Julius Schmitt a Karel Hašler o „RANNÍCH ČERVÁNCÍCH“ Národních filmů jsme již viděli hezkou řádku. Dobrých i špatných. Osud všech se stýkal ve dvou bodech, byly dobře míněny — ale špatně pochopeny. Snad se ani nechtělo chápat. Vidět výsek naší, naší historie bez pozlátka, bez cizí ideovosti, zdálo se to tak divné — cizí! „Zapadlí vlastenci”, „Psohlavci”, „Svatý...
Největší KINO střední Evropy Jeden z nejsilnějších dojmů při návštěvě Zlína: pod mohutnou frontou jedenáctietážového hotelu, rozčleněnou stovkami oken, klidná, prostá, ale tím mohutněji působící budova Baťova kina. Žlutý hranol, netříštěný detaily. Prosté stěny s jednoduchými dveřmi východů, od nichž běží travnatým obdélníkem paralelní cestičky k hlavnímu chodníku. Jen z přední fronty vybíhá nižší, sladěně Jednoduchý přístavek se širokým...
KAT A BLÁZEN o filmu „Hej rup!” V Šatně Osvobozeného divadla sešla se divná společnost: redaktor, kat a blázen. Po kratším tajuplném rozhovoru dohodli se Voskovec a Werich s redaktorem, Že něco napíší o filmu „Hej rup!”. Tady to je. SVOBODNÁ PRÁCE. Při filmu Hej rup! měli jsme úplnou uměleckou svobodu: Mac Frič, my i naši spolupracovníci. Tento samozřejmý požadavek při...
V. Gutwirth Každý vynález — byť za ním stála osobnost sebe silnější — potřebuje prostředí, v kterém by mohl růsti a vyzráti. To platí i o filmu, filmování. Problém, jak zachytiti ne mrtvý obraz, ale pohyb, byl prakticky řešitelný teprve tehdy, když byla po ruce dostatečně citlivá fotografická deska, dostatečně citlivý film. Trvalo dosti dlouho než vývoj, počínající se Daguerrem...
02.11..-08.11.1934 ADRIA /Praha II, Jungmannova 41/ Za ranních červánků režie: Josef Rovenský hrají: Karel Hašler, Bedřich Vrbský, Jaroslav Průcha, František Smolík premiéra: 26.10.1934 (1. týden) ALFA /Praha II, Václavské nám. 30/ Hej-rup! režie: Martin Frič hrají: Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Josef Skřivan, Theodor Pištěk premiéra: 26.10.1934 (2. týden) AVION /Praha II, Václavské nám....
31.10. – 06.11.1934 „Jaroslav Ježek s orchestrem Osvobozeného divadla na Barrandově. Nový film režiséra Mac Friče „Hej rup!“ s Voskovcem a Werichem byl na Barrandově hudebně synchronisován za řízení skladatele Jaroslava Ježka a účasti jazzového orchestru Osvobozeného divadla. Film má premiéru v bio Alfa.“ (P) „Česká a německá verse filmu „Píseň domova“. Natáčení filmu „Píseň domova“ na Barrandově je v plném proudu. Filmuje se střídavě...
Hovoříme s lidmi od filmu Rozprávka nikoli s Ljubou, nýbrž o Ljubě Herrmannové Jé, a tady je moje, no určitě, poznám to podle tohohle srdcete! Pak nastalo hádání a pření o to, kam si kdo sedne! To byly začátky vskutku tragické, protože šestatřicet žab, mermomocí chtělo sedět kolem šesti vyvolených — nesmrtelných, t. j. primusů třídy. Školní rok tehdy začínal...
Co vás, Pane režisére, přivedlo k námětu filmu „Dokud máš maminku”? Byl to především ušlechtilý motiv a pak možnost propagace státní myšlenky, v našem případě letectví. Filmu je dána možnost vniknout mezi nejširší vrstvy obyvatelstva. A té nesmí být zneužito, naopak využito právě k tomu, co jsem řekl na počátku: k ušlechtilému motivu a k propagaci jakékoli státní myšlenky. K tomuto poznatku jsem přišel,...
MÍLA PACHNEROVÁ Hubujeme, a velmi často právem, na cizí, zejména na německé filmy. Podívejme se však blíže na značné bohatství typů a přesně odstíněných charakterů, jaké tyto cizí filmy většinou mají, a pak si znovu a soudně prohlédněme produkci domácí. V jediné úvaze nelze rozebrat najednou všechny její nedostatky po stránce volby typů, a proto se zmíním zatím o jediném z nich. Náš salonní milovník...
24.10. – 30.10.1934 „Je řeč o milionu. V barrandovském studiu natáčí režisér Vladimír Slavínský jednu ze scén nového českého filmu „Matka Kráčmerka“. Ve studiu je postavena Kráčmerovic světnice a na scéně Antonie Nedošínská a Theodor Pištěk, který hraje Kráčmeru. Kráčmerka sedí oblečená na posteli, Kráčmera v dlouhé noční košili a v papučích na stoličce. Mezi oběma rozvine se tento dialog: „Tati, co bys...
