. Kolár, v jehož hereckém ensemblu nalezneme vedle nestora českých filmových umělců, Josefa Švába-Malostranského, v prvé větší úloze také Anny Ondrákovou, kterou nedávno před tím objevil pro krátkou veselohru Dáma s malou nožkou, Theodora Pištěka a Karla Lamače. Z německých umělců hrála v tomto filmu plavovlasá Alice Hechyová, která tehdy patřila k nejúspěšnějším německým filmovým herečkám. Zpěvem zlata vytvořil Dr. J. S. Kolár prvý český film opravdu mezinárodní úrovně, a navázal jím šťastně na své dřívější, často ještě tápající pokusy z let 1916 až 1917, kdy vedle zaznamenaných již grotesek s Polykarpem a Učitele orientálních jazyků s Ferencem Futuristou natočil i společenské drama Akord smrti, na němž spolupracoval také Karel Lamač.

 Berlínské ateliéry hostily ho pak roku 1921 ještě jednou, když tu natáčel rovněž pro Rex-Film — velký fantastický film Příchozí z temnot podle námětu spisovatele Karla Hlouchy s Theodorem Pištěkem, Karlem Lamačem, Vladimírem Majerem, Josefem Švábem-Malostranským a Anny Ondrákovou v hlavních úlohách.

 Do Berlína, nebo do Vídně zajelo pak čas od času ještě několik českých filmových režisérů, když potřebovali do svých filmů natáčeti scény, na něž by nebyl ateliér A-B technicky stačil.

 Založením společnosti A-B, která po svém nezdařilém prvém filmu byla již ve volbě svých uměleckých spolupracovníků opatrnější, nastalo v domácím filmovém podnikání období systematičtější práce. Zaniklo mnoho bezvýznamných filmových společností, jež se vyrojily v době počáteční konjunktury, a   s nimi zapadla do moře spravedlivého zapomenutí i řada nekvalifikovaných režisérů a herců, kteří kdysi spolupracovali na jejich produkci.

 V nově založené výrobně Atropos-Film se po prvé uplatnil jako režisér Svatopluk Innemann, který po pohádkovém filmu Červená karkulka uvedl úspěšné veselohry Zelený automobil a Komptoiristka, v nichž hrála hlavní úlohy Zdena Kavková. Také ve své pozdější tvorbě Innemann se často vracel k humoristickým námětům, takže filmy Venoušek a Stázička, Falešná kočička, Lásky Kačenky Strnadové, Ve dvou se to lépe táhne, Neviňátka a Milenky starého kriminálníka se typoval na českého veseloherního režiséra. V této jeho produkci se po prvé uplatnil také Karel Hašler a Vlasta Burian, kteří si později vydobyli v českém filmu význačné místo.

V plánovité výrobě, kterou zahájila po roce 1921 společnost A-B, se znovu setkáváme s Dr. J. S. Kolárem, jenž po veselohře Roztržené foto, natočené podle vlastního námětu, a po napínavé a velmi úspěšné detektivce Otrávené světlo, kterou režíroval pro výrobnu Kalos-Film, založenou Dr. Alfredem Baštýřem, vytvořil tu tři filmy velmi slušné úrovně: Kříž u potoka, Mrtví žijí a Vyznavači slunce.

 Jaroslav Kvapil, významný režisér divadelní, se pokusil o filmovou inscenaci již roku 1911, kdy natočil s několika divadelními herci film Ahasver. Roku 1922 si zajistila jeho uměleckou spolupráci společnost A-B pro Zlatý klíček, jehož libreto napsal Karel Čapek. Ani toto dílo však neukázalo víc, než dobrou snahu a poctivou práci. Zato Karel Anton, který začínal roku 1921 filmem Cikáni, natočeným pro společnost Tricolore, projevil už v tomto svém prvém díle jemný smysl pro ryze filmový výraz, který vynikl ještě jasněji v dramatu Poslední polibek, režírovaném roku 1922 pro společnost A-B, a hlavně v Pohádce máje, kterou podle Mrštíkova románu vytvořil roku 1926. V ní se krásně uplatnila předčasně zemřelá, mladičká a tvárná herečka Jarmila Horáková, která se pak na plátně objevila již jen jednou v Kubáskově filmu Paní Katynka z vaječného trhu.

(pokračování příště)

Dějiny filmu – Karel Smrž (1933)

v původním jazyce a stylistiky