JULIUS SCHMITT … o barevném filmu Obch. rada Julius Schmitt se vrátil z Londýna, kde zakoupil pro ČSR 11 velkofilmů z americké produkce RKO. Mezi nimi je i největší senzace filmové produkce tohoto roku, tříbarevný velkofilm RKO „Trh marnosti”. Požádali jsme proto obchodního radu J. Schmitta o jeho názor na barevný film. V New Galery v Rogent Street v Londýně běží právě pionýrský barevný...
O barevnosti ve filmu – Ing. ARCH. JARO KOVÁŘ, (psáno pro Kinorevui) Film proniká stále víc a více do denního života a stává se nejen zábavou, ale velice potřebnou součástí praktického podnikání, a dnes i pomůckou vyučovací. Dokud byl film němý, mohl pracovat ryze optickou mimikou, ale po příchodu zvuku bylo třeba od optických detailů částečně upustit a přiklonit se k dialogům, které se...
Od Edisonova KINETOSKOUPU k METROPOLI SVĚTOVÉHO FILMU Karel Smrž V nakladatelství Družstevní práce vyšlo loni velké dílo, Smržovy „Dějiny filmu”, zachycující gigantický vývoj této osmé světové velmoci od nejstarších počátků až po naše dny. Otiskujeme z této knihy zkráceně kapitolu, léčící vznik a vývoj amerického filmu. Koncem XIX. a počátkem XX. století byl kinematograf stále ještě jen zajímavou atrakcí, varietní...
KAREL SMRŽ –ČLÁNEK– Když byl kinematograf ještě velmi mladý, říkalo se mu divadlo budoucnosti. Tvůrcové prvých stínových dramat viděli závratnou perspektivu jeho budoucnosti. Zájem o nový vynález byl ostatně tak všeobecný a nebývalý, že skýtal nejlepší naděje. Divadelní ředitelé byli zmateni, smutně uvažujíce, jak dlouho ještě může trvat, než budou nuceni své podniky zavřít. Film byl k zápasu s divadlem vybaven...
OD KAMERY K PROJEKČNÍMU STROJI Obecenstvo, sedící v pohodlných křeslech hlediště biografu, se obyčejně pramálo zajímá o technické zákulisí výroby filmu. Spíše je zajímají zápletky stínových dramat a tváře oblíbených hvězd — a leckterý divák vnímá i tyto dvě věci jen jaksi mimochodem, spíše jako nutné zlo, protože jeho pozornost je soustředěna k roztomilé sousedce, pro kterou dvěma vstupenkami nekoupil vzrušení filmu,...
Karel Smrž Datum 13. února 1895 je historickým datem kinematografie. Tehdy přihlásili bratří August a Louis Lumièrové k patentování svůj přístroj na pořizování a projekci oživlých fotografií, který nazvali Cinématographe Lumière. Toto podivné slovo se objevilo několik měsíců později na plakátech na pařížském Boulevardu des Capucines, a přilákalo prvých třiatřicet návštěvníků nové atrakce — fotografií, které ožívají. Jistě si nikdo z nich neuvědomil,...
Karel Smrž Továrna na fotografování slov KAREL SMRŽ Revoluce zvukového filmu zasáhla i život ve filmovém atelieru. Za časů filmu němého se ozývala dílna na výrobu moderní nesmrtelnosti směsicí všech možných zvuků a hlasů. Před dřevěnými dekoracemi syčely uhořívající uhlíky obloukových lamp. Ze strojovny zněl monotonní hukot motorgenerátorů, agregátů a konvertorů. Akordy sentimentální hudby podmalovávaly náladu natáčených scén. Režisérův...
NĚKOLIK KROKŮ ZPĚT… KAREL SMRŽ V technickém museu na Hradčanech najdete v malých, kulatých plechovkách prvé české filmy. Tyto patnáctimetrové kotoučky, jež před třicetišesti lety proběhly po prvé mechanismem primitivního Lumiěrova přijímacího aparátu, mají už dávno za sebou dny své slávy. Celuloid pozbyl průhlednosti a zežloutlá emulse se odchlipuje na okrajích i kolem kulatých perforačních otvorů od svého podkladu. Je...
V. Gutwirth Každý vynález — byť za ním stála osobnost sebe silnější — potřebuje prostředí, v kterém by mohl růsti a vyzráti. To platí i o filmu, filmování. Problém, jak zachytiti ne mrtvý obraz, ale pohyb, byl prakticky řešitelný teprve tehdy, když byla po ruce dostatečně citlivá fotografická deska, dostatečně citlivý film. Trvalo dosti dlouho než vývoj, počínající se Daguerrem...
