Spisovatel nejúspěšnější v českém filmu: PROCHÁZKA S KARLEM POLÁČKEM ZAČÍNÁ SE OD NAROZENÍ. Narodil jsem se v obchodě smíšeným zbožím. Hrací karty, líh k pálení, veškeré potřeby k vaření, koření, mouka, cukr, káva, zde se mandluje prádlo, veškerá tu- i cizozemská vína. Dnes se tomu studeně říká koloniální obchod, ale tenkrát hlásily nápisy na průčelí domu, co se tu všechno prodává. Takové...
KAREL SMRŽ: Jak vzniká film? Pro diváka v kinu i pro tisíce těch, jejichž jediným snem je, aby se dostali k filmu, má tato otázka nesmírně přitažlivé kouzlo, poněvadž je okénkem do onoho tajemného, nezasvěcencům tak přísně uzavíraného světa, ve kterém se rodí moderní nesmrtelnost. Ale za tímto okénkem není doopravdy nic nadpřirozeného a romantického, nýbrž všední —a někdy hodně vyčerpávající...
KAREL SMRŽ: Z filmových ateliérů: JAK NÁS KLAMOU Dne 17. února 1934 zahynul při natáčení leteckých scén do výpravného amerického filmu „Carioca” v troskách letadla náš krajan Jiří Strimpl, nejhledanější hollywoodský odborník na filmové triky, při nichž kombinací několika snímků se docílí dojmu nové, fantastické skutečnosti. V „Carioce” to byly scény girls, tančících (v ateliéru ovšem!) na křídlech letadel,...
NĚCO O FILMU a filmovém umění Ve vývoji filmu vidíme stále jasněji, Že se podařilo alespoň filmovému umění opět objeviti člověka. Nejen, že toto umění není jako divadlo odkázáno pouze na herce, chce-li ukázati člověka, nýbrž také s hercem jinak zachází. Herec sám se nemusí příliš měniti. Jeho obličej zůstává částí jeho těla a jeho tělo částí jeviště. Filmový herec...
Znovuzrození Golema – SVATOPLUK JEŽEK – Blížíme-li se večer k barrandovským filmovým ateliérům v Praze, zdá se nám, jako by byly v plamenech. — Kužele světla a mocná telná záře, pronikající houstnoucí podzimní mlhou, opodstatňují tuto domněnku. Staneme-li však před fasádou rozlehlé dvoukřídlé budovy studií, rýsující se mohutnou siluetou na pozadí tmavého horizontu, shledáme, že umělé zdroje těchto oslnivých světelných...
JOSEF KYTKA: Ti, kteří nejsou jmenováni… Na počátku každého filmu můžeme v celé sérii titulků, mnohdy umělecky provedených, jindy umělecky nečitelných, se dozvěděti, kdo onen film natočil, kdo napsal scenário, kdo je upravil, kdo přeložil, kdo stavěl dekorace, kdo složil hudbu, kdo dodal výpravu, kdo vedl produkci atd. Někdy mezi těmito filmovými titulky najdeme dokonce i jméno...
VLADIMÍR SLAVÍNSKÝ o svých začátcích a o „Matce Kráčmerce“ Požádali jsme rež. Slavínského, aby nám něco vypravoval o svých filmových začátcích a o novém filmu „Matka Kráčmerka”. Docela volně, bez stereotypních otázek při interviewech. „Je mi letos čtyřiačtyřicet a je tomu právě dvaadvacet let (řekl bych zrovna půl mého života, kdyby to neznělo tak neskromně), co jsem zkusil své...
KAT A BLÁZEN o filmu „Hej rup!” V Šatně Osvobozeného divadla sešla se divná společnost: redaktor, kat a blázen. Po kratším tajuplném rozhovoru dohodli se Voskovec a Werich s redaktorem, Že něco napíší o filmu „Hej rup!”. Tady to je. SVOBODNÁ PRÁCE. Při filmu Hej rup! měli jsme úplnou uměleckou svobodu: Mac Frič, my i naši spolupracovníci. Tento samozřejmý požadavek při...
Josef Kytka Zachytiti na filmovém pásu zvuk tak, aby jeho reprodukce naprosto odpovídala zvukům skutečným a přirozeným, jest uměním snad daleko těžším nežli zachycení obrazu. Během několika málo let existence zvukového filmu vyvinulo se toto umění vzhledem ke zkušenostem a technickému zdokonalování na celou obsáhlou vědu. Průměrný návštěvník kina nemá mnohdy ani tušení, jakých triků a technických metod bylo při...
Josef Kytka „Vnitřní zařízení nejrůznějších filmových pokojů, síní, divadel, hostinců, bufetů atd. má při výrobě filmu na starosti osoba, které se říká rekvizitář a jejímž úkolem jest všechny rekvizity v náležitém množství, tvaru a čase obstarati. Producent před započetím filmu uzavírá s ním smlouvu stejně jako s režisérem, operatérem nebo architektem. V ní se stanoví honorář i ostatní podmínky, za nichž budou dodány věci...
