Karel Smrž: ČTYRICET LET KINEMATOGRAFU (1935) Letošního roku oslavuje Francie a s ní celý kulturní svět čtyřicetileté výročí vynálezu, který se stal v krátké době z nejvšeobecnějších složek tváře našeho století. Dne 28. prosince 1895 se konalo prvé veřejné předvádění kinematografu, vynálezu bratří Augusta a Luise Lumiérů. Prvých pětatřicet diváků sešlo tehdy do podzemního sálku kavárny Grand Café na Boulevardu des...
JULIUS SCHMITT … o barevném filmu Obch. rada Julius Schmitt se vrátil z Londýna, kde zakoupil pro ČSR 11 velkofilmů z americké produkce RKO. Mezi nimi je i největší senzace filmové produkce tohoto roku, tříbarevný velkofilm RKO „Trh marnosti”. Požádali jsme proto obchodního radu J. Schmitta o jeho názor na barevný film. V New Galery v Rogent Street v Londýně běží právě pionýrský...
25 LET ČESKÉHO FILMU 1910: Sen starého mládence – 1935: První políbení První kratičké filmy české se datují již z přechodu XIX. do XX. století. Tehdy to však byla spíše zábava, než pokus ve smyslu dnešního filmu. Teprve o více než 10 let později, v srpnu 1910 začal se natáčet v Praze první český film. Byla to veselohra „Sen starého...
O barevnosti ve filmu – Ing. ARCH. JARO KOVÁŘ, (psáno pro Kinorevui) Film proniká stále víc a více do denního života a stává se nejen zábavou, ale velice potřebnou součástí praktického podnikání, a dnes i pomůckou vyučovací. Dokud byl film němý, mohl pracovat ryze optickou mimikou, ale po příchodu zvuku bylo třeba od optických detailů částečně upustit a přiklonit se k dialogům, které...
Kudy dál? – KAREL SMRŽ část 1., část 2., část 3 Stejně pošetilé však je, popírati vůbec reálno „jakožto jeden ze stavebních kamenů filmové komposice. Nezapomínejme, že film je oživlá fotografie a fotografie je celou svou podstatou vázána na realitu. Nikoli vymýtit skutečno — ale zformovat je tak, aby z hrubého prvku reprodukujícího se stalo složkou tvůrčí je...
Kudy dál? – KAREL SMRŽ část 1., část 2. Dnes už je nesnadné hodnotiti tyto původní hudební komposice k němým filmům. Lze však určitě říci, že ani tady neměla hudba funkci v pravém slova smyslu tvůrčí, nýbrž zase jen ilustrační. Nepodtrhávala rytmus, nýbrž náladu. Měla pod plátnem kina stejný úkol, jako kvarteto ve filmovém ateliéru, jež nalévalo...
část: 1., část: 2 Kudy dál? – KAREL SMRŽ Zvuk byl stále ještě surovinou — dokonce velmi nedokonalou surovinou. Ani filmový technik si s ní ještě nevěděl rady. Nebylo spolehlivých směrnic pro stavbu zvukových ateliérů. Lampový park změnil svou tvářnost, protože obloukové reflektory neměly ještě tlumivek, zajišťujících jejich němotu, a vrčící přijímací komory bylo třeba zavírati do nemotorných...
Kudy dál? – KAREL SMRŽ Na transparentní projekční stěně Reynaudových světelných pantomim se od 28. října 1892 objevovaly před žasnoucími diváky oživlé kresby. Divák, vychovaný dnešním filmem, v němž se investované miliony mění na závratnou procovskou nádheru a krkolomné senzace, při nichž se tají dech, odcházel by asi rozčarován. Prvému kinu světa to však stačilo. Kolombina zrazovala Pierota....
část.1 ; část.2; část.3; část 4; část 5; část 6 FILM V ČESKOSLOVENSKU část 7. Karel Smrž: Dějiny filmu (1933) V různých odborných i denních listech se sice čas od času objevovaly velkorysé projekty na zřízení moderních ateliérů a akciových výrobních společností, jakou měla být na příklad firma Kinoslavfilm, ohlašovaná s velkým humbukem již roku 1919, která chtěla vyrábět i citlivý materiál, také Antonín Fencl se...
část.1, část.2 Český kinematograf z anno domini 1898 KAREL SMRŽ Na obraze Purkyňovo náměstí na Král. Vinohradech víří pravý šum velkoměstského života, kde mezi vagony elektrické dráhy proplétají se vozy a chodci a plným tryskem ujíždějí cyklisté. Z cizích obrazů možno viděti scény vážné i rozmarné, zasluhující všeobecné pozornosti. Záleží jenom na obecenstvu, aby hojnou návštěvou podporovalo tento novo” český podnik...
