FILM ovlivnil i bytová zařízení Je to zcela přirozené, že naše bytová zařízení se v mnohém shlédla na filmové předloze. Zejména ženy, jež jsou pilnými návštěvnicemi kin a zároveň nejdůležitějším rozhodčím v zařízení bytu a domácnosti, nezůstaly neovlivněny filmem a přinesly si do svých domovů mnohé, co se jim líbilo na plátně. Ženy jsou v bytových otázkách méně konservativní, než si kdo myslí. Jsou navyklé...
Ivo Ducháček Filmové ateliery společnosti Ufa leží několik kilometrů za Berlínem; musíte projet celou periferií Berlína, celou řadou zahrad s lesem hakenkreuzlerských vlajek, než uvidíte veliký nápis: Ufa-Atelierseubabelsberg. Plocha 530.000 kvadrátních metrů zastavěná 62 velkými budovami působí na návštěvníka nesporně mohutným dojmem. Dojmem ještě větším působí ten ustavičný ruch, bourání a stavba, výzdoba a strhávání dekorací, prostě stálá změna. Najdete...
J. L. Šmejkal: Každý začátek je těžký. I začátek filmu byl těžký. Na sklonku příštího roku (1935) bude tomu teprve 40 let, co se konaly prvé veřejné projekce kinematografem, vynalezeným bratry Lumièry. Prvé filmy vyrobil od snímků až ke konečné úpravě Luis. Sám je natáčel, sám vyvolával, kopíroval i promítal. Prvá soukromá představení se konala jen pro...
OD KAMERY K PROJEKČNÍMU STROJI Obecenstvo, sedící v pohodlných křeslech hlediště biografu, se obyčejně pramálo zajímá o technické zákulisí výroby filmu. Spíše je zajímají zápletky stínových dramat a tváře oblíbených hvězd — a leckterý divák vnímá i tyto dvě věci jen jaksi mimochodem, spíše jako nutné zlo, protože jeho pozornost je soustředěna k roztomilé sousedce, pro kterou dvěma vstupenkami nekoupil vzrušení...
MÍLA PACHNEROVÁ: SALONY A SALONNÍ LIDÉ V ČESKÉM FILMU Ať mi nikdo nepovídá, že národní beseda není krásný tanec, třebaže vznikla uměle, na parketách, jako napodobení lidových tanců jiných slovanských národů. Ale ať mi také nikdo nepovídá, že je naše beseda hezčí ve fraku a hluboce vystřižené večerní toaletě, nežli v národním kroji! Jisto je, že ve fraku a večerních...
Hovoříme s lidmi od filmu Iterview s fotografiemi, čili herecká osobnost SVĚTLY SVOZILOVÉ Interviewovat Světlu Svozilovou není lehkým úkolem a musím se přiznat, že se mi můj úmysl nepodařil plně. Skromná a prostá, není Svozilová přítelkyní rozhovorů o sobě. Na filmové premiéře, na které jsem se s ní setkala, vymlouvala mi horlivě můj záměr uveřejniti s ní rozmluvu, a teprve když jsem se nedala,...
(K pražské premiéře.) Ať žije svoboda! 15. července t. r. zahřmělo nočním tichem brněnského Špilberku několik výstřelů. Patřily neznámému vězni, jehož touha po svobodě byla tak mocná, že dovedl nejen vylámati železné mříže, ale dovedl i přímo akrobatickým způsobem opustit svoji kobku a v dešti střel zmizeti v blízkých houštinách. Tímto útěkem zahájeno bylo prakticky natáčení českého filmu „V...
Karel Smrž Datum 13. února 1895 je historickým datem kinematografie. Tehdy přihlásili bratří August a Louis Lumièrové k patentování svůj přístroj na pořizování a projekci oživlých fotografií, který nazvali Cinématographe Lumière. Toto podivné slovo se objevilo několik měsíců později na plakátech na pařížském Boulevardu des Capucines, a přilákalo prvých třiatřicet návštěvníků nové atrakce — fotografií, které ožívají. Jistě si nikdo z nich neuvědomil,...
NĚKOLIK KROKŮ ZPĚT… KAREL SMRŽ V technickém museu na Hradčanech najdete v malých, kulatých plechovkách prvé české filmy. Tyto patnáctimetrové kotoučky, jež před třicetišesti lety proběhly po prvé mechanismem primitivního Lumiěrova přijímacího aparátu, mají už dávno za sebou dny své slávy. Celuloid pozbyl průhlednosti a zežloutlá emulse se odchlipuje na okrajích i kolem kulatých perforačních otvorů od svého podkladu. Je...
Julius Schmitt a Karel Hašler o „RANNÍCH ČERVÁNCÍCH“ Národních filmů jsme již viděli hezkou řádku. Dobrých i špatných. Osud všech se stýkal ve dvou bodech, byly dobře míněny — ale špatně pochopeny. Snad se ani nechtělo chápat. Vidět výsek naší, naší historie bez pozlátka, bez cizí ideovosti, zdálo se to tak divné — cizí! „Zapadlí vlastenci”, „Psohlavci”, „Svatý...
